Počet poprav loni vzrostl na nejvyšší úroveň za 44 let. V 17 zemích bylo popraveno nejméně 2707 lidí, přičemž toto číslo nezahrnuje tisíce poprav, které jsou prováděny v Číně, jež zůstává největším vykonavatelem trestu smrti na světě. Oproti roku 2024, kdy bylo popraveno nejméně 1518 lidí, jde o nárůst o 78 procent. V pondělní zprávě to uvedla lidskoprávní organizace Amnesty International (AI).
Největší podíl na tomto nárůstu má podle zprávy Írán, kde bylo popraveno nejméně 2159 lidí, více než dvojnásobek oproti předchozímu roku. Zároveň se jedná o nejvyšší číslo, které AI v této zemi od roku 1981 zaznamenala.
K navýšení počtu poprav došlo v řadě dalších zemí. V Saúdské Arábii úřady nechaly popravit nejméně 356 lidí, přičemž velká část z nich byla odsouzena za drogové delikty. I v případě této země jde o rekordní číslo. V Kuvajtu vzrostl počet poprav z šesti na 17, v Egyptě z 13 na 23, v Singapuru z devíti na 17 a ve Spojených státech z 25 na 47. V USA byly popravy vykonány v 11 státech, přičemž téměř polovina všech poprav v zemi se uskutečnila na Floridě (19 poprav).
Podle generální tajemnice AI Agnès Callamardové je „alarmující nárůst používání trestu smrti“ způsoben malou skupinou států, které jsou ochotné „popravovat za každou cenu“, a to navzdory celosvětovému trendu směřujícímu k jeho zrušení.
„Od Číny, Íránu a Severní Koreje přes Saúdskou Arábii až po Jemen, Kuvajt, Singapur a Spojené státy tato ostudná menšina využívá trest smrti k šíření strachu, potlačování nesouhlasu a demonstraci moci státu nad znevýhodněnými a marginalizovanými skupinami,“ uvedla Callamardová.
Téměř polovina všech zaznamenaných poprav, konkrétně 1257, byla vykonána v případech týkajících se drogových trestních činů. Bylo tomu tak zejména v Číně, Íránu, Saúdské Arábii, Kuvajtu a Singapuru.
Mezi sedmnáct států, kde se loni podle AI popravovalo, patří Afghánistán, Čína, Japonsko, Severní Korea, Singapur, Tchaj-wan, Vietnam, Egypt, Írán, Irák, Kuvajt, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Jemen, Somálsko, Jižní Súdán a USA.
Popravy žen Amnesty International eviduje v Číně, Egyptě, Íránu, Kuvajtu a Saúdské Arábii. Veřejné popravy se konaly v Afghánistánu (šest poprav) a Íránu (11 poprav).
Cestu ke znovuzavedení trestu smrti nastoupila Burkina Faso, která přijala návrh zákona, jenž počítá s jeho obnovením. V Čadu byla zřízena komise mající přezkoumat otázky související s trestem smrti, včetně jeho případného znovuzavedení.
Naopak v Libanonu a Nigérii byly předloženy návrhy zákonů na zrušení trestu smrti a ústavní soud Kyrgyzstánu označil snahy o jeho znovuzavedení za protiústavní.
Na konci roku 2025 bylo ve světě nejméně 25 508 lidí odsouzených k trestu smrti. Loni bylo vyneseno nejméně 2334 nových rozsudků smrti v celkem 48 zemích, tedy i těch, které popravy dlouhodobě nevykonávají.
Mohlo by vás také zajímat: Zdravotníci Lékařů bez hranic se podělili o své pocity po návratu do města Gaza.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Čtyři mrtví po šílené jízdě v Bulharsku. Proč měli viníci české řidičáky?
Počet obětí páteční nehody autobusu, kterou v Bulharsku způsobili dva Bulhaři s českými řidičskými průkazy, vzrostl na čtyři. V nemocnici zemřel spolujezdec jednoho z viníků, informovala místní média. Podle vyšetřovatelů řidiči zorganizovali nelegální pouliční závod, při kterém jeli přes 150 kilometrů v hodině.
ŽIVĚ EU uvalila sankce na Írán za ohrožování plavby v Hormuzském průlivu
Evropská unie dnes uvalila sankce na dva íránské občany a jednu jednotku íránských revolučních gard za ohrožování svobody námořní plavby v Hormuzském průlivu, kterým za obvyklé situace proudí zhruba pětina světových dodávek ropy.
ŽIVĚ Evropští lídři po schůzce v Londýně představili pět bodů mírového plánu
Británie, Francie a Německo podporují návrh prezidenta Volodymyra Zelenského na přímý dialog mezi Ukrajinou a Ruskem. Lídři zároveň nabídli pět bodů, které podle nich musí být splněny pro dosažení trvalého a spravedlivého míru.
Ledy se hnuly? Za Zelenským dorazil Putinův důvěrník. A není to jen tak někdo
Pohne se jednání o míru mezi Ukrajinou a Ruskem? To je otázka, kterou si svět kladl po nenápadné květnové zprávě: „Kyjev navštívil ruský podnikatel, který se setkal se Zelenským“. Deník Financial Times nyní prozradil, že tím „podnikatelem“ je miliardář a oligarcha Roman Abramovič. Ten patří k malému okruhu lidí s respektem na obou stranách fronty. Setkání s ním nakonec potvrdil i sám Zelenskyj.
Ukrajinci nám odřízli přísun paliva, přiznalo Rusko. Prodej omezují už i v Moskvě
Problémy s nedostatkem pohonných hmot na jihu Ruska způsobily nepřátelské vzdušné útoky na energetické firmy, uvedlo dnes ruské ministerstvo energetiky podle státní agentury TASS. Nedostatek pohonných hmot si místy vynutil zavedení přídělového systému. Před čerpacími stanicemi se tvoří dlouhé fronty motoristů.