Pod Antarktidou objevili tajemnou strukturu kontinentálních rozměrů. Původ je nejasný

Pod tříkilometrovým ledem ve východní Antarktidě objevili vědci obří geologickou strukturu kontinentálních rozměrů. Z nové studie publikované v časopise Nature vyplývá, že už dříve objevené podledovcové pánve a jezera jsou ve skutečnosti součástí jednoho masivního celku. Zjištění může pomoci lépe pochopit geologickou historii kontinentu i to, jak bude ledový příkrov reagovat na klimatické změny.

Nově objevená síť masivních pánví dostala název East Antarctic Fan-shaped Basin Province (Východoantarktická vějířovitá pánevní provincie).

Její součástí jsou i místa, která věda už dobře zná – vědci řadu let samostatně zkoumali například Wilkesovu či Aurorskou pánev nebo slavné podledovcové jezero Vostok. Až dosud však nikdo netušil, že útvary tvoří jeden mnohonásobně větší celek.

Podle výzkumníků vznikl tento vějířovitý útvar procesem známým jako distribuované rotační rozpínání zemské kůry. Tento mechanismus vědci popisují na příkladu lidské ruky: zatímco kořen palce zůstává na místě, ostatní prsty se rozevírají do stran. Prostory mezi nimi pak vytvářejí obří trojúhelníkové pánve.

Celý úkaz je pravděpodobně jedním z největších případů rotačního rozpínání zemské kůry na světě. Formoval se během několika tektonických etap spojených s vývojem pradávného superkontinentu Gondwana. Podle vědců mohl sehrát klíčovou roli při pozdějším odtržení Antarktidy od Austrálie.

Tvar tohoto skalního podloží navíc dodnes usměrňuje, jak se pohybuje led napříč kontinentem, a ovlivňuje vývoj krajiny. Podle studie tak může sehrát klíčovou roli při pochopení toho, jak budou ledové příkrovy Antarktidy reagovat na současné oteplování klimatu.

Vědci simulovali Antarktidu bez ledu

Experti museli k odhalení ukryté struktury propojit obrovské množství dat – od topografických map podloží přes gravitační a magnetická měření až po seizmické modely zemské kůry.

Součástí mezinárodního týmu byl také Guy Paxman, který měl na starosti simulace. Ty modelovaly, jak by Antarktida vypadala, kdyby z ní zmizel veškerý led. Bez ledové zátěže o váze miliard tun by se totiž pevnina mohla zvednout až o jeden kilometr.

Právě tato „odlehčená“ topografie vědcům umožnila detailně zkoumat nadmořskou výšku i orientaci nově objevené geologické struktury.

Mezinárodní studii vedl doktor Egidio Armadillo z Janovské univerzity za finanční podpory Italského národního programu pro výzkum Antarktidy.

K definitivnímu ověření všech závěrů bude sice potřeba další výzkum, už teď ale objev otevírá nové otázky. Například kdy přesně tento útvar vznikl nebo jaké konkrétní geodynamické procesy ho vytvořily.