


Moskva naznačila ochotu obnovit dialog s Evropou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov po masivním ukrajinském útoku na Moskevskou oblast prohlásil, že si evropské země budou muset s Ruskem „dříve či později promluvit“. Zatímco část evropských lídrů možnost obnovení kontaktů připouští, jiní varují před nekalými úmysly Kremlu.

„To, že se o tom začíná aktivně diskutovat a že přichází pochopení, že si s Rusy budou muset dříve nebo později promluvit, je dobře,“ prohlásil Peskov v nedělním rozhovoru s ruským propagandistou Pavlem Zarubinem.
Kreml má podle něj zájem na obnovení komunikace a doufá, že se postupně prosadí to, co označil za „praktický přístup“.
„Ruská strana na to bude připravena,“ dodal Peskov jen několik hodin po rozsáhlém dronovém útoku na Moskevskou oblast. Ukrajinci při něm zasáhli rafinerie, přečerpávací stanice i technologické podniky. Trosky dronů navíc dopadly mimo jiné na mezinárodní letiště Šeremetěvo.
Mluvčí Kremlu si zároveň neodpustil kritiku šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové a naznačil, že by nebyla vhodným protějškem pro případná jednání s Moskvou.
„Nebylo by v zájmu Kaji Kallasové vystupovat jako vyjednavačka. Neměla by to jednoduché. Pokud si vzpomínáte, Putin říkal, že to může být v podstatě kdokoliv, kdo o Rusku nestihl napovídat příliš mnoho špatného,“ cituje Peskova deník Kyiv Independent.
O obnovení vztahů s Evropou v posledních týdnech mluvil právě i Vladimir Putin. Po oslavách Dne vítězství 9. května uvedl, že se podle něj válka na Ukrajině chýlí ke konci a že Rusko nakonec normalizuje vztahy s řadou západních zemí.
Na otázku, kdo z evropských politiků by mohl s Moskvou vést případný dialog, Putin zmínil bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera – kontroverzní postavu známou blízkými vztahy s Ruskem a vazbami na ruské energetické společnosti. Kallasová následně uvedla, že Schröder z těchto důvodů není způsobilý Evropu zastupovat.
Podle deníku Financial Times se na možné obnovení dialogu s Moskvou připravují i lídři evropských zemí. Předseda Evropské rady António Costa uvedl, že vidí prostor pro jednání s Putinem a že pro případný dialog má EU podporu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Finský prezident Alexander Stubb pak potřebu obnovení dialogu zdůvodnil tím, že politika Spojených států dnes podle něj není plně v souladu s evropskými zájmy.
„Pokud nesedíte u stolu, můžete skončit na jídelníčku. Proto je lepší udržovat alespoň nějaký dialog. Kdo ho povede a za jakých podmínek, je zatím předčasné říkat,“ uvedl finský prezident v rozhovoru pro litevskou televizi LRT.
Ne všichni však zastávají podobný názor. Den před Peskovovým vyjádřením vyzval estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna spojence, aby se do jednání s Moskvou nepouštěli. Varoval, že Rusko by mohlo rozhovory využít jen k získání času.
Během bezpečnostní konference v Tallinnu zároveň uvedl, že Evropa nesmí promarnit příležitost oslabit Rusko dalším tlakem a sankcemi.



Mezinárodní agentura pro atomovou energii v pátek ráno oznámila, že kvůli nutným opravám vyjednala dočasné příměří mezi Moskvou a Kyjevem u Rusy okupované Záporožské jaderné elektrárny. Nicméně šéf ruské státní jaderné korporace Rosatom Alexej Lichačev odpoledne podle agentur obvinil Ukrajinu z porušení příměří a zranění tří techniků při útoku dronem. Ukrajina se k obvinění dosud nevyjádřila.



Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS.



Americký viceprezident J. D. Vance na sociální síti X označil za tragickou a pobuřující vraždu 18letého studenta Henryho Nowaka v Británii. Mladík by podle něj byl nyní naživu, kdyby se několik posledních generací evropských elit postavilo migraci. Incident z loňského prosince v posledních dnech otřásá Británií poté, co byl zveřejněn videozáznam policejního zásahu.



Posádka Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) v pátek kvůli úniku vzduchu z ruského modulu dostala pokyn ukrýt se v kosmických lodích a připravit se na možnou evakuaci, Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) později poplach ukončil a povolil astronautům návrat do orbitálního komplexu. Ruští kosmonauté se únik pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila.



Britský soud v pátek uložil 52letému Paulu Quinnovi 21 let vězení za znásilnění, kterého se dopustil v roce 2003 a za které byl neprávem odsouzen jiný muž na doživotí. Případ se považuje za jeden z nejzávažnějších justičních omylů v Británii, napsala agentura AP a web stanice BBC.