Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian ve středu podle Reuters uvedl, že Francie, Rusko a USA, tedy země předsedající Minské skupině Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), budou jednat ve čtvrtek v Ženevě a v pondělí v Moskvě a pokusí se přesvědčit znesvářené strany konfliktu o Náhorní Karabach k zahájení příměří. Na čtvrtečních jednáních v Ženevě bude přítomen také ázerbájdžánský ministr zahraničních věcí Ceyhun Bayramov.
Jde o nejvážnější konflikt mezi Ázerbájdžánem a Arménií za více než 25 let. Podle zdrojů agentury AFP odešla z domovů kvůli bojům až polovina obyvatel Náhorního Karabachu, tedy 70 000 až 75 000 lidí. Podle tohoto zdroje tvoří 90 procent z nich ženy a děti. "Z domovů odešlo 70 000 až 75 000 lidí, a to buď do vnitrozemí Arcachu (arménský název Náhorního Karabachu), nebo na jiná bezpečná místa mimo hranice tohoto území," sdělil zdroj AFP.
Ruský prezident Vladimir Putin k tomu ve středu řekl, že boje o Náhorní Karabach musí skončit. V televizním rozhovoru dodal, že je ve stálém kontaktu s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem. Telefonicky s ním hovořil i ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev.
Alijev v rozhovoru s ruskou státní televizí Pervyj kanal uvedl, že je po skončení akutní fáze vojenských operací v Náhorním Karabachu ochotný započít s Arménií jednání, informuje agentura TASS. Arménský premiér Pašinjan ale listu Time dříve řekl, že Arménie bude souhlasit s příměřím jen v případě, že se v regionu přestane angažovat Turecko a z oblasti se stáhnou žoldáci.
Alijev také ve stejném rozhovoru obvinil Arménii z toho, že se do konfliktu snaží zapojit evropské země a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Alijev zdůraznil, že spor by podle něj neměl překračovat hranice Arménie a Ázerbájdžánu. Pašinjan ale konstatoval, že konflikt již regionální rámec překročil, protože se ho "účastní radikálové a mezinárodní teroristé, což představuje nebezpečí pro všechny země regionu a ohnisko bezpečností hrozby pro celý svět". Pašinjan také zdůraznil, že situaci silně ovlivňuje zapojení Turecka, a uvedl, že jedním z důvodů, proč se Turecko po 100 letech vrátilo na jižní Kavkaz, je, aby "pokračovalo v politice genocidy Arménů", citovala arménského premiéra agentura TASS.
Český ministr zahraničí Tomáš Petříček po telefonátu s arménským ministrem zahraničí potvrdil, že Česko trvá na zahájení jednání mezi stranami zapojenými do konfliktu v Náhorním Karabachu.
🇨🇿🇦🇲 Telefonoval jsem s ministrem zahraničí #Arménie @ZMnatsakanyan. ČR trvá na zahájení jednání mezi stranami zapojenými do konfliktu v Náhorním Karabachu a zástupci předsednických států Minské skupiny #OBSE. Vojenské akce a zabíjení nevinných lidí musí skončit. pic.twitter.com/0gCuPzGynj
— Tomáš Petříček (@TPetricek) October 7, 2020
Mezinárodní společenství republiku Náhorní Karabach neboli Arcach neuznává. Žije tam něco přes 140 tisíc lidí a z nich 99 procent jsou etničtí Arméni. Arménie a Ázerbájdžán vedou o toto území spor desítky let. Převážně arménské obyvatelstvo této oblasti se odtrhlo od Ázerbájdžánu na přelomu 80. a 90. let minulého století v krvavé válce, která si vyžádala asi 30 tisíc mrtvých a statisíce uprchlíků. V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované.
V současném boji se obě bojující strany obviňují z ohrožování civilistů, a to zejména ve středisku území Stěpanakertu, který je domovem 50 tisíc lidí.
Konflikt sleduje mnoho zemí z obav, že se do něj vloží cizí státy. Íránský prezident Hasan Rúhání ve středu prohlásil, že boje mohou přerůst v regionální válku. Dodal, že Írán nedovolí, aby země posílaly k jeho hranicím teroristy. Syrský prezident Bašár Asad v úterý řekl, že do Náhorního Karabachu odcházejí radikálové ze Sýrie a z rozdmýchávání napětí obvinil Turecko.
Řecko odvolalo svého velvyslance z Ázerbájdžánu kvůli údajným "nepodloženým a urážlivým" vyjádřením ázerbájdžánské vlády. Podle ní Řecko toleruje na svém území cizí bojovníky. Atény dnes svého velvyslance odvolaly ke konzultacím.
