Už před půlnocí místního času policie proti demonstrantům použila vodní děla. "Znovu jsme svědky nepřiměřených útoků proti lidem a médiím v Gruzii," napsala krátce nato prezidentka Salome Zurabišviliová na sociální síti X. Takové jednání podle ní připomíná "represe v ruském stylu". Zurabišviliová je zastánkyní směřování Gruzie k EU.
Po 06:00 místního času (03:00 SEČ) policie začala vyklízet Rustaveliho třídu v centru Tbilisi. Podle serveru Civil Georgia měli policisté zakryté obličeje a zátahu se účastnili také "neidentifikovatelní muži v černém". Zbývající demonstranty obklíčili a bili je. Server RBK-Ukrajina zveřejnil na platformě Telegram záběry, které jsou podle něj z protestů v Tbilisi.
Ministerstvo vnitra k zásahu uvedlo, že "bez ohledu na četné výzvy bezpečnostních složek porušovala akce na Rustaveliho třídě před budovou parlamentu zákonné předpisy pro demonstrace a shromáždění". Protestující podle sdělení házeli po policistech kamení, stavěli barikády a zapalovali různé předměty. Ministerstvo také informovalo, že deset strážců pořádků utrpělo zranění. Agentura DPA podotýká, že o zraněných na straně demonstrantů se prohlášení nezmiňuje.
Zadrženým poskytují pomoc nevládní organizace a například Asociace mladých gruzínských advokátů (GYLA) ujistila, že nikdo nezůstane bez právníka. Zprávy o několika zadržených přišly také z Batumi, kde se rovněž konala demonstrace proti přerušení jednání o vstupu Gruzie do EU.
Pozastavení přístupových jednání s EU
Premiér Irakli Kobachidze z Gruzínského snu současné protesty označil za násilné demonstrace, píše agentura AP. Řekl, že blíže nespecifikované zahraničí subjekty by si přály vidět "ukrajinizaci" Gruzie a "scénář ve stylu" Euromajdanu. Měl tím na mysli demonstrace, které v Kyjevě vypukly v listopadu 2013, když tehdejší proruský prezident Viktor Janukovyč nečekaně ohlásil, že nepodepíše připravenou asociační dohodu s Evropskou unií.
Kobachidze ve čtvrtek oznámil, že Gruzie na další čtyři roky pozastavuje jednání s EU o vstupu a že odmítne všechny granty z unijního rozpočtu. V rozporu s postupem při přijímání kandidátských zemí tvrdí, že tato jihokavkazská země se k bloku připojí v roce 2030 na základě svých vlastních podmínek a "s důstojností". Země má cíl dosáhnout vstupu do EU zakotvený v ústavě a přibližování k EU podporuje podle průzkumů velká většina společnosti.
Gruzínský sen si ve volbách z konce října zajistil setrvání u moci na další funkční období. Získal v nich 54 procent hlasů, což opozice zpochybňuje. Opoziční strany i západní organizace poukazují na to, že hlasování provázely značné nesrovnalosti.
V zemi se v posledních týdnech konají protesty proti politice vládnoucího Gruzínského snu, který podle kritiků zemi přivádí do ruské sféry vlivu. Lidé na místě podle agentury DPA uvedli, že demonstrace z pátečního večera a noci byla zatím největší.
