"Musím se ohlížet přes rameno." Rusové v Pobaltí mají strach, názor na Kreml ale mění

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
20. 9. 2022 6:12
Z metr a půl vysoké podezdívky jej rameno jeřábu přesunulo na nákladní auto a rudá hvězda se naposledy zaleskla mezi stromy, kde půl století stál. Sovětský tank T-34 připomínající v Narvě vstup Rudé armády do Estonska koncem druhé světové války se přesunul do muzea. Pobaltí se po ruské invazi na Ukrajinu snaží vypořádat s vlastní sovětskou minulostí. Rusky mluvícím obyvatelům se to ale nelíbí.
Tank T-34 ze druhé světové války byl vystaven ve městě Narva na hranicích s Ruskem od 70. let. V srpnu 2022 jej úřady nechaly odstranit a převézt do muzea.
Tank T-34 ze druhé světové války byl vystaven ve městě Narva na hranicích s Ruskem od 70. let. V srpnu 2022 jej úřady nechaly odstranit a převézt do muzea. | Foto: ČTK/AP

"Cítím se znechucená," prohlásila dvaaosmdesátiletá Anna Gisserová, která v tu chvíli parkem procházela. Kolem připomínky padlých sovětských vojáků bylo rušno, příslušníci estonské armády chystali tank k odvozu, hlídkovali tu policisté, fotili a natáčeli novináři. Na místě stál od počátku 70. let, v polovině srpna musel zmizet. "Zneuctili moji existenci," uvedla Gisserová pro list Politico

Památník v převážně ruskojazyčné Narvě znamenal podle estonské vlády riziko pro udržení veřejného pořádku. Premiérka Kaja Kallasová i ministr zahraničních věcí Urmas Reinsalu prohlásili, že přesunem do muzea chtějí napětí odstranit. Po útoku ruských vojsk na Ukrajinu navíc nepovažují za vhodné vystavovat válečnou techniku, která na jihu zabíjí. Tank proto potkal stejný osud jako řadu dalších sovětských památek v Estonsku i v celém Pobaltí.

Znovu se tak otevírá problém vztahu pobaltských zemí k půlstoletí sovětské minulosti i otázka, jak ruskojazyčné obyvatele do většinové společnosti integrovat. Zatímco etničtí Estonci, Lotyši a Litevci sdílejí na nynější události západní pohled, pro Rusy je těžké odmítnout invazi na Ukrajinu a pochopit odstraňování památníků sovětské minulosti. Moskva zdůrazňuje, že pobaltské země za druhé světové války osvobodila od německých nacistů, místní mluví o tom, že vstup vojsk znamenal pět dekád nové okupace.

Ruské národnosti je i Gisserová. Narodila se na území dnešního Ruska a v Narvě žije od roku 1957. Podobně jako spousta dalších zůstala v zemi i po rozpadu Sovětského svazu. V Estonsku s 1,3 miliony obyvatel je Rusů čtvrtina, v pohraničních oblastech nad Estonci převažují. 

Podobné je to i v Lotyšsku a Litvě. I zde se Rusové ve větším počtu usadili až po druhé světové válce. Historicky mají pobaltské země blízko k Německu, Polsku a k severní Evropě, součástí ruského impéria se staly až v 18. století. Samostatné byly i mezi světovými válkami. Po rozpadu Sovětského svazu se místní Rusové museli naučit národní jazyk, což pro ně bylo obtížné.

"Platil předpoklad, že když se k nim budeme chovat hrubě, odejdou zpátky domů," připomněl analytik Kristjan Kaldur z Institutu Pobaltských studií. "Jejich dnešní pocit vyloučení ze společnosti má kořeny právě tam," řekl. V Estonsku má 65 tisíc obyvatel estonský pas, ne však občanství. Patří do šedé zóny, mají přístup ke všem státním službám, ale jen omezené volební právo.

Výhody neobčana

Poloviční občany má i sousední Lotyšsko, jedním z nich je Anatoly Chibaterevsky. V zemi žil skoro celý život, přesto ani v 75 letech není jejím občanem. Začátkem září čekal na hraničním přechodu v mnohahodinové frontě cestou na pohřeb svého bratra do Volgogradu v jihozápadním Rusku. Stanici NPR ukázal pas, na kterém stojí "Lotyšský neobčan".

