Pod Alpami zavládla EUforie. Rakušané se bojí krize

Dominik Jandl
7. 12. 2008 23:59
Členství v EU má v Rakousku třetí nejvyšší podporu v historii
Nové Ars Electronica Center v Muzeu budousnocti u Dunaje v rakouském Linzi. Osvětluje ho 40 tisíc diodových světel.
Nové Ars Electronica Center v Muzeu budousnocti u Dunaje v rakouském Linzi. Osvětluje ho 40 tisíc diodových světel. | Foto: Reuters

Vídeň - Rakousko nikdy nebylo státem, jehož obyvatelé by se vyznačovali obzvláštním nadšením pro Evropskou unii.

I po zřeknutí se neutrality a vstupu do unie v roce 1995 byli Rakušané ve vztahu k EU spíše chladní. Nyní se však situace obrací.

A "na svědomí" to nemá nikdo jiný než probíhající globální finanční krize.

Plné dvě třetiny Rakušanů totiž věří, že je její průběh v zemi mnohem poklidnější, než kdyby země do EU - potažmo do eurozóny - nepatřila.

Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který zpracovala Rakouská společnost pro evropskou politiku. Setrvání Rakouska v Evropské unii nyní podporuje 78 procent jeho obyvatel, což je nejvíce za posledních šest let.

Od začátku těchto pravidelných výzkumů v roce 1995 je to pak třetí nejvyšší číslo. Ještě v červnu letošního roku bylo pro setrvání v Unii jen 59 procent lidí.

Ještě razantnější změnu veřejného mínění ukazuje podíl kladných odpovědí na otázku, zda by Rakousko mělo z EU vystoupit.

Zatímco v létě takový názor zastávalo asi 30 procent lidí, v současnosti si to myslí pouze 16 procent Rakušanů.

Na otázky Rakouské společnosti pro evropskou politiku odpovídal jeden tisíc Rakušanů starších 18 let.

Foto: Aktuálně.cz

Půl století neutrality

Rakousko se v roce 1995 vzdalo své neutrality přesně po 50 letech.

V květnu 1955 totiž vláda ve Vídni podepsala spolu se čtyřmi okupačními mocnostmi, které měly zemi rozdělenou podobně jako Německo, Smlouvu o rakouském státě.

Za Sovětský svaz ji podepsal ministr zahraničí Vjačeslav Molotov, muž, který měl na svědomí i nechvalně známý pakt Molotov-Ribbentrop.

Tedy smlouvy o neútočení, v níž si mimo jiné Hitlerovo Německo a Stalinovo Rusko v roce 1939 "naporcovaly" Polsko.

Na podzim roku 1955 následovala Smlouvu o rakouském státě "prohlášení neutrality" rakouským parlamentem.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 18 minutami

Dálnice D1 na Benešovsku byla hodinu neprůjezdná, ve směru na Brno se srazila dvě auta

Dopravní nehoda u Trhového Štěpánova v úterý zhruba na hodinu zastavila provoz na dálnici D1 ve směru na Brno. Kvůli srážce nákladního a osobního auta byl přerušený provoz mezi sjezdem číslo 49 u Psářů a sjezdem číslo 56 u Soutic. Jeden člověk byl zraněn. Vyplynulo to z informací Národního dopravního informačního centra a krajských hasičů.

Nehoda na 56. kilometru uzavřela dálnici D1 kolem 6:30. Podle mluvčí středočeských hasičů Terezy Fliegerové narazilo osobní auto do nákladního. "Bylo tam nějaké lehčí zranění. Hasiči nikoho nevyprošťovali, ale poskytli předlékařské ošetření," uvedla Fliegerová. Provoz na dálnici byl podle Národního dopravního informačního centra obnoven kolem 07:30.

Na místě kromě hasičů zasahovali také policisté a záchranáři. "Zraněný byl ošetřen. Jeho zdravotní stav nevyžadoval převoz do zdravotnického zařízení, takže byl ponechán na místě," řekla mluvčí krajské záchranné služby Petra Effenbergerová.

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy