Polská kontrarozvědka ABW zadržela významného ruského vědce z petrohradské Ermitáže, kterého hledá Ukrajina. Ta ho viní z nepovolených archeologických vykopávek na Rusy okupovaném ukrajinském poloostrově Krym. Napsala to dnes polská agentura PAP. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle ruské státní agentury TASS označil zadržení výzkumníka Alexandra Buťagina za právní zvůli.
Vědec podle ruského chargé d'affaires ve Varšavě má obvinění proti němu za absurdní. Polská kontrarozvědka ruského vědce zadržela 4. prosince v souvislosti se žádostí Kyjeva o mezinárodní podporu při dopadení tohoto Rusa, řekl PAP mluvčí ministra pověřeného koordinací zvláštních služeb Jacek Dobrzyński. "Soudní řízení se týká neoprávněných vykopávek z let 2014 až 2019 na ukrajinském území okupovaném Ruskem," dodal.
Podle rádia RMF je výzkumník obviněn z ničení objektů krymského kulturního dědictví, přičemž Kyjev odhaduje škody na 200 milionů hřiven (98 milionů korun). Polská média neuvádějí celé jméno zadrženého, identifikují ho jako Alexandra B., nicméně podle stanice RMF je to vedoucí oddělení starověké archeologie v petrohradské Ermitáži.
Do Evropy přijel na sérii přednášek a při cestě z Amsterdamu do Bělehradu, se ocitl ve Varšavě, kde ho v hotelu zadrželi agenti ABW, dodala stanice. Ukrajinci ho chtějí zatknout od listopadu, viní ho z toho, že se svým týmem prováděl bez povolení vykopávky na místě starověké osady Myrmekion, která se nacházela u současného města Kerč na Krymu, což podle ukrajinských vyšetřovatelů vedlo k částečnému zničení kulturní památky.
Rusové obvinění odmítají
Rusko anektovalo ukrajinský Krym v roce 2014 po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče prozápadními demonstranty v Kyjevě, podpořilo tehdy povstání separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny a v únoru 2022 zahájilo vojenskou invazi do sousední země.
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová podle TASS zadržení výzkumníka v Polsku potvrdila. "Ruský občan Alexandr Buťagin, zaměstnanec státní Ermitáže, který byl pozván na přednáškový cyklus na téma 'Poslední dny Pompejí' v Praze, Amsterdamu, Varšavě a Bělehradě, byl zadržen po příletu do Varšavy," sdělila mluvčí a obvinění proti němu označila za absurdní. "Je to právní zvůle," okomentoval zadržení vědce mluvčí Kremlu Peskov.
Samotný Buťagin podle ruského chargé d'affaires v Polsku Andreje Ordaše při setkání s diplomatem označil obvinění proti němu za absurdní. "Nečekal, že by proti němu mohla být přijata nějaká opatření na základě těchto vykonstruovaných obvinění. Před příjezdem do Varšavy přednášel v Praze a v Amsterdamu, kde ho nezadrželi. Po příjezdu do Polska byl zatčen prakticky ještě týž den," řekl Ordaš podle TASS.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚUkrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, je klíčová, řekl Pavel
Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, řekl český prezident Petr Pavel po dnešním jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově. Prezident také uvedl, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná.
Nenechte si ujít: Skvělý film s Mikkelsenem či koncert kytaristy ze Stingovy kapely
Válečná podívaná z kokpitu tanku, hořkosladká severská road movie s Madsem Mikkelsenem, koncert kytaristy z doprovodné kapely Stinga, francouzská divadelní pohádka v režii Juraje Deáka i výstava o odhalování vlastního nitra v pražském Ateliéru Josefa Sudka.
Putin se směje: Navalného kolega se radoval z „denacifikace“, hrozí mu deportace
Na konci prosince se objevila zpráva, že zemřel Denis Kapustin, velitel Ruského dobrovolnického sboru – tedy Rusů, kteří se hlavně z etnických důvodů rozhodli bojovat proti Putinovi, ale ve válce a na ukrajinské straně. Bývalý spolupracovník zemřelého Alexeje Navalného Leonid Volkov smrt oslavil s tím, že jde o nacistu a oslavil „denacifikaci“. Jenže Kapustin žije a Volkovovi teď hrozí deportace.
ŽIVĚBabišova vláda povládne s důvěrou. "Opozice nebyla přátelská," postěžoval si premiér
Pro vyslovení důvěry vládě hlasovalo podle prvních propočtů všech 108 poslanců koalice ANO, SPD a Motoristů. Proti hlasovalo 91 opozičních zákonodárců.
