


V Rumunsku se dva lidé nakazili leprou, oznámil ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než 40 let, píše agentura Reuters. Obě nakažené pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé jsou podezřelí z nákazy leprou a čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely.

Rogobete uvedl, že nemocné pocházejí z Indonésie a v Rumunsku pracují. "Jedna z pacientek, u které byla nákaza potvrzena, strávila měsíc se svou matkou v Asii. Její matka je nyní v nemocnici, kde lékaři u ní také diagnostikovali lepru," řekl Rogobete podle rumunské agentury Agerpres.
Podle ministra zdravotnictví se návštěvníci lázní, kde byla lepra zjištěna, nemusí nákazy obávat, protože k přenosu nemoci je nutný dlouhodobý kontakt s nemocným. Podle úřadů se nemoc nešíří běžným kontaktem, jako je podání ruky nebo objetí.
Ministerstvo zdravotnictví informovalo, že poslední případ lepry v zemi byl diagnostikován v roce 1981. V Evropě jsou případy lepry vzácné a obvykle postihují lidi z Asie, Afriky nebo Latinské Ameriky, píše server Romania-Insider.
Lepra, dříve označovaná jako malomocenství, je infekční onemocnění. Říká se jí též Hansenova choroba, podle norského lékaře, který jejího původce, bakterii Mycobacterium leprae, objevil. Na rozdíl od minulých století, kdy byli nemocní izolováni v takzvaných leprosáriích, budovaných často na ostrovech, je tato nemoc v současnosti snadno léčitelná, pokud je odhalena brzy. Její inkubační doba je ale poměrně dlouhá, může se projevit za rok, ale také až za dvacet let. Prvním příznakem jsou červené skvrny na kůži a posléze vyrážka připomínající uzlíky, doprovázená ztrátou citu. Bez léčení může nákaza vážně poškodit nervy a způsobit ochrnutí či znetvoření prstů.
Hansenova nemoc není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) bylo v roce 2024 ve světě evidováno na 172.717 nových případů této choroby. Nejvíce jich je zaznamenáno v Africe a Jihovýchodní Asii.



Večeře Světového ekonomického fóra v Davosu se pro amerického ministra obchodu Howarda Lutnicka změnila v nepříjemnou záležitost. Jeho konfrontační projev doprovázelo hlasité bučení a pískot, část hostů dokonce demonstrativně opustila sál.



Americký prezident Donald Trump ve středu na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu prohlásil, že Kanada by měla Spojeným státům projevovat větší vděčnost. "Kanada od nás mimochodem dostává spoustu věcí zadarmo. Měli by nám být vděční, ale nejsou," prohlásil Trump a odkázal na svůj plán nechat postavit vícestupňový protiraketový štít Golden Dome s tím, že by tento systém chránil i Kanadu.



Americký prezident Donald Trump ve středu v hodinovém projevu prohlásil, že sílu použít nehodlá, zároveň ale trvá na tom, že Grónsko je pro USA strategicky klíčové a chce o jeho koupi okamžitě jednat. Mluvil o bezpečnosti, surovinách i kritice Evropy, pochválil Čínu za energetiku a znovu zaútočil na svého předchůdce Joea Bidena. Zmínil i válku na Ukrajině či kontroverzní cla.



Americký prezident Donald Trump ve středu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu oznámil, že by se ve čtvrtek ve švýcarském městě měl setkat s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Předtím v projevu na WEF tvrdil, že schůzku plánuje na dnešek, Zelenskyj však ve středu v Davosu není, potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta.



Část senátorů chce, aby se Senát na rozdíl od sněmovny vymezil vůči protiukrajinským výrokům hlavně poslanců za SPD a deklaroval svou podporu Ukrajině.