


V Rumunsku se dva lidé nakazili leprou, oznámil ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než 40 let, píše agentura Reuters. Obě nakažené pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé jsou podezřelí z nákazy leprou a čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely.

Rogobete uvedl, že nemocné pocházejí z Indonésie a v Rumunsku pracují. "Jedna z pacientek, u které byla nákaza potvrzena, strávila měsíc se svou matkou v Asii. Její matka je nyní v nemocnici, kde lékaři u ní také diagnostikovali lepru," řekl Rogobete podle rumunské agentury Agerpres.
Podle ministra zdravotnictví se návštěvníci lázní, kde byla lepra zjištěna, nemusí nákazy obávat, protože k přenosu nemoci je nutný dlouhodobý kontakt s nemocným. Podle úřadů se nemoc nešíří běžným kontaktem, jako je podání ruky nebo objetí.
Ministerstvo zdravotnictví informovalo, že poslední případ lepry v zemi byl diagnostikován v roce 1981. V Evropě jsou případy lepry vzácné a obvykle postihují lidi z Asie, Afriky nebo Latinské Ameriky, píše server Romania-Insider.
Lepra, dříve označovaná jako malomocenství, je infekční onemocnění. Říká se jí též Hansenova choroba, podle norského lékaře, který jejího původce, bakterii Mycobacterium leprae, objevil. Na rozdíl od minulých století, kdy byli nemocní izolováni v takzvaných leprosáriích, budovaných často na ostrovech, je tato nemoc v současnosti snadno léčitelná, pokud je odhalena brzy. Její inkubační doba je ale poměrně dlouhá, může se projevit za rok, ale také až za dvacet let. Prvním příznakem jsou červené skvrny na kůži a posléze vyrážka připomínající uzlíky, doprovázená ztrátou citu. Bez léčení může nákaza vážně poškodit nervy a způsobit ochrnutí či znetvoření prstů.
Hansenova nemoc není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) bylo v roce 2024 ve světě evidováno na 172.717 nových případů této choroby. Nejvíce jich je zaznamenáno v Africe a Jihovýchodní Asii.



Už třetím týdnem probíhají v Íránu celonárodní protesty proti islámskému režimu. V ulicích demonstrují statisíce lidí napříč sociálním spektrem. Chameneího režim proti nim postupuje brutálně. Probíhá v Íránu revoluce? Jak reálná je změna režimu? Hostem Spotlightu Terezy Engelové byl Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha.



Neobvyklý světelný úkaz, který v neděli večer zaujal pozorovatele na obloze nad Českem a dalšími částmi Evropy, má podle odborníků pozemské vysvětlení. Velká zářící spirála, viditelná několik minut, byla podle České astronomické společnosti zmrzlým oblakem paliva z rakety Falcon 9 společnosti Space X, kterou vlastní miliardář Elon Musk.



Meteorologové rozšířili oblast, kde od pondělního odpoledne do úterního rána hrozí ledovka, na celou západní polovinu Česka. Po mrznoucím dešti se tam může tvořit ledovka silná dva až pět milimetrů. České dráhy kvůli možným komplikacím na železnici posílí dispečink, provozní personál i pohotovostní služby.



Už třetím týdnem probíhají v Íránu celonárodní protesty proti islámskému režimu. V ulicích demonstrují statisíce lidí napříč sociálním spektrem. Chameneího režim proti nim postupuje brutálně. Probíhá v Íránu revoluce? Jak reálná je změna režimu? Hostem Spotlightu Terezy Engelové byl Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha.



Ve sporu o jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí s prezidentem Petrem Pavlem podniknou Motoristé další kroky, řekl v neděli v pořadu Partie Terezie Tománkové televize CNN Prima News ministr zahraničí a předseda strany Petr Macinka. Turek se dnes mezitím stal vládním zmocněncem pro klimatickou politiku.