reklama
 
 

Černá můra policie je tu. Dost času ale neměli ani teroristé

AKTUALIZOVÁNO 11. 1. 2015
Do Paříže přijeli šéfové vlád EU, aby při Pochodu národní jednoty demonstrovali solidaritu v boji proti terorismu. Pro francouzskou policii a zvláštní služby nastává infarktová situace.

Praha/Paříž - Paříž dnes s příjezdem devatenácti lídrů Evropské unie připomíná 8. květen roku 1964. Ve francouzské metropoli tehdy vrcholily velkolepé oslavy Dne osvobození.

"Všechny zraky se tenkrát obracely k limuzíně, v níž přijížděl prezident Charles de Gaulle. Kromě několika policistů nikdo ze statisícového davu netušil, že přes ozbrojené speciální jednotky pronikl nenápadný muž, najatý plukovníkem Markem Rodinem (šéfem teroristické organizace O.A.S.), který se skrýval za jedním z přísně střežených oken a vyčkával na vhodný okamžik, aby prezidenta zastřelil," uvádí se ve slavném románu-dokumentu Fredericka Forsytha Den pro šakala z roku 1971, podle něhož byl zfilmován i legendární film Šakal (1973).

De Gaulle tehdy atentátu s velkým štěstím unikl, stejně jako v třiceti jiných případech, které zorganizovala O.A.S. Všechny atentáty de Gaulle přežil jen díky svým ochráncům, neobyčejné dávce štěstí, ale také francouzským zpravodajským službám.

Obě tyto speciální složky jsou i dnes v Paříži v nejvyšší pohotovosti. Devatenáctka evropských lídrů (a přijíždí i český premiér s ministrem zahraničí) ji totiž navštěvuje ve chvíli, kdy jemenská odnož teroristické sítě Al-Káida vyhrožuje dalšími teroristickými údery.

Politici chtějí spolu s lidmi při "pochodu národní jednoty" demonstrovat semknutost starého kontinentu i jeho civilizační hodnoty. Společné má dnešek s chováním Charlese de Gaulla i to, že francouzský prezident zásadně ignoroval hrozby, aby tím dal lidem najevo, že jej teroristé z alžírské O.A.S. nezastraší.

Důležité, anebo šílené?

"Pro francouzskou policii a zvláštní služby nastává infarktová situace. Po teroristických útocích pracují určitě už několik dnů bez přestání na tom, aby zneškodnily další džihádisty, zajistily bezpečnost důležitých objektů či židovských synagog... a teď jim tam najede devatenáct evropských politiků i s doprovodem, o jejichž bezpečnost se musí postarat. Jen těžko si představit režim, v jakém teď ti policisté se zpravodajci pracují, ale i obrovský tlak, pod nímž jsou," říká bývalý důstojník vojenské rozvědky, diplomat, ale také někdejší šéf ochrany ministra obrany Leoš Mauer.

Z bezpečnostního hlediska jde podle něj o "šílenou akci", i když nepochybně politicky mimořádně důležitou. "Těžko říct, co převažuje, ale rizika jsou nemalá. Stále nevíme, zda v Paříži nečíhají na vhodný okamžik i další spící buňky džihádistů," dodává Mauer.

Příjezd politiků do Paříže považuje za černou můru každé policie rovněž šéf české protiteroristické jednotky (URNA) Libor Lochman. A to prý i vzhledem k arzenálu zbraní, který zlikvidovaní džihádisté nashromáždili.

"Zaznamenal jsem, že v tom arzenálu byla dokonce těžká odstřelovací puška s účinným dostřelem dva kilometry. Tady už přestává všechna legrace," míní Lochman.

Ani on, stejně jako Mauer, nepochybuje, že přetížené francouzské bezpečnostní složky situaci zvládnou a zajistí klidný průběh dnešního pochodu národní - a vlastně i té evropské - jednoty v Paříži. "Třeba francouzští četníci (síly GIGN - pozn. red.) mají bojové zkušenosti a jsou zvyklí na stres i obrovskou zátěž," připomíná Mauer.

A Lochman dodává: "Význam setkání politiků je natolik velký, že tomu bude odpovídat i nasazení policie, a možná i armády."

V časové tísni jsou i džihádisté

Slabinou v zajištění bezpečnosti demonstrujících lidí i evropských politiků může být fakt, že policie s ochrannými službami měly málo času na přípravy. Oslovení čeští experti hovoří o šibeničním termínu, v němž se může do plánu francouzské policie snadno vloudit chyba.

Jeden z předních odborníků na ochranu ústavních činitelů (kvůli bezpečí si přeje zůstat v anonymitě) nicméně připomíná, že i džihádisté - pokud mají v úmyslu znovu zaútočit - jsou ve velké časové tísni.

"Když to řeknu v nadsázce, tak bych na jejich místě jakýkoliv útok vzdal, protože za pouhý den se úspěšný atentát na politiky nedá v podstatě naplánovat, a hlavně provést. Riziko tu ale samozřejmě je - to nepopírám," přiznává ochránce.

Francouzské bezpečnostní složky i podle něj navíc podniknou vše, co je v jejich silách. "Jsou v situaci, kdy nemohou neobstát," míní expert.

Atentát by se mohl podle někdejšího šéfa české zahraniční rozvědky Karla Randáka povést jen tehdy, pokud by se v Paříži k podobné akci džihádisté už dlouho připravovali a evropští politici by jim vlastně jen "vlezli přímo do rány".

"To už ale hodně spekuluji. Hayat Boumeddieneová, partnerka útočníka z košer obchodu, je na útěku, stejně jako případní další teroristé, takže budou rádi, když si zachrání kůži. Na zvládnutí těžké odstřelovací pušky, kterou snad měli teroristé mít, jsou kromě toho potřeba dva špičkově vycvičení střelci," vysvětluje Randák.

Od dob Šakala se navíc podle něj hodně změnilo, takže není lehké, ne-li téměř vyloučené, spáchat na politiky atentát v prostředí, které je po sektorech pročesáváno dalekohledy policejních odstřelovačů, plné speciálně vyškolených pozorovatelů a mezi lidmi pak i stovek agentů v civilu. Ti všichni jsou řízeni z jednoho řídícího centra, takže si mohou případného útočníka předávat, včas ho zadržet anebo i zlikvidovat.

Gesto licoměrnosti?

Rozpaky budí dnešní akce u odborníků spíš z jiného důvodu. Většina evropských politiků (nehledě na letitá varování, výhrady a apely na změnu z centrály NATO) omezuje již léta výdaje na bezpečnost a obranu svých občanů.

Limitovány jsou i rozpočty - v boji s terorismem tolik důležitých - zpravodajských služeb. "A najednou chtějí demonstrovat jednotu, kterou svou nerozvážností i zbabělostí zdůvodnit voličům odpovídající obranné rozpočty sami oslabili? Od většiny těch politických lídrů to považuji za licoměrnost," říká například bezpečnostní expert a někdejší šéf Centra pro výzkum stresu Jaroslav Sýkora.

Zajímat ho bude především to, jak se budou politici chovat po návratu z Paříže. Jestli budou i dál před bezpečností občanů upřednostňovat své politické kariéry, anebo se nebudou - tak jako již zmíněný Charles de Gaulle anebo i Winston Churchill - bát riskovat voličskou přízeň optimálními investicemi do obrany svých zemí. "Vždyť k čemu je mi vyrovnaný rozpočet, když budu ležet bradou vzhůru," dodává Sýkora.

Přesto je i on přesvědčen o užitečnosti dnešního projevu evropské jednoty. Řečeno jeho slovy, "že si Evropané už konečně nebudou nechávat dávat věčně přes držku, nýbrž že jsou připraveni tvrdou ránu i vrátit". "Jak ale říkám, nestačí o tom jen žvanit, ale něco pro naší bezpečnost i dělat," doplňuje druhým dechem.

A ve svém rázném názoru není sám. "Lépe bych to neřekl," notuje mu někdejší zpravodajec a diplomat Leoš Mauer.

autor: Jan Gazdík | 11. 1. 2015

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama