V Mosulu se schyluje k závěrečné bitvě. Pak má přijít útok na "hlavní město" Islámského státu Rakku

Marek Hudema Marek Hudema
2. 6. 2017 18:45
Ztráta Mosulu, jehož většinu již irácká armáda osvobodila, bude znamenat velkou ránu prestiži Islámského státu. Stejně jako ztráta mosulské mešity, v níž se džihádisté právě opevňují a ve které v roce 2014 islamistický vůdce Abú Bakr al-Bagdádí vyhlásil vznik chalífátu.
Východní Mosul po osvobození iráckou armádou od Islámského státu, Irák.
Východní Mosul po osvobození iráckou armádou od Islámského státu, Irák. | Foto: Jakub Plíhal

Mosul/Rakka - V iráckém Mosulu, největším městě které obsadila teroristická organizace Islámský stát, se schyluje k závěrečné bitvě.

Islamističtí bojovnicí se stáhli do starého města a opevňují se v mešitě an-Núrí. Údajně zabarikádovali sousední ulice a připravují se k boji proti irácké armádě, která je v některých případech už jen 200 metrů od jejich pozic.

Irácká armáda vytlačuje bojovníky Islámského státu z Mosulu. Město navštívili reportéři Aktuálně.TV Martin Novák a Jakub Plíhal.
2:16
Irácká armáda vytlačuje bojovníky Islámského státu z Mosulu. Město navštívili reportéři Aktuálně.TV Martin Novák a Jakub Plíhal. | Video: Martin Novák, Jakub Plíhal

"Bojovníci Islámského státu vědí, že mešita je nejdůležitější cíl, a připravují se tam na velkou bitvu," řekl agentuře Reuters Hišam al-Hášemí, odborník na terorismus působící také jako poradce iráckých úřadů.

Ztráta Mosulu, jehož většinu již irácká armáda osvobodila, bude znamenat velkou ránu prestiži Islámského státu. Stejně jako ztráta mosulské mešity, ve které v roce 2014 jeho vůdce Abú Bakr al-Bagdádí vyhlásil vznik chalífátu, tedy říše všech "pravých" muslimů.

Východní část Mosulu před několika měsíci osvobodila irácká armáda, i v ní ale stále hrozí útoky radikálů. Irácké úřady proto zakázaly v osvobozených částech Mosulu ženám zahalovat tváře. Obávají se, že by bojovníci Islámského státu přestrojení za ženy mohli proniknout za frontovou linii a zaútočit. Ze stejného důvodu zakázaly úřady i motorky, které byly už dříve použity k několika útokům.

Zákaz má trvat po celý posvátný muslimský postní měsíc ramadán. Právě o ramadánu jsou totiž četnější sebevražedné útoky - někteří radikálové věří, že se právě v této době snadněji stanou mučedníky a dostanou se do nebe.

S poslední fází dobývání Mosulu by měl začít i útok na na syrskou Rakku, hlavní město samozvaného Islámského státu.

Proti vyzbrojování Kurdů protestuje Turecko

Spojené státy začaly tento týden vyzbrojovat syrskými Kurdy vedené milice, Syrské demokratické síly (SDF). Mají dostat těžké kulomety, protitankové střely a auta. Včera už dorazila do iráckého Kurdistánu americká vojenská vozidla Humvee, která mají být předána syrským Kurdům.

Proti tomu protestuje Turecko. Ankara poukazuje na to, že syrští Kurdové jsou ve spojení s Kurdskou stranou pracujících (PKK), proti které Turecko válčí a která je i v USA považovaná za teroristickou organizaci.

K syrským hranicím nyní míří také irácké milice složené z tamních šíitů, menšinové odnože muslimů. Jejich představitelé tvrdí, že budou v Sýrii bojovat proti Islámskému státu.

Existuje ale podezření, že cílem šíitských milic je otevřít koridor, přes který by z Íránu přes Irák mohly do Sýrie proudit zbraně jednotkám podporujícím syrského diktátora Bašára Asada. Šíitské milice jsou totiž ve spojení s šíitským teokratickým režimem v Teheránu, který podporuje Asada. Mimo jiné mu posílá instruktory a vyzbrojuje jednotky složené ze šíitů bojující na Asadově straně. Včetně některých oddílů šíitských milic z Iráku.

Vzhledem k tomu, že syrští Kurdové občas bojují také proti Asadovi, hrozí nebezpečí, že se irácké šíitské milice mohou střetnout právě se syrskými Kurdy podporovanými Američany.

Video: Ondřej Horváth
 

Právě se děje

před 14 minutami

Stovka světových osobností volá po podpoře Tchaj-wanu

Zhruba stovka osobností z celého světa dosud podepsala apel na demokratické země, aby vyjádřily podporu Tchaj-wanu. Ostrovní země podle nich čelí ohrožení ze strany pevninské Číny, která Tchaj-wan považuje za svou vzbouřeneckou provincii a usiluje o jeho připojení ke svému území. Výzvu zorganizovala Mezinárodní koalice pro demokratickou obnovu, která vznikla při Nadaci Fora 2000.

Mezi signatáři výzvy jsou například šahový velmistr a představitel ruské opozice Garri Kasparov, polská režisérka Agnieszka Hollandová, bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová, europoslanec Alexandr Vondra (ODS) nebo kněz Tomáš Halík. Autoři v textu připomínají, že Tchaj-wan se po konci Čankajškova autoritářského režimu v 80. letech stal demokratickou zemí, zatímco Čína zůstává autoritářským státem a v posledních letech v ní sílí zásahy proti etnickým menšinám, jako jsou Tibeťané či Ujgurové. Připomínají také čínské porušení mezinárodní smlouvy o zachování demokratických práv v Hongkongu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy