Reklama
Reklama

Nové zbraně na ruských hranicích. Asijská země pomáhá Polsku budovat štít proti Moskvě

Dalších 28 jihokorejských tanků K2 Black Panther převzala Varšava. Poláci už jich mají celkem 208 těchto, konečný počet má být 980. Když k tomu připočteme 366 amerických Abramsů, bude mít Polsko v roce 2030 nejsilnější tankovou flotilu v Evropě. Tanky zamíří k 16. mechanizované divizi, která působí na severovýchodě Polska, na hranici s ruskou Kaliningradskou oblastí.

Polish and Lithuanian soldiers during the Bursztynowy Obronca-26 (Amber Defender-26) military excersise at the Klusy training ground
Jihokorejský tank K2 Black Panther polských ozbrojených sil během vojenského cvičení v Klusech v Polsku, 24. června 2026. Foto: REUTERS – Kacper Pempel
Reklama

Polsko už dnes disponuje jednou z největších armád NATO. V jejích řadách slouží přes 200 tisíc vojáků. To z ní činí třetí největší ozbrojenou sílu aliance po Spojených státech a Turecku.

Varšava navíc počítá s dalším růstem. Rozsahu armády odpovídají také výdaje. Polsko má letos na obranu vynaložit přibližně 4,7 procenta HDP, díky čemuž patří mezi největší alianční „vydavatele“ v poměru k velikosti ekonomiky.

Samotný K2 Black Panther patří mezi nejmodernější sériově vyráběné hlavní bojové tanky současnosti. Jihokorejský stroj váží zhruba 56 tun a pohání jej dieselový motor o výkonu 1500 koní. Na silnici dosahuje rychlosti až 70 kilometrů za hodinu, v terénu kolem 50 kilometrů za hodinu.

Polsko si jihokorejské stroje vybralo po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022. Varšava tehdy předala Ukrajině stovky svých tanků (T-72, PT-91 Twardy) a potřebovala vzniklou mezeru zaplnit okamžitě. Do té doby počítalo Polsko s německými Leopardy (jaké si pořídila i česká armáda).

Reklama
Reklama

Jenže německý průmysl měl v té době velmi pomalé výrobní tempo a na nové Leopardy se čekalo řadu let. Jižní Korea naopak dokázala dodat první tanky K2 během několika měsíců od podpisu smlouvy.

Varšava navíc nechtěla být v otázce obrany plně závislá na Berlíně a jihokorejská strana na rozdíl od Berlína Polsku nabídla masivní transfer know-how a licencovanou výrobu polské verze (K2PL).  Jihokorejský výrobce Hyundai Rotem byl velmi flexibilní i v úpravách tanku podle polských požadavků (např. přidání přídavného pancéřování, aktivní ochrany proti dronům a integrace polských komunikačních systémů).

Polsko tak nekupuje pouze samotné stroje, ale také munici, náhradní díly, výcvik, simulátory, servis, podpůrnou techniku a rozsáhlý transfer technologií.

Související

Stejně razantně Varšava posiluje dělostřelectvo. Polsko si ze Soulu závazně objednalo 364 samohybných houfnic K9 Thunder ráže 155 milimetrů. Z nich už bylo dodáno 218 kusů. Ještě větší palebnou sílu na větší vzdálenosti mají dodat raketomety Homar-K, tedy polská varianta jihokorejského systému K239 Chunmoo. Zjednodušeně se jedná o korejskou verzi slavného amerického raketometu M-142 HIMARS. Polsko jich objednalo celkem 290.

Reklama
Reklama

Modernizace se neomezuje ani na pozemní síly. Polsko objednalo 48 lehkých bojových letounů FA-50 Fighting Eagle, z toho 12 v rychle dodané konfiguraci FA-50GF a dalších 36 ve zdokonalené variantě FA-50PL. Stroje mají kromě bojových úkolů sloužit také k výcviku pilotů a postupně nahradit část schopností sovětských MiGů-29 a Su-22.

Obrovský rozsah polských nákupů však vyvolává také otázku, zda Varšava nesází příliš na těžké pozemní síly právě ve chvíli, kdy válka na Ukrajině ukazuje rostoucí zranitelnost tanků. Levné FPV drony, minová pole, přesné dělostřelectvo a permanentní průzkum zásadně změnily prostředí, ve kterém obrněná technika operuje.

To ale ještě neznamená konec tanku. Spíš skončila doba, kdy mohl fungovat téměř samostatně. Bez elektronického boje, protidronové ochrany, ženistů, protivzdušné obrany a vlastního průzkumu se může stát drahým terčem. Pokud však pracuje jako součást dobře propojeného systému kombinovaných zbraní, stále nabízí schopnosti, které samotné drony nenahradí – silnou přímou palbu, ochranu posádky, vysokou mobilitu a především schopnost fyzicky obsadit a udržet území.

Zdroj: TVP


Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj
Reklama
Reklama
Reklama