Poláci se s Ukrajinci hádají i o stíhačky. Konflikt může mít překvapivého vítěze

Ještě nedávno platilo, že 14 polských stíhacích letounů MiG-29 zamíří na Ukrajinu. Nyní ale Polsko tvrdí, že stíhačky může nakonec získat jiný zájemce. Pokud se s Ukrajinou během několika týdnů nedohodne na podmínkách převzetí, mohou MiGy zamířit do Bulharska. Spor kolem letounů navíc odhaluje hlubší ochlazení vztahů mezi oběma sousedními zeměmi.

Zatímco Ukrajina potřebuje každou dostupnou stíhačku k posílení svého letectva, Varšava se s Kyjevem nedokáže dohodnout nejen kvůli podmínkám oprav a financování strojů, ale také kvůli spolupráci v oblasti bezpilotních technologií.

Podle Varšavy musí dohoda s Kyjevem vzniknout během několika následujících týdnů. „Ukrajina má na vyřešení této otázky stále méně času,“ uvedl polský vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz v nedělním rozhovoru pro server Wirtualna Polska.

V prosinci polský generální štáb informoval, že se s Ukrajinou jedná o předání zhruba devíti strojů MiG-29, jejichž životnost se chýlí ke konci. Polsko jich vlastní čtrnáct a modernizovat je nebude, protože je nahrazuje moderními americkými a jihokorejskými letouny.

Ministr Kosiniak-Kamysz již začátkem července potvrdil, že Varšava od Kyjeva obdržela oficiální žádost o předání stíhaček. Nabídka podle něj stále platí, konečné rozhodnutí ale závisí na výsledku jednání.

Obě země se nyní přou především o to, kdo zaplatí opravy, údržbu a případnou modernizaci letounů před jejich předáním.

Varšava navíc očekává, že výměnou za stíhačky získá přístup k ukrajinskému know-how a ke společným projektům v oblasti bezpilotních technologií. Ukrajina během války získala rozsáhlé zkušenosti s vývojem i nasazením bojových dronů a Polsko chce tyto zkušenosti využít při budování vlastních schopností.

„Chceme, aby se zapojili do spolupráce a poskytli nám některé drony, které bychom mohli využívat. Jsme skutečně otevřeni různým řešením,“ řekl Kosiniak-Kamysz v rozhovoru.

„Pokud se to nepodaří, pak se nedá nic dělat,“ řekl dále ministr a dodal, že je „poněkud zklamaný, že se nepodařilo naplnit ani tento symbolický aspekt“.

Bulharsko zaplatí, vzkazuje Polsko

Varšava už podle ministra připravila i alternativní scénář. O letouny totiž projevilo zájem Bulharsko, které je – stejně jako Polsko – jedním z posledních členů NATO provozujících stíhačky MiG-29 sovětské konstrukce.

„Tyto letouny jsou v dobrém stavu – natolik dobrém, že je chtějí koupit Bulhaři. Pokud je někdo ochoten zaplatit, znamená to, že mají skutečnou hodnotu,“ řekl Kosiniak-Kamysz. Narážel tím i na pochybnosti o technickém stavu stíhaček.

Staré a drahé, tvrdí Kyjev

Podle ukrajinské agentury UNIAN totiž ukrajinští odborníci po inspekci polských MiGů-29 upozornili, že stroje jsou výrazně opotřebované a před zařazením do služby vyžadují opravy a modernizaci.

Teprve poté by je bylo možné bezpečně zařadit do výzbroje ukrajinského letectva.

Ukrajinská strana poukazovala na vysoké náklady a čas potřebný k obnovení provozuschopnosti stárnoucích strojů a podle zdroje agentury UNIAN chtěla po Polsku, aby opravy stíhaček zaplatila Varšava. To ale Poláci odmítli, informovala agentura na začátku července.

Složité vztahy

Vztahy mezi Polskem a Ukrajinou v posledních měsících značně ochladly, a to především kvůli diplomatické krizi, která se rozhořela koncem května.

Tehdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil jedné z jednotek ukrajinských speciálních sil čestný název „Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády“ (UPA).

UPA je na Ukrajině často vnímána jako symbol boje za nezávislost proti sovětské nadvládě. V Polsku je ale spojována především s volyňskými masakry z let 1943 až 1944, při nichž bylo zabito kolem stovky tisíc polských civilistů, převážně žen a dětí.

Krok ukrajinského prezidenta kritizovali polští politici napříč politickým spektrem.

Polský prezident Karol Nawrocki následně Zelenskému odebral Řád bílého orla, nejvyšší polské státní vyznamenání, které ukrajinský prezident obdržel v roce 2023.

Že se spor promítl také do nálad veřejnosti, potvrdil v červnu i polský deník Rzeczpospolita. Podle jeho průzkumu celá aféra zhoršila pohled na Ukrajince u 51,9 procenta Poláků a polská veřejnost vnímá čím dál negativněji ukrajinské uprchlíky v Polsku. Těch je v zemi kolem jednoho milionu.

Tyto nálady se podle Rzeczpospolity promítají i do běžného života. Polská policie v první polovině roku 2026 obdržela 180 oznámení o trestných činech z nenávisti namířených proti Ukrajincům. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku jde o nárůst o více než 30 procent, informoval deník.

Média v posledních dnech upozornila i na konkrétní případ napadení Ukrajinců v Polsku. Na sociálních sítích se objevilo video, které zachycuje, jak tři muži napadli muže a ženu, která se napadeného snažila bránit.

I přes tuto krizi se ale 75 procent polské veřejnosti domnívá, že Polsko a Ukrajina mají především spolupracovat tváří v tvář hrozbě ze strany Ruska, namísto toho, aby se soustředily na otázky, které je rozdělují.

Osmdesát procent Poláků pak souhlasí s tvrzením, že z polsko-ukrajinského sporu těží především Rusko, ukázal nový průzkum polského Centra pro výzkum veřejného mínění (CBOS).