"Většinou mě nechají hranice přejet bez problému. Minule mi ale řekli: Utekl jsi z Ruska, zůstaneš v Lotyšsku!" uvedl. Jinak mu ale jeho pas nevadí, může s ním cestovat bez víz po Evropské unii i Rusku. Občanství nemají ani jeho děti. V dnešním světě je nemít občanství úlevou, říká Chibaterevsky.

Nedůvěra místních k ruské menšině se výrazně prohloubila po únorovém útoku ruských vojsk na Ukrajinu, připomíná analytik Kaldur. Odlišný názor pobaltských Rusů na invazi a jejich podporu Moskvě vysvětluje tím, odkud čerpají informace. Kvůli jazykové bariéře je berou z ruských zdrojů, převážně z prokremelské státní televize. Především v Estonsku a Lotyšsku, kde je ruskojazyčná menšina silná, se situace shoduje.

"Z průzkumů dělaných před invazí víme, že v Lotyšsku měla většina kladný názor na Rusko i prezidenta Vladimira Putina," uvedl šéf výzkumné agentury SKDS Arnis Kaktins. S Ukrajinci podle této agentury sympatizuje v Lotyšsku asi 25 procent etnických Rusů a 83 procent Lotyšů, 36 procent Rusů v zemi věří, že Rusko bojuje na Ukrajině proti nacismu, čemuž věří jen šest procent lotyšsky mluvícího obyvatelstva.

S tím, jak se válka protahuje, stále větší počet ruskojazyčného obyvatelstva v Lotyšsku začíná svůj názor měnit, uvádí Katkins. Kritičtí jsou ke Kremlu především mladí Rusové a svými názory se blíží lotyšským vrstevníkům.

Strach z nucené deportace

Rusové v Pobaltí mají navíc strach, že se v budoucnu stanou terčem útoku. Odstraňování památek spojených s érou Sovětského svazu je jen začátek, podporuje jejich úzkosti kremelská propaganda.

"Musím být opatrná na to, co řeknu, jinak mě deportují," řekla devětatřicetiletá žena deníku The Guardian. Považuje se za Rusku a v Tallinnu se narodila. "Před válkou jsem pracovala pro dvě estonské firmy a všechno bylo v pořádku. Teď nás vnímají jako nebezpečí. Co nám udělají dál?" ptala se.

S evropskými sankcemi nesouhlasí. "Neubližují Rusku, ale nám. Jsem osobní trenérka a nemůžu jezdit autem do práce, nemůžu si dovolit natankovat," pokračovala. "Vláda by se měla starat o vlastní lidi, a ne o Ukrajince, kteří nám vyhrožují a pokrytí krví protestují před ruskou ambasádou. Pořád se teď musím ohlížet přes rameno," popsala své obavy.

Vězení se nebojí 62letý muž žijící v Lotyšsku. Sleduje ruské i lotyšské zpravodajství, více věří zprávám Moskvy. "Ukrajinci jsou fašisti a Amerika jim dává zbraně. Rusko je osvobodilo, ale oni dál pokládají miny a ostřelují nemocnice a školky," uvedl s tím, že kremelskou operaci na Ukrajině podporuje. 

"Ať mě klidně zavřou. Až Rusko zaútočí, přijdou a osvobodí mě," prohlásil s narážkou na jedno z oficiálních zdůvodnění invaze. V únoru Putin obhajoval útok tím, že se Kyjev nechoval dobře k ruskojazyčným obyvatelům. I proto se pobaltské vlády Moskvy obávají.

V Narvě teď na místo tanku T-34 nosí lidé květiny. Nekonají se však žádné protesty jako po likvidaci sovětského monumentu v Tallinnu v roce 2007. "Jaká máme práva? Všechno jsme tu postavili, vychovali tu naše děti," postěžovala si důchodkyně Gisserová. Hned ale dodala: "Respektuji Estonce, jsem vůči nim loajální. Necítím žádný rozdíl mezi Rusy a Estonci."

Video: Lotyšsko strhlo památník ze sovětské éry. (25. 8. 2022)

Osmdesát metrů vysoký pomník sovětským osvoboditelům Rigy od německých okupantů ze 2. světové války, byl 25. srpna 2022 stržen. | Video: Associated Press
 

Právě se děje

Další zprávy