Boje v Náhorním Karabachu musí skončit, prohlásil Putin. Mrtvých dál přibývá

ČTK ČTK
Aktualizováno 7. 10. 2020 22:51
Ministerstvo obrany Náhorního Karabachu ohlásilo dalších 40 mrtvých vojáků v současných bojích o tuto oblast ovládanou arménskými separatisty. Podle agentury Interfax tak stoupl počet obětí na straně Arménie od začátku bojů, tedy od 27. září, na 280 mrtvých, agentura Reuters udává 320 mrtvých. Proti sobě v něm stojí ázerbájdžánská armáda a jednotky etnických Arménů.
Trosky domu ve městě Terter, které bylo odstřelováno v bojích o Náhorní Karabach.
Trosky domu ve městě Terter, které bylo odstřelováno v bojích o Náhorní Karabach. | Foto: Reuters

Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian ve středu podle Reuters uvedl, že Francie, Rusko a USA, tedy země předsedající Minské skupině Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), budou jednat ve čtvrtek v Ženevě a v pondělí v Moskvě a pokusí se přesvědčit znesvářené strany konfliktu o Náhorní Karabach k zahájení příměří. Na čtvrtečních jednáních v Ženevě bude přítomen také ázerbájdžánský ministr zahraničních věcí Ceyhun Bayramov.

Jde o nejvážnější konflikt mezi Ázerbájdžánem a Arménií za více než 25 let. Podle zdrojů agentury AFP odešla z domovů kvůli bojům až polovina obyvatel Náhorního Karabachu, tedy 70 000 až 75 000 lidí. Podle tohoto zdroje tvoří 90 procent z nich ženy a děti. "Z domovů odešlo 70 000 až 75 000 lidí, a to buď do vnitrozemí Arcachu (arménský název Náhorního Karabachu), nebo na jiná bezpečná místa mimo hranice tohoto území," sdělil zdroj AFP.

Obyvatelé Náhorního Karabachu utíkají před boji mezi Ázerbájdžánem a Arménií.
Obyvatelé Náhorního Karabachu utíkají před boji mezi Ázerbájdžánem a Arménií. | Foto: Reuters

Ruský prezident Vladimir Putin k tomu ve středu řekl, že boje o Náhorní Karabach musí skončit. V televizním rozhovoru dodal, že je ve stálém kontaktu s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem. Telefonicky s ním hovořil i ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev.

Alijev v rozhovoru s ruskou státní televizí Pervyj kanal uvedl, že je po skončení akutní fáze vojenských operací v Náhorním Karabachu ochotný započít s Arménií jednání, informuje agentura TASS. Arménský premiér Pašinjan ale listu Time dříve řekl, že Arménie bude souhlasit s příměřím jen v případě, že se v regionu přestane angažovat Turecko a z oblasti se stáhnou žoldáci.

Alijev také ve stejném rozhovoru obvinil Arménii z toho, že se do konfliktu snaží zapojit evropské země a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Alijev zdůraznil, že spor by podle něj neměl překračovat hranice Arménie a Ázerbájdžánu. Pašinjan ale konstatoval, že konflikt již regionální rámec překročil, protože se ho "účastní radikálové a mezinárodní teroristé, což představuje nebezpečí pro všechny země regionu a ohnisko bezpečností hrozby pro celý svět". Pašinjan také zdůraznil, že situaci silně ovlivňuje zapojení Turecka, a uvedl, že jedním z důvodů, proč se Turecko po 100 letech vrátilo na jižní Kavkaz, je, aby "pokračovalo v politice genocidy Arménů", citovala arménského premiéra agentura TASS.

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček po telefonátu s arménským ministrem zahraničí potvrdil, že Česko trvá na zahájení jednání mezi stranami zapojenými do konfliktu v Náhorním Karabachu.

Mezinárodní společenství republiku Náhorní Karabach neboli Arcach neuznává. Žije tam něco přes 140 tisíc lidí a z nich 99 procent jsou etničtí Arméni. Arménie a Ázerbájdžán vedou o toto území spor desítky let. Převážně arménské obyvatelstvo této oblasti se odtrhlo od Ázerbájdžánu na přelomu 80. a 90. let minulého století v krvavé válce, která si vyžádala asi 30 tisíc mrtvých a statisíce uprchlíků. V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované.

V současném boji se obě bojující strany obviňují z ohrožování civilistů, a to zejména ve středisku území Stěpanakertu, který je domovem 50 tisíc lidí.

Konflikt sleduje mnoho zemí z obav, že se do něj vloží cizí státy. Íránský prezident Hasan Rúhání ve středu prohlásil, že boje mohou přerůst v regionální válku. Dodal, že Írán nedovolí, aby země posílaly k jeho hranicím teroristy. Syrský prezident Bašár Asad v úterý řekl, že do Náhorního Karabachu odcházejí radikálové ze Sýrie a z rozdmýchávání napětí obvinil Turecko.

Řecko odvolalo svého velvyslance z Ázerbájdžánu kvůli údajným "nepodloženým a urážlivým" vyjádřením ázerbájdžánské vlády. Podle ní Řecko toleruje na svém území cizí bojovníky. Atény dnes svého velvyslance odvolaly ke konzultacím.

Video: Konflikt v Náhorním Karabachu: Ázerbájdžánci zřejmě použili kazetové bomby

Konflikt v Náhorním Karabachu: Ázerbájdžánci zřejmě použili kazetové bomby | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 53 minutami

Při potlačení vzpoury ve věznici na Srí Lance zemřelo šest vězňů. Bouře začaly kvůli koronaviru

Šest vězňů přišlo o život a dalších 35 bylo zraněno, když vězeňská služba zahájila střelbu, aby potlačila vzpouru ve věznici na okraji hlavního města Srí Lanky. Vážně zraněni byli také dva strážní. Uvedla to agentura AP s odvoláním na úředníky. V přeplněných věznicích na Srí Lance rostou nepokoje kvůli pandemii. V posledních týdnech vězni protestovali v několika věznicích, protože zde vzrostl počet nakažených covidem-19.

Podle mluvčího policie nepokoje vypukli v neděli ve věznici zhruba 15 kilometrů severně od Colomba. Strážci se pokusili dostat situaci pod kontrolu, nepokoje však přerostly ve vzpouru. Vězni se snažili převzít kontrolu nad vězením a stovky se jich pokusily o útěk. Dozorci proto začali střílet.

Jeden vězeň zemřel při podobných nepokojích minulý týden. Další zemřel v březnu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy