K bezprecedentnímu kroku se Litva uchýlila ve čtvrtek 2. července 2026. Prezident Gitanas Nausėda uvedl, že zákaz přechovávání jaderných zbraní na litevském území je zastaralý a neodpovídá současné bezpečnostní situaci v Evropě. Ke stejnému kroku se před týdnem odhodlalo také Finsko. Důvod je jasný: obavy ze stále agresivnější politiky Ruska.
Reakce Moskvy na kroky obou zemí byla podle očekávání mimořádně ostrá. Z Ruska zazněly i výhrůžky, že v případě eskalace by mohlo „srovnat se zemí polovinu Finska“. Ostře nevybíravý byl podle očekávání místopředseda ruské bezpečnostní rady a někdejší prezident Dmitrij Medveděv. „Finsko zrušilo zákaz umístění jaderných zbraní. Co to znamená pro Finy? Jen jednu maličkost: jejich země je nyní na seznamu ruských jaderných cílů. Radujte se, Finsko, dosáhlo jste vrcholu bezpečnosti!“ vyjádřil se posměšně na síti X.
Podle článku 137 litevské ústavy dosud nebylo možné na území země přechovávat zbraně hromadného ničení. Do této kategorie patří chemické zbraně, například sarin nebo VX, biologické zbraně, jako je antrax či botulotoxin, a také zbraně jaderné.
Litevský obrat má několik důvodů. Tím hlavním je stále agresivnější chování Ruska, jehož představitelé se netají snahou vrátit bezpečnostní uspořádání Evropy před rok 1997. Tehdy ještě pobaltské státy ani Polsko nebyly členy NATO. Pro Litvu, která má bolestivou zkušenost se sovětskou okupací, nejde o teoretickou debatu, ale o přímou existenční otázku.
Druhým důvodem je klesající důvěra části evropských států v administrativu Donalda Trumpa. V Evropě sílí obavy, zda by Spojené státy v případě krize skutečně dodržely své bezpečnostní závazky. Do této atmosféry vstoupil francouzský prezident Emmanuel Macron s nabídkou, že Francie je ochotna rozmístit taktické jaderné zbraně na území těch zemí, které o to projeví zájem.
Litva se nachází v mimořádně citlivé poloze. Na jedné straně sousedí s ruskou exklávou Kaliningrad, kde se podle dostupných informací nachází i ruská jaderná infrastruktura. Na druhé straně hraničí s Běloruskem, které je dlouhodobě vojensky i politicky napojeno na Moskvu.
Právě proto byla do Litvy vyslána 45. tanková brigáda Bundeswehru. Jednotka má čítat přibližně 5000 vojáků a jde o první německou brigádu, která bude od konce druhé světové války trvale nasazena mimo území Německa. Pro Litvu jde o zásadní posílení obrany a zároveň o silný politický signál, že obrana východního křídla NATO už není pouze papírovým závazkem.
Změna litevské ústavy však ještě není hotová věc. Aby nový zákon vstoupil v platnost, musí projít buď parlamentem, nebo být schválen občany v referendu. Jakou cestu si Vilnius nakonec zvolí, zatím není jasné. Prezident Nausėda zároveň zdůraznil, že Litva zůstane členem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní z roku 1970, známé jako NPT.
Celá věc má i silný historický rozměr. V době studené války, kdy byly pobaltské státy součástí Sovětského svazu po anexi z roku 1940, kterou řada západních států včetně USA v souladu se Stimsonovou doktrínou nikdy neuznala, se na jejich území sovětské jaderné zbraně skutečně nacházely.
V Litvě byly v komplexu Plokštinė mezi lety 1963 a 1978 rozmístěny balistické rakety středního doletu SS-4 Sandal. Šlo o stejný typ raket, které Sovětský svaz rozmístil také na Kubě během karibské krize v roce 1962. Tehdy svět stál na pokraji jaderné války mezi Spojenými státy a Sovětským svazem.
Stejné rakety byly umístěny také v Zeltiņi na severovýchodě Lotyšska. Sovětská jaderná infrastruktura existovala i v Estonsku. Pobaltské státy tak mají s přítomností jaderných zbraní přímou historickou zkušenost – ovšem z doby, kdy o jejich umístění na vlastním území samy nerozhodovaly.
Současná litevská debata je proto v mnoha ohledech zlomová. Neznamená automatické rozmístění jaderných zbraní, ale otevírá možnost, která byla dosud ústavně vyloučena.
Mohlo by vás zajímat: Francouzští vojáci cvičí kousek od ruských hranic
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Porazila Kasparova, teď může být hlavou Maďarska. Magyar „odstřelil“ Orbánovo dědictví
Maďarský premiér Péter Magyar ve svém projevu na břehu Dunaje hned po vítězství ve volbách oznámil změny, které zemi čekají: chce z funkcí dostat dědictví Orbánovy vlády a jedním z lidí „na odstřel“ se okamžitě stal i prezident. Ten Magyarovu výzvu k odstoupení odmítl, nakonec jej funkce zbavil dodatek ústavy, který sám musel podepsat. Na jeho místě by Magyar rád viděl šachistku Judit Polgárovou.
ŽIVĚ Trest za zabité Američany. USA v noci na neděli znovu udeřily na Írán
Spojené státy v noci ze soboty na neděli zahájily novou sérii úderů na Írán. Oznámilo to oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě. Chtějí tím potrestat Teherán za smrt dvou amerických vojáků v Jordánsku, kteří zemřeli při pátečních íránských útocích. CENTCOM o pár hodin později uvedl, že USA ukončily již osmou sérii nočních úderů v řadě a zasáhly íránskou vojenskou infrastrukturu.
ŽIVĚ Ruské útoky si vyžádaly dva mrtvé v Záporoží a šest mrtvých na zasažené turecké lodi
Nejméně dva lidé přišli o život a dalších 42 utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Mezi raněnými je osm dětí, oznámili záchranáři. Ukrajinské úřady také upřesnily bilanci ruského útoku na loď s obilím u Oděsy na šest mrtvých a čtyři pohřešované. Na Moskvu a okolí ruské metropole naopak útočily stovky ukrajinských dronů.
Unikátní šňůra i nejlepší obrana v historii MS. Španělé svou jízdou zbořili rekordy
Španělští fotbalisté díky výhře nad obhájci zlata Argentinci 1:0 po prodloužení ve finále mistrovství světa vytvořili rekord v neporazitelnosti v reprezentačních zápasech. Tým pod vedením trenéra Luise de la Fuenteho natáhl sérii bez porážky v normální hrací době či prodloužení na 38 utkání.
Babiš oprašuje projekt, který „vymyslel u Macrona“. A řekl, jak je daleko s rychlobruslařskou halou
Premiér Andrej Babiš (ANO) chce obnovit projekt vybudování vládní čtvrti, kterou chtěl postavit v pražských Letňanech. Záležet bude na vyjednávání o pozemcích s magistrátem, uvedl v neděli na sociální síti. Bývalé vedení Prahy se za předchozí Babišovy vlády projektu bránilo, v Letňanech začalo připravovat návrh nové čtvrti s byty, administrativou a územní rezervou pro nemocnici.