


Pod tříkilometrovým ledem ve východní Antarktidě objevili vědci obří geologickou strukturu kontinentálních rozměrů. Z nové studie publikované v časopise Nature vyplývá, že už dříve objevené podledovcové pánve a jezera jsou ve skutečnosti součástí jednoho masivního celku. Zjištění může pomoci lépe pochopit geologickou historii kontinentu i to, jak bude ledový příkrov reagovat na klimatické změny.

Nově objevená síť masivních pánví dostala název East Antarctic Fan-shaped Basin Province (Východoantarktická vějířovitá pánevní provincie).
Její součástí jsou i místa, která věda už dobře zná – vědci řadu let samostatně zkoumali například Wilkesovu či Aurorskou pánev nebo slavné podledovcové jezero Vostok. Až dosud však nikdo netušil, že útvary tvoří jeden mnohonásobně větší celek.
Podle výzkumníků vznikl tento vějířovitý útvar procesem známým jako distribuované rotační rozpínání zemské kůry. Tento mechanismus vědci popisují na příkladu lidské ruky: zatímco kořen palce zůstává na místě, ostatní prsty se rozevírají do stran. Prostory mezi nimi pak vytvářejí obří trojúhelníkové pánve.
Celý úkaz je pravděpodobně jedním z největších případů rotačního rozpínání zemské kůry na světě. Formoval se během několika tektonických etap spojených s vývojem pradávného superkontinentu Gondwana. Podle vědců mohl sehrát klíčovou roli při pozdějším odtržení Antarktidy od Austrálie.
Tvar tohoto skalního podloží navíc dodnes usměrňuje, jak se pohybuje led napříč kontinentem, a ovlivňuje vývoj krajiny. Podle studie tak může sehrát klíčovou roli při pochopení toho, jak budou ledové příkrovy Antarktidy reagovat na současné oteplování klimatu.
Experti museli k odhalení ukryté struktury propojit obrovské množství dat – od topografických map podloží přes gravitační a magnetická měření až po seizmické modely zemské kůry.
Součástí mezinárodního týmu byl také Guy Paxman, který měl na starosti simulace. Ty modelovaly, jak by Antarktida vypadala, kdyby z ní zmizel veškerý led. Bez ledové zátěže o váze miliard tun by se totiž pevnina mohla zvednout až o jeden kilometr.
Právě tato „odlehčená“ topografie vědcům umožnila detailně zkoumat nadmořskou výšku i orientaci nově objevené geologické struktury.
Mezinárodní studii vedl doktor Egidio Armadillo z Janovské univerzity za finanční podpory Italského národního programu pro výzkum Antarktidy.
K definitivnímu ověření všech závěrů bude sice potřeba další výzkum, už teď ale objev otevírá nové otázky. Například kdy přesně tento útvar vznikl nebo jaké konkrétní geodynamické procesy ho vytvořily.



Nejméně pět lidí – včetně dítěte – zabil ruský útok leteckými pumami na ukrajinské město Sumy, dalších 30 osob utrpělo zranění. Na platformě Telegram to uvedl šéf správy Sumské oblasti Oleh Hryhorov. Ruský útok leteckými bombami na město Slovjansk v Doněcké oblasti zabil jednoho člověka a tři další zranil, napsal později server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady.



Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa poslala předvolání několika novinářům deníku The New York Times (NYT) před federální velkou porotu kvůli jejich článku o bezpečnostních nedostatcích nového prezidentského speciálu Air Force One. Ten Spojené státy dostaly darem od Kataru. Deník označil postup ministerstva spravedlnosti za pokus zastrašit média a útok na svobodu tisku.



Na Masarykově okruhu v Brně dnes zemřeli dva jezdci po nehodě při závodu silničních motocyklů v rámci seriálu Alpe Adria Championship.



Vypadalo to na nečekaně krátkou podívanou s nulovou zápletkou. Nakonec nabídlo historicky první české finále tenisového Wimbledonu epické drama, o kterém básní i ty největší hvězdy tohoto sportu. Pochvalu sklízí vítězka Linda Nosková i poražená Karolína Muchová.


