reklama
 
 

Po Arabech vyšli do ulic také Izraelci

2. 8. 2011 16:29
Protesty vyvolala především krize na trhu s byty

Tel Aviv - Protesty statisíců občanů přiměly počátkem roku v rámci "arabského jara" k odstoupení z funkce tuniského prezidenta bin Alího i jeho egyptského protějška Husního Mubaraka.

Teď se otřásá křeslo pod izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Izraelci ale neprotestují proti autoritativnímu způsobu vládnutí, nýbrž proti politice odbourávání sociálního státu uskutečňované Netanjahuovým kabinetem.

Židovský stát se sice nepotýká s finanční a hospodářskou krizí jako ještě před nedávnem většina okolního světa, čím dál více hlouběji do kapes má ale dnes stále větší počet Izraelců.

Ze všeho nejmarkantněji se to projevuje na trhu s byty. Pořídit si v centru velkých měst nové bydlení za přijatelnou cenu je pro většinu obyvatel vyloučeno.

Tel Aviv se během dvou let Netanjahuovy vlády stal jedním z nejdražších měst na světě. Nájmy jsou zde vyšší nežli v Paříži, Milánu či New Yorku.

O posledním víkendu pochodovalo proto ulicemi Tel Avivu 150 tisíc rozhořčených obyvatel města.

Stany na Rothschildově bulváru

Vše začalo tím, že šestadvacetiletá filmařka Daphni Leefová dostala výpověď z bytu a nový za cenu, kterou by si mohla dovolit, sehnat nedokázala.

Rozhodla se proto postavit si na protest stan na travnatém pásu uprostřed nejvýstavnější telavivské třídy, na Rothschildově bulváru. Během několika hodin se k ní přidaly desítky dalších mladých lidí, kteří musí řešit stejný problém.

"Rothschildův bulvár je naše náměstí Tahrír!" hlásají transparenty protestujících studentů v narážce na název místa v centru Káhiry, kde se scházeli a stále scházejí mladí Egypťané nespokojení se situací v jejich zemi.

"Protesty mají leccos společného s těmi, jež proběhly v arabských zemích," řekl deníku Le Monde politolog Pierre Reno. "Vede je vzdělaná mládež, která se organizuje přes sociální sítě internetu."

Stávka lékařů

Protesty mají mohutnou podporu veřejnosti. Podle průzkumu deníku Haaretz s nimi souhlasí 87 procent dotazovaných. Čtyřiapadesát procent z nich vyslovuje s prací Netanjahuova kabinetu velkou nespokojenost.

Není divu. Zatímco v roce 2009 žilo v Izraeli pod hranicí chudoby patnáct procent obyvatelstva, teď je to již 35 procent populace.

Do skupiny těch nejchudších totiž izraelský "turbokapitalismus" hnaný rychlým rozvojem nejmodernějších technologií vhání čím dál více příslušníků střední třídy.

Také kupříkladu lékaře, kteří již čtyři měsíce protestují za vyšší mzdy. Šéf lékařské komory zahájil dokonce protestní hladovku.

Velkou zásluhu na zbídačení širokých vrstev obyvatelstva má Netanjahuova politika štědrých státních dotací určených k výstavbě a rozšiřování židovských osad na Západním břehu Jordánu.

Velká města ale zůstávají v tomto ohledu stranou pozornosti vládního kabinetu, tvořeného pravicovým Likudem, centristickou Nezávislostí, náboženskou stranou Šás, nacionalistickou formací Yisrael Beiteinu a ortodoxním uskupením Jednotný judaismus tóry.

Premiér se protesty v pondělí pokusil utlumit příslibem výstavby 50 tisíc sociálních bytů a zajištěním ubytování pro deset tisíc studentů izraelských univerzit.

autor: Radim Klekner | 2. 8. 2011 16:29

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama