Podezřelého z útoku ve Stockholmu měly úřady deportovat. Sympatizoval s Islámským státem

ČTK ČTK
Aktualizováno 9. 4. 2017 21:30
Švédská policie dál prošetřuje páteční útok ve Stockholmu. Podezřelý Uzbek podle ní sympatizoval s islámskými extremisty a měl být ze země deportován. Další detaily zatím nechtějí švédští policisté komentovat. Už se jim ale podařilo identifikovat všechny čtyři oběti atentátu. Nákupní dům Åhléns, do kterého útočník kamionem v pátek narazil, mezitím odvolal výprodej poškozeného zboží.
Stockholm: Uzavřená ulice po pátečním útoku
Stockholm: Uzavřená ulice po pátečním útoku | Foto: Reuters

Stockholm - Uzbek podezřelý ze spáchání pátečního atentátu ve Stockholmu podle švédské policie projevoval sympatii vůči extremistickým organizacím, včetně takzvaného Islámského státu (IS). V neděli to na tiskové konferenci uvedl zástupce policie.

Devětatřicetiletý Uzbek, jehož zatkli v sobotu nad ránem, ve Švédsku neúspěšně žádal o povolení k pobytu a kvůli tomu, že zemi neopustil, po něm úřady pátraly. 

"Hodně nasvědčuje tomu, že zatčený (39letý Uzbek) je řidičem (kamionu)," řekl policejní mluvčí. Jaké důkazy to ale konkrétně jsou, nechtěl komentovat.

V úterý státní zástupce určí, zda bude předveden před soudce. Ten následně rozhodne, jestli bude muž vzat do vazby nebo propuštěn. Podle švédského deníku Expressen se jmenuje Rakhmat Akilov, uzbecká média uvádějí jméno Rahmat Oqilov.

V souvislosti s atentátem byl podle sdělení prokuratury zatčen další člověk pro podezření ze spáchání teroristického činu a vraždy. Další podrobnosti o něm ale nejsou známy.

Policisté v nákladním autě na sedadle spolujezdce našli technické zařízení, "které tam nemělo být". Zatím však neinformovali, zda šlo o bombu.

"Další útoky nehrozí"

Policie podle mluvčího Jonase Hysinga od pátku zadržela pět lidí, na pět stovek jich vyslechla. Nic konkrétního podle něho nenasvědčuje tomu, že by v zemi hrozily další útoky.

V pátek odpoledne vjel atentátník s kamionem ukradeným místnímu pivovaru do davu lidí na nákupní třídě Drottninggatan a prorazil průčelí luxusního obchodního domu Åhléns.

Při atentátu zemřeli dva Švédi, jeden Brit a Belgičan. Patnáct lidí utrpělo zranění, Češi mezi nimi podle mluvčí českého ministerstva zahraničí Ireny Valentové nejsou.

Expressen píše, že mnohem většímu krveprolití zabránil sedmadvacetiletý řidič dodávky, který svůj vůz pohotově postavil do cesty atentátníkově autu, aby nemohl pokračovat směrem k parlamentu. Vyšetřovatelé ale nic takového nezmínili.

V pondělí se znovu otevře obchodní dům Åhléns. Původně chtěl už v neděli zákazníkům nabízet ve slevě zboží poškozené kouřem. Vysloužil si za to kritiku. Jeho zástupci za toto "špatné rozhodnutí" omluvili a ujistili, že nechtěli vydělávat na "této strašné události, která postihla Stockholm".

V sobotu ve Stockholmu zavlály vlajky na půl žerdi, lidé se také během dne mohli podepisovat do kondolenční knihy vystavené u vstupu do stockholmské radnice.

"Jsme otevřená, demokratická společnost a tak to také zůstane," prohlásil švédský premiér Stefan Löfven, který stejně jako členové královské rodiny i mnoho obyčejných lidí přišel položit květiny nedaleko místa útoku vyšetřovaného jako teror. V pondělí si Švédsko oběti útoku připomene minutou ticha.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy