


Vladimir Putin se nespokojí se zmrazením války na současné frontové linii a bude usilovat o další ukrajinská území. Tvrdí to bývalý zvláštní vyslanec prezidenta Trumpa pro Rusko a Ukrajinu Keith Kellogg. Kyjev podle něj nesmí Moskvě dobrovolně odevzdat další území a musí pokračovat v boji. Promluvil i o vztahu Trumpa se Zelenským, kontroverzní schůzce v Bílém domě v únoru 2025 a ruských ztrátách.

Bývalý generál Kellogg v rozhovoru s ukrajinskou novinářkou Natalijí Mosejčuk tvrdí, že Putin dostal během války řadu příležitostí k jejímu ukončení, žádnou však nevyužil. Navzdory opakovaným mírovým výzvám Trumpovy administrativy podle něj ruský prezident neusiluje pouze o udržení území, která už jeho armáda kontroluje. Kellogg očekává, že Moskva bude chtít získat také zbývající části Záporožské a Chersonské oblasti a může dál usilovat i o Oděsu.
V této souvislosti přirovnal Putinovo uvažování k Adolfu Hitlerovi před druhou světovou válkou. Připomněl, že Hitler se po získání Sudet také nezastavil a pokračoval v územní expanzi. Podle Kellogga proto nedává smysl předpokládat, že další územní ústupky automaticky přinesou trvalý mír. Ukrajina by podle něj měla dál bránit každou píď svého území.
Generál se vyjádřil také ke vztahu mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem. Oba podle něj mají osobní vztah, to však neznamená, že by Trump automaticky přijímal ruské požadavky. Kellogg například odmítl tvrzení, podle kterých americký prezident tlačil na Volodymyra Zelenského, aby se vzdal zbývající části Donbasu pod ukrajinskou kontrolou.
Právě tato část Donbasu má pro Ukrajinu mimořádný vojenský význam. Ukrajinská armáda zde během let vybudovala rozsáhlé obranné linie a opevnění, jejichž prolomení by Rusko stálo značné množství času, techniky i vojáků. Kellogg tvrdí, že Putin během americko-ruských jednání na Aljašce doufal, že Washington přiměje Zelenského k odevzdání tohoto území. Trump však měl podle jeho slov ruskému prezidentovi vzkázat: „Pokud to území chcete, musíte si ho vybojovat.“
Kellogg zároveň upozornil na mimořádně vysoké ruské ztráty, které podle něj dosáhly přibližně 1,5 milionu mrtvých a zraněných. Takový způsob vedení války však podle generála zapadá do dlouhodobého ruského přístupu. „Takto Rusové vždy válčili. V první světové válce, ve druhé světové válce. Jsou schopni obětovat vlastní lidi,“ uvedl.
Zpochybnil také představu Ruska jako globální supervelmoci. Moskvu označil spíše za regionální mocnost, která se kvůli válce a rostoucí ekonomické závislosti dostala do podřízenějšího postavení vůči Pekingu. „Je to regionální velmoc, která se stala juniorním partnerem Číny,“ řekl Kellogg.
V rozhovoru se vrátil také k bouřlivému setkání Trumpa a Zelenského v Oválné pracovně. Přestože jejich veřejná výměna názorů působila jako vážná diplomatická roztržka, Kellogg tvrdí, že Trump nechtěl jednání okamžitě ukončit. Naopak požadoval, aby Zelenskyj zůstal na plánovaném obědě a obě strany pokračovaly v rozhovorech. Někteří prezidentovi poradci však doporučovali schůzku přerušit a naplánovat nové jednání na pozdější termín.
Podle Kellogga mají Trump a Zelenskyj navzdory občasným konfliktům řadu společných osobnostních rysů. Oba mají silné ego, výrazný styl komunikace a rádi prosazují vlastní názor, což jejich jednání někdy komplikuje. Generál zároveň odmítl mediální zprávy, podle kterých Trumpova administrativa tajně vyjednávala s politickými soupeři nebo bývalými spolupracovníky ukrajinského prezidenta ve snaze hledat jeho případnou náhradu.
Kellogg také hájil Trumpovu snahu válku ukončit. Podle něj nejde pouze o politickou strategii. „Nemá rád ničení a zabíjení,“ uvedl generál. Trump podle něj skutečně těžce nese vysoké ztráty na životech bez ohledu na to, zda umírají civilisté, ukrajinští, nebo ruští vojáci.
Generál se nakonec věnoval také problému korupce na Ukrajině. Kyjev podle něj za poslední roky udělal v boji proti korupci významný pokrok, přestože problém zcela nezmizel. Kellogg zároveň upozornil, že korupce představuje dlouhodobý problém v mnoha politických systémech a žádný stát ji nedokáže úplně odstranit.



Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet.



Po komunálních volbách se začínají formovat první koalice. V Plzni už se strany dohodly na pokračování dosavadní spolupráce, zatímco v Pardubicích STAN odstoupilo z jednání s vítězným ANO. Sledujte povolební dění v našem online přenosu.



Federální agenti v pondělí v rámci trestního vyšetřování provedli domovní prohlídku u demokratické členky americké Sněmovny reprezentantů Ilhan Omarové. Politička, která je ostrou kritičkou amerického prezidenta Donalda Trumpa, prohlídku označila za zastrašování a uvedla, že se nenechá umlčet.



Dohoda s americkým prezidentem Donaldem Trumpem umožní Rusku obnovit do konce roku vývoz motorové nafty na úroveň mezi třemi miliony a 3,5 milionu tun měsíčně, tedy jako před útokem na Ukrajinu. V rozhovoru se státní televizí Rossija 24 to v pondělí večer uvedl ministr energetiky a místopředseda vlády Alexandr Novak.



Jakýkoliv útok Ruska na člena Severoatlantické aliance by byl zcela marný. Podle agentur to v pondělí uvedl vrchní velitel sil Severoatlantické aliance v Evropě (SACEUR) Alexus Grynkewich, který na bezpečnostní konferenci ve Varšavě představil svou takzvanou teorii vítězství. NATO je podle něj odhodláno bránit se, bojovat a znemožnit nepříteli dosáhnout jeho cílů.