Policisté v USA se bojí zastavit člověka na ulici. Mohou za to rasové nepokoje, ukázal průzkum

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
14. 1. 2017 11:45
Střelba ve Fergusonu, Dallasu či v Baton Rouge. To je jen zlomek incidentů, které v posledních letech vedly ke smršti rasových nepokojů a k vyostření napětí mezi černošským obyvatelstvem v USA a místní policií. Až 86 % policistů ve Spojených státech kvůli tomu v současnosti vnímá svoji práci jako obtížnou. Hovoří o tom průzkum americké nezávislé společnosti Pew Research Center, který poukazuje i na rozdílné názory mezi bělošskými a černošskými strážníky.
Protesty ve městě Charlotte v Severní Karolíně v září loňského roku.
Protesty ve městě Charlotte v Severní Karolíně v září loňského roku. | Foto: Reuters

Washington – Až 86 procent policistů v USA vnímá svoji práci jako náročnější než kdy dříve. Vinu na tom nesou zejména konflikty policie s černošským obyvatelstvem, které jsou v posledních letech ve Spojených státech stále častější.

Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu, který provedla americká nezávislá instituce Pew Research Center ve spolupráci s Národní policejní výzkumnou platformou.

Jde o jeden z vůbec největších průzkumů zaměřených na postoje a názory policistů ohledně jejich práce. Zúčastnilo se ho téměř 8000 policistů z nejméně 100 policejních oddělení v různých částech USA.

Zhruba 72 procent z nich uvedlo, že jejich kolegové "jsou nyní méně ochotní zastavit a podrobit výslechu podezřelé osoby". Dále se pak 93 procent z nich domnívá, že se jejich spolupracovníci více bojí o svoji bezpečnost.

Zásahů proti černošskému obyvatelstvu ze strany policie, které následně vyvolaly masové protesty i útoky na strážce zákona, proběhlo v USA v minulých letech hned několik. Naposledy proběhly velké bouře ve městě Charlotte v Severní Karolíně.

Protesty vyvolala například také vražda černošského mladíka Michaela Browna v Missouri, kterého v roce 2014 zastřelil policista Darren Wilson. Do ulic s transparenty vyšly stovky lidí taktéž kvůli incidentu z roku 2016, kdy ve městě Baton Rouge v Louisianě policisté zastřelili Afroameričana Altona Sterlinga.

Dvě třetiny policistů v USA si přitom nemyslí, že by zmíněné střety poukazovaly na hlubší problém ve společnosti. Stejný počet respondentů si také stojí za názorem, že tyto i další demonstrace jen z velké části zrcadlí předpojatost lidí vůči jejich povolání.

Střet názorů ve vlastních řadách

Průzkum, který sbíral data v období od 19. května do 14. srpna minulého roku, poukázal na velmi rozdílné názory na otázku rasové nesnášenlivosti mezi bělošskými a černošskými policisty. 92 % bělošských strážců zákona například uvedlo, že Afroameričané v USA podle nich dosáhli rovných práv. Jen 29 % policistů tmavé pleti s tímto tvrzením souhlasilo.

Tato názorová propast byla podle vedoucího průzkumu Riche Mirona "zřejmě nejvíce překvapujícím zjištěním z celého průzkumu".

"Když černošští policisté sundají své uniformy a odznaky, nejsou už policisty," vysvětluje Morin. "V tu chvíli to jsou prostě černošští muži a ženy, kteří čelí stejnému ponížení, nespravedlnosti a diskriminaci, o jaké mluví ostatní obyvatelstvo této pleti," vysvětluje Morin.

Výsledky také hovoří o tom, že afroameričtí policisté vnímají vztahy mezi strážci zákona a černochy jako "nabourané". Zatímco 60 % bělošských a hispánských policistů označilo vztahy za vynikající či dobré, jenom 32 % černošských policistů s tímto tvrzením souhlasilo.

"Jsem Afroameričan, nikdy jsem nebyl běloch, takže se na to můžu dívat jen z jedné perspektivy. Ale nejsem překvapený tím, že vidíme věci jinak, co se týče pohledu na naši společnost," sdělil pro The New York Times bývalý policejní komisař Filadelfie Charles H. Ramsey.

Na jedné věci se ale policisté jednohlasně shodli. Lidé si podle nich neuvědomují, jaká rizika jejich zaměstnání představuje.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 7 minutami

Trump příkazem usiluje o snížení právní ochrany sociálních sítí

Americký prezident Donald Trump dnes nařídil přezkoumat zákon, který chrání sociální sítě před převzetím zodpovědnosti za obsah zveřejněný jejich uživateli. Exekutivní příkaz podepsal v reakci na krok společnosti Twitter, která označila několik jeho zpráv za nepřesné. Podle názorů odborníků nemá jeho pokus valnou šanci na úspěch, napsaly světové agentury.

Trump příkazem útočí na ustanovení zákona z roku 1996, které dává společnostem Facebook, Twitter, Youtube a Google de facto imunitu vůči žalobám spojeným s veřejným obsahem, neboť jim udílí status pouhé platformy. Cílem prezidentova příkazu je změnit způsob, jakým je zákon využíván. Regulačním úřadům chce umožnit, aby se mohly vyjádřit k tomu, jak jednotlivé společnosti spravují obsah na sítích.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Odložený klimatický summit bude v listopadu 2021 v Glasgowě

Příští klimatický summit se uskuteční v první polovině listopadu 2021 ve skotském městě Glasgow. Na twitteru o tom dnes informoval britský ministr Alok Sharma, který má organizaci akce na starosti. Vrcholná schůzka se měla v Glasgowě uskutečnit už letos na podzim, kvůli pandemii byla ale v dubnu odložena.

Klimatický summit (COP26) se bude konat od 1. do 12. listopadu. Naposledy se představitelé zemí světa na vrcholné klimatické schůzce setkali loni v prosinci v Madridu.

Zdroj: ČTK
před 36 minutami

Letadlo z Karáčí před pádem třikrát narazilo do ranveje

Pilot pákistánského letadla, které se minulý týden zřítilo v Karáčí, při prvním pokusu o přistání kontrolní věži neoznámil, že mu nejde vysunout podvozek. Třikrát pak narazil do ranveje, než stroj zvedl a při druhém pokusu přistát havaroval. Podrobnosti z posledních chvil před neštěstím ve čtvrtek zveřejnila pákistánská vláda.

Airbus A-320, který letěl do Karáčí z Láhauru, se zřítil minulý pátek jen zhruba 1,5 kilometru od ranveje. Při nehodě zemřelo 97 lidí; dva pasažéři neštěstí přežili.

Pilot se poprvé pokusil přistát na letišti v pákistánském velkoměstě, neoznámil však nefunkční podvozek. Třikrát se při tomto pokusu dotkl motory ranveje. "Nebyl ve správné výšce … Kontrolní věž mu řekla, nejste ve vyžadované výšce, snižte svou výšku," uvedl pákistánský ministr pro civilní letectví, podle kterého pilot na toto odpověděl, že "to zvládne".

Pilot pak sdělil kontrolní věži několik vteřin před pádem, že ani jeden z motorů nefunguje a že má problém udržet výšku. Očekává se proto, že vyšetřovatelé zkontrolují, zda motory byly při nárazech poškozeny. Ve spodní části motoru se nachází klíčové komponenty, poznamenala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Česko odpovědělo EU na výtku k voucherům, podle ministerstva jsou v pořádku

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v termínu odeslalo Evropské komisi odpověď na vytýkací dopis k voucherům za zájezdy zrušené kvůli koronavirové krizi. Podle odpovědi jsou poukazy v pořádku. Komise Česku vytýká uzákonění možnosti pro cestovní kanceláře, vydávat za zrušené cesty vouchery na zájezdy místo hotovosti. V odpovědi ministerstvo předložilo právní argumenty, které podle úřadu svědčí o souladu české legislativy s právem Evropské unie, sdělil mluvčí MMR Vilém Frček.

Ministerstvo podle něj v dopise mimo jiné dokládá, že česká legislativa zranitelným spotřebitelům zachovává veškerá dosavadní práva, která mají u zájezdů zaručena. "Ostatním spotřebitelům tato práva neodepírá, pouze v zájmu naplnění účelu směrnice EU i za koronavirové situace odkládá možnost jejich vymáhání za předpokladu, že by spotřebitelé nevyužili alternativní nabídku voucherů namísto okamžité kompenzace za zrušení zájezdu z důvodu vyšší moci," uvedl Frček.

Česko umožnilo cestovním kancelářím místo hotovosti za zaplacené zálohy na zrušené zájezdy s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna vydávat klientům poukazy. Podle komise mají ale lidé právo na vrácení peněz.

Nárok na vrácení hotovosti budou mít čeští klienti, kteří poukaz nevyužijí do 31. srpna příštího roku k úhradě jiné cesty. Odmítnout mohou poukaz lidé ve věku nad 65 let, zdravotně postižení, nezaměstnaní, rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené, samoživitelky a samoživitelé či lidé, kteří nemohou kvůli koronaviru pracovat. Peníze mohou rovnou požadovat také školy v případě školních zájezdů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Agentura Fitch zhoršila úvěrový rating vlastníka Komerční banky

Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings ve čtvrtek zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti francouzské bankovní společnosti Société Générale, která v Česku vlastní Komerční banku. Rating dlouhodobých závazků francouzského podniku snížila o jeden stupeň na úroveň A-. Tato ratingová známka se nachází na dolní hranici pásma vyšší střední kvality a stále signalizuje nízké riziko nesplácení závazků.

Zhoršení ratingu podle agentury odráží mimo jiné předpokládaný negativní vliv koronavirové krize na ziskovost společnosti Société Générale. Výhled ratingu je stabilní, což signalizuje, že jeho další snížení Fitch prozatím nepředpokládá.

Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, neboť jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu.

Société Générale koncem dubna oznámila, že se v letošním prvním čtvrtletí propadla do ztráty 326 milionů eur (8,8 miliardy Kč) po zisku 686 milionů eur před rokem. Firma kvůli koronavirové krizi ztrojnásobila rezervy na ztrátové úvěry a její výnosy klesly. Société Générale vlastní podíl 60,4 procenta v Komerční bance, která patří mezi největší banky v České republice.

Agentura Fitch upozornila, že hospodářské výsledky Société Générale byly v prvním čtvrtletí ovlivněny zhoršujícími se ekonomickými podmínkami a vrtkavostí na finančních trzích. Předpověděla, že provozní výsledky banky letos zůstanou pod tlakem a v příštím roce oživí pouze částečně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy