Izraelský premiér Netanjahu slíbil anexi části Západního břehu, pokud vyhraje volby

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 10. 9. 2019 20:36
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý řekl, že je připraven anektovat strategicky významnou část okupovaného Západního břehu Jordánu, pokud jeho strana Likud vyhraje příští týden volby. Na Západním břehu má přitom vzniknout palestinský stát. Palestina zareagovala na premiérova slova oznámením, že takový plán považuje za válečný zločin.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu. | Foto: Reuters

Parlamentní volby se v Izraeli uskuteční 17. září, letos to budou již druhé předčasné volby.

"Dnes oznamuji svůj záměr uplatnit s budoucí vládou izraelskou svrchovanost nad Jordánským údolím a severní částí Mrtvého moře," řekl Netanjahu podle AFP na tiskové konferenci u Tel Avivu. Podle agentury Reuters doplnil, že po zveřejnění amerického mírového plánu pro Blízký východ hodlá Izrael postavit další židovské osady.

Pokud by svůj úterní slib Netanjahu po volbách splnil, zničilo by to podle vysoce postavené členky Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) Hanán Ašrávíové "jakoukoliv šanci na mír". "Je to zjevné porušení mezinárodního práva, je to očividná krádež území, je to etnická čistka. Nejenže to ničí řešení v podobě dvou států, ničí to i jakoukoliv šanci na mír," citovala Ašrávíovou agentura AFP.

Spojené státy nedávno oznámily, že zveřejní dlouho očekávanou politickou část svého izraelsko-palestinského mírového plánu po izraelských volbách. Vypracováním mírového plánu pověřil americký prezident Donald Trump svého zetě a poradce Jareda Kushnera. Ten na konci června představil ekonomickou část návrhu. Izrael se k plánu staví otevřeně, ale palestinské vedení dokument považuje za pokus vnutit Palestincům proizraelské řešení.

"Je třeba definovat permanentní hranici Izraele"

Podle izraelského webu The Times of Israel v úterý Netanjahu rovněž řekl, že hodlá v budoucnu anektovat všechny židovské osady na Západním břehu Jordánu.

"Toto je demokracie. Neudělám nic bez jasného mandátu. Takže vás žádám o mandát, abych učinil toto, což již má širokou podporu. Abychom konečně definovali permanentní hranice Izraeli a zajistili, že se Judea a Samaří (biblická označení pro území dnes známá jako Západní břeh Jordánu) nepromění v Gazu," řekl Netanjahu.

Někdejší izraelský ministr obrany Avigdor Lieberman označil Netanjahuův výrok za směšný. "Dramatické oznámení," napsal Lieberman na Twitteru a připojil dva smajlíky. Podobně se vyjádřil také lídr opozice Benny Ganc.

Západní břeh Jordánu a východní část Jeruzaléma obsadil Izrael za války v roce 1967. Tato území mají spolu s Pásmem Gazy tvořit budoucí palestinský stát, o jehož vznik Palestinci dlouhodobě usilují. Oblast je v současnosti domovem 600.000 izraelských Židů.

Osady na okupovaném území Palestinci označují za nelegální a zcela v rozporu s možností vytvořit dva státy. Stejné stanovisko zaujímá i značná část mezinárodního společenství. Izrael tvrdí, že osidluje historická území, kde Židé vždy žili.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy