


Ještě minulý týden plánovalo polské město Kielce darovat patnáct vyřazených autobusů partnerské Vinnycji na Ukrajině. Poté, co se však tamní zastupitelé dozvěděli, že by vozy jezdily mimo jiné po ulici Stepana Bandery, z celého transferu sešlo. Situaci se nyní snaží zachránit polští aktivisté.

Takzvaný autobusový skandál přichází v době ochlazení diplomatických vztahů mezi Varšavou a Kyjevem. Jméno Stepana Bandery totiž v Polsku stále otevírá staré rány. Jako vůdce Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) je pro Poláky symbolem krvavých masakrů na Volyni za druhé světové války.
Dlouholeté historické křivdy navíc oživil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když na konci května pojmenoval jednotku ukrajinských speciálních sil po Ukrajinské povstalecké armádě (UPA).
Na Kyjev se kvůli tomu snesla ostrá kritika napříč polskou politickou scénou a prezident Karol Nawrocki dokonce navrhl odebrat Zelenskému nejvyšší polské vyznamenání, Řád bílého orla.
Část zastupitelů dvousettisícového města Kielce za této napjaté situace usoudila, že darování autobusů ukrajinské Vinnycji by bylo nevhodné a mohlo by poškodit polsko-ukrajinské vztahy. Někteří z nich přímo upozornili na problematické pojmenování ulice.
„Ve Vinnycji byla jedna z ulic přejmenována na ulici Stepana Bandery. A právě po této ulici by jezdil jeden z 15 autobusů z Kielc, které měly být městu zdarma předány,“ upozornil Maciej Jakubczyk ze strany Právo a spravedlnost (PiS).
BBC poznamenává, že spor se rychle přenesl i na sociální sítě, kde kritici získali silnou podporu. Podle lokálního serveru Kielce Naszemiasto městská rada dokonce plánovala přijmout usnesení, které mělo ukrajinskou stranu oficiálně vyzvat k přejmenování ulice.
Proti tomu se však ohradili zastupitelé Občanské platformy (PO) premiéra Donalda Tuska, s tím, že polské samosprávě nepřísluší hodnotit historickou politiku v cizí zemi.
Aby zabránil další eskalaci konfliktu, starosta Vinnycje Serhij Morgunov žádost o autobusy nakonec oficiálně stáhl. Jako důvod uvedl snahu nedopustit, aby se humanitární pomoc stala nástrojem politického boje a narušila spolupráci obou měst, která trvá již téměř 70 let.
Starostka Kielců Agata Wojdová z Občanské platformy gesto svého ukrajinské kolegy ocenila, zároveň ostře zkritizovala polské zastupitele.
„Neudělal to proto, že by potřeby jeho města náhle zmizely. Udělal to proto, že nechtěl, aby se pomoc městu žijícímu ve válečných podmínkách stala nástrojem politických sporů. Je to gesto, které si zaslouží respekt,“ uvedla Wojdová na sociálních sítích.
Upřesnila také, že autobusy měly ve Vinnycji sloužit jako záloha pro případné výpadky elektřiny, jelikož město jinak spoléhá zejména na elektrickou veřejnou dopravu. V Kielcích už vozy kvůli vysokému nájezdu a technickému stavu nemají využití.
I přes spory by však autobusy na Ukrajinu zamířit mohly. Iniciativu totiž převzali aktivisté z nadace Sikorki na Ukrainie, kteří během pouhých tří dnů vybrali od veřejnosti cílovou částku 500 tisíc zlotých (přibližně 2,8 milionu korun).
Samotná transakce však ještě není uzavřená. Aby mohla nadace od města autobusy odkoupit, musí Kielce nejprve provést veřejnou aukci a stanovit tržní hodnotu vozidel. Vzhledem k tomu, že finanční sbírka stále pokračuje, organizátoři odhadují, že by nakonec pro Ukrajinu mohli pořídit ještě větší počet vozů než původně plánovaných patnáct.
Masové vraždění civilního obyvatelstva se odehrálo v letech 1943–1945 v historickém regionu Volyň. Před druhou světovou válkou bylo toto území s etnicky smíšeným obyvatelstvem součástí Polska, dnes leží na západě Ukrajiny.
Během etnických čistek zde zahynuly desetitisíce Poláků. Při následných odvetných útocích polských oddílů přišly o život také tisíce Ukrajinců. Přesný počet obětí se dodnes nedaří jednoznačně určit, přičemž polští, ukrajinští i západní historici pracují s rozdílnými odhady.
V regionu před válkou vznikla Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) jako podzemní hnutí usilující o samostatný stát. Její ozbrojené křídlo, Ukrajinská povstalecká armáda (UPA), vzniklo v roce 1942. UPA bojovala za ukrajinskou nezávislost proti Sovětskému svazu, nacistickému Německu i polskému odboji.
Polsko a Ukrajina nahlížejí na tragédii odlišně. Polský parlament v roce 2016 oficiálně označil tehdejší události za genocidu spáchanou ukrajinskými nacionalisty na polském obyvatelstvu. Na Ukrajině je toto téma častěji vnímáno jako oboustranná tragédie a součást širšího polsko-ukrajinského konfliktu, který eskaloval během druhé světové války.






Sledujte online přenos z finále tenisového US Open mezi párem Kateřina Siniaková - Taylor Townsendová a americkou dvojicí Robyn Montgomeryová - Ashlyn Kruegerová.



Francie řeší skandál kolem nahrávky policisty z Carcassonne, který se při noční hlídce pustil s kolegy do rasistických, misogynních a homofobních výpadů. Bývalý člen Národního sdružení (RN) na záznamu uráží lidi tmavé pleti, ženy i homosexuály, nešetří ani francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a mluví také o potřebě státního převratu. Do případu se vložilo i francouzské ministerstvo vnitra.



Ve věku 94 let zemřela norská princezna Astrid, starší sestra krále Haralda V., který zesnul koncem srpna a ve středu měl pohřeb. O úmrtí Astrid podle agentury Reuters informoval norský královský dvůr.



Izrael je připraven pokračovat v útocích proti militantnímu hnutí Hizballáh, prohlásil v pátek izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Podle agentury AFP se tak ministr vyjádřil poté, co izraelská armáda zničila rozsáhlý podzemní komplex využívaný Hizballáhem pod hřebenem Alí Táhir v jižním Libanonu. Izrael nadále pokračuje v útocích napříč jižním Libanonem.



Kyjev a další ukrajinská města v noci na pátek opět čelila náletu ruských dronů, včetně bezpilotních letounů s proudovým pohonem, které má protivzdušná obrana problém včas zachytit. V Kyjevě se ruský dron zřítil na devítipodlažní obytný dům. Dopoledne Rusko v útocích na ukrajinskou metropoli pokračovalo a zasáhlo dvě čerpací stanice.