Po Sýrii další stát. USA chtějí stáhnout až půlku vojáků z Afghánistánu, píší média

ČTK ČTK
21. 12. 2018 10:30
Spojené státy plánují odvolat z Afghánistánu až polovinu ze současného počtu 14 tisíc vojáků, které v této zemi, částečně ovládané islamistickým hnutím Tálibán, mají. S odkazem na vládní zdroje o tom ve čtvrtek informovala řada amerických médií.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock.com

Náhlá změna americké politiky cílené dosud na snahu dostat radikály k jednacímu stolu naváže na odchod armády USA ze Sýrie, který prezident Donald Trump oznámil ve středu. Kvůli nesouhlasu s jeho kroky se rozhodl rezignovat ministr obrany James Mattis.

Americké deníky a zpravodajské weby hovoří o pěti až sedmi tisících vojáků, kteří by se do léta mohli vrátit do své země. Ačkoli oficiální rozhodnutí zatím nepadlo a někteří Trumpovi blízcí poradci jsou proti tomuto plánu, Pentagon podle médií na pokyn prezidenta chystá detaily.

USA a jejich spojenci z NATO formálně ukončili bojovou misi v roce 2014. Hlavním posláním současných zhruba 14 tisíc příslušníků americké armády je vést a podporovat afghánské síly v boji proti Tálibánu. Jeho vládu svrhla invaze vedená Američany v roce 2001, kterou podnikli v odvetě za teroristické útoky v USA.

V Afghánistánu ale působí také americké speciální jednotky, které bojují po boku afghánských vojáků proti Tálibánu a dalším radikálům.

Úřad afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního ve své první reakci uvedl, že stažení "několika tisíc zahraničních vojáků nebude mít dopad na bezpečnostní situaci v zemi, nad kterou má afghánská armáda již čtyři a půl roku kontrolu".

Kritici stahování ale upozorňují, že Tálibán v posledních letech rozšířil svůj vliv v zemi a ovládá nyní větší území než kdykoli od roku 2001, kdy koaliční síly vedené Spojenými státy sesadily vládu Tálibánu. Podle údajů Washingtonu afghánská vláda v současnosti kontroluje pouze 56 procent území Afghánistánu, zatímco v roce 2015 to bylo 72 procent. Zbylé území má ve svých rukou Tálibán nebo o ně s vládními vojsky bojuje.

Podle kritiků by snížení stavu amerických vojáků na polovinu vážně ohrozilo akceschopnost celé mise. V rámci mise NATO v Afghánistánu pomáhají i Češi. Česká armáda má v současné době v zemi kolem 350 vojáků, kteří působí na několika místech. Největší jednotky jsou v Kábulu a na letecké základně Bagrám v provincii Parván.

Trump před svým předloňským zvolením sliboval Američanům úplný odchod z Afghánistánu, poté však rétoriku upravil, důsledky stažení označil za nepřijatelné a oznámil vyslání nových posil. Nyní hovoří opět jinak, což mu vyčítají nejen opoziční demokraté, ale i řada jeho republikánských kolegů.

Podle zdrojů agentury Reuters z okruhu prezidenta Trump teď definitivně "ztratil s válkou v Afghánistánu trpělivost". Během 17letého konfliktu zahynulo v Afghánistánu více než 2400 amerických vojáků a USA do války investovaly přes 900 miliard dolarů.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 57 minutami

Nemocnici Královské Vinohrady nově povede dermatolog Arenberger

Novým ředitelem Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze byl jmenován dermatolog Petr Arenberger, uvedla Česká televize. Do funkce Arenbergera jmenoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch na základě tendru, kterého se účastnilo celkem osm lidí. Arenberger je nyní ve vinohradské nemocnici přednostou dermatovenerologické kliniky. Dosavadní ředitel Robert Grill odejde z funkce ke konci září na vlastní žádost kvůli blížícímu se důchodovému věku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy