Pojďte k volbám, nebo Amerika zaútočí, zní Íránem

Zahraničí Zahraničí
2. 3. 2012 10:00
Parlamentní volby mohou rozhodnout o tom, kdo zemi v budoucnu povede
Policista hlídá před volební místností v mešitě na východě Teheránu
Policista hlídá před volební místností v mešitě na východě Teheránu | Foto: Reuters

Teherán - Osmačtyřiceti milionům Íránců se po letech naskytla možnost vyjádřit se k situaci v zemi.

Poprvé od roku 2009, kdy byl znovu zvolen prezident Mahmúd Ahmadínežád, totiž v pátek vyrazí k volebním urnám a rozhodnou o budoucím složení madžlisu - 290členného íránského parlamentu.

Ačkoliv autokratický Írán jistě nečekají demokratické volby, jejich výsledek bude důležitý.

Zjednodušeně lze politické soupeření popsat následovně: konzervativci bojují proti neokonzervativcům. Ti první jsou stoupenci nejvyššího vůdce ajatolláha Alí Chameneího, druhý tábor představuje sympatizanty prezidenta Ahmadínežáda.

"Diskvalifikují opozici, sami vyplňují lístky, pak pořádají zátahy a zatýkají. Chtějí vyvolat paniku. Chtějí zopakovat to samé, co jsme zažili při volbách v roce 2009," opřel se už dřív do vedení islámské republiky přední opoziční politik Mehdí Karrúbí z Hnutí zelené cesty. Před třemi lety vedla vlna demonstrací k násilí a střetům s bezpečnostními silami a pro protesty se vžil název Zelená revoluce.

Karrúbí skončil - stejně jako ostatní proreformní aktivisté - v domácím vězení, a nemá tudíž šanci do voleb jakkoliv mluvit.

Volte, nebo čekejte válku s USA

Nálada je v předvolebním Íránu spíš odmítavá. Analytici odhadují, že účast bude patnáctiprocentní. Režim to ví, a proto spustil obrovskou mediální kampaň. Ta nedovoluje diskusi, ale snaží se přimět voliče, aby přišli.

Chameneí dokonce spojuje volební účast s případným útokem "arogantní fronty" - tedy USA a Izraele - na Írán. Pokud podle něj lidé volit budou, mezinárodní intervence bude zažehnána. Šedesátiprocentní účast by byla podle něj ideální.

"Íránský národ tak ještě silněji udeří do obličeje Arogance (...) a oni pochopí, že při konfrontaci s námi se na nic nezmůžou," citovala jej agentura IRNA.

Kdokoliv s ním nesouhlasí, má smůlu. 46 předních novinářů je za mřížemi. Tajné služby ještě víc zesílily zátahy proti blogerům. Neziskové organizace jsou postavené mimo zákon. Jak uvádí mezinárodní Výbor na ochranu novinářů (CPJ), miliony lidí jsou v těchto dnech bez internetu.

"Vládní represe před volbami sílí. Znovu se potvrzuje, že jí na lidských právech vůbec nezáleží," stojí ve zprávě CPJ.

Krvavý rok

Ani státní propaganda nedokáže zlomit rozčarování Íránců ze současných poměrů. Ekonomická situace se po zavedení mezinárodních sankcí znatelně zhoršila. Ahmadínežádova administrativa je ochromena korupcí obrovských rozměrů a hlavně nekompetentností.

Alí Chameneí.
Alí Chameneí. | Foto: Reuters

Chameneího tábor na to upozorňuje. Příznivci prezidenta kontrují zase tím, že lidi kolem duchovního vůdce jsou "banda bláznů".

Páteční volby jsou předehrou k hlasování o budoucím prezidentovi Íránu. Plánované jsou na léto příštího roku, pokud ovšem mocenská přetahovaná v rámci konzervativních elit nepřeroste v otevřený boj.

"Pokud výsledky nebudou v souladu s našimi hodnotami, rok 2012 bude velmi nebezpečný a dokonce krvavý," zhodnotil povolební vyhlídky Salar Abnoš, vojenský velitel v provincii Kazvín.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Merkelová a Biden vyzvali Rusko, aby stáhlo vojáky od ukrajinských hranic

Německá kancléřka Angela Merkelová a americký prezident Joe Biden ve středu vyzvali Rusko, aby stáhlo své vojáky od ukrajinských hranic a snížilo tak napětí v regionu. Uvedl to mluvčí německé vlády. Americký ministr obrany Lloyd Austin uvedl, že Spojené státy chtějí nadále Ukrajině poskytovat materiální pomoc, píše agentura Reuters.

Vyhrocenou situaci mezi Ruskem a Ukrajinou ve středu Biden a Merkelová probrali při telefonickém hovoru. "Kancléřka a prezident se shodli, že by Rusko mělo snížit počty armádních sil, aby situaci uklidnilo," uvedl mluvčí německého kabinetu Steffen Seibert.

Rusko na východě Ukrajiny v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. Kyjev varuje, že soustřeďování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou znamená riziko ruské ozbrojené agrese, Moskva se však brání, že jen chrání svou bezpečnost. Při obnovených bojích zemřelo podle ukrajinské strany několik vojáků.

Austin, který je společně se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem v Bruselu, dnes na tiskové konferenci prohlásil, že Washington je připraven Ukrajině pomoci se bránit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy