Po Ahmadínežádovi zvolili Íránci umírněného reformistu

Martin Novák Martin Novák
16. 6. 2013 20:22
Teherán - Íránské volby skončily dvojím překvapením. Rozhodlo se už v prvním kole a vítězem se stal muslimský duchovní Hasan Rúhání.
Íránci oslavují volební vítězství, vítězem se stal muslimský duchovní Hasan Rúhání.
Íránci oslavují volební vítězství, vítězem se stal muslimský duchovní Hasan Rúhání. | Foto: Reuters

Představitel umírněného, reformního proudu, který se vyslovuje pro větší míru občanských svobod, větší práva žen a zlepšení napjatých vztahů Íránu se Západem.

Dostal 50,68 procenta hlasů a nahradí tak radikála Mahmúda Ahmadínežáda. Rúhánímu daly hlas hlavně střední vrstvy ve městech a mladší voliči.

V íránském teokratickém systému je však moc prezidenta omezena víceméně na ekonomické otázky. Zahraniční politiku, obranu, justici i jaderný program ovládá duchovní vůdce Alí Chameneí, který má v klíčových otázkách právo veta.

Nelze tak očekávat, že by umírněný Rúhání přinesl zásadní změny například do jednání o jaderném programu, do íránské konfrontace s USA a Izraelem nebo podpory, kterou Teherán poskytuje syrskému režimu Bašára Asada.

Prezident sestavuje vládu (premiérská funkce v Íránu neexistuje), kterou ale musí schválit parlament. Ten je ovládaný konzervativci, kteří jsou proti velkým změnám jak doma, tak v zahraniční politice.

Rúhání navíc bude muset řešit složitou ekonomickou situaci, do které se země dostala kvůli sankcím, uvaleným na ni Radou bezpečnosti OSN, Evropskou unií a Spojenými státy.

Íránci si stěžují na prudký pokles jejich měny rijálu a rostoucí nezaměstnanost. Prodej ropy v posledních dvou letech poklesl téměř o polovinu. Rúhání tvrdí, že chce zemi dostat s izolaci a se světem vést dialog, ale jako prezident to nemůže příliš ovlivnit.
Hlavní mocenské páky má v rukou Chameneí a jemu věrné složky, například ozbrojené Revoluční gardy.

Podobně jako Rúhání se v roce 1997 stal prezidentem  také reformista Muhammad Chatámí, ale ze svých plánů kvůli odporu konzervativců ve vedení země realizoval jen málo.

Rúhání se ale pravděpodobně zdrží útoků na Izrael či sionismus, kterými proslul jeho předchůdce Mahmúd Ahmadínežád.
Izrael už ovšem oznámil, že i přes nečekané vítězství umírněného kandidáta nadále považuje Írán a jeho jaderný program za velkou hrozbu.

"Mezinárodní společenství nesmí podlehnout zbožným přáním nebo pokušení a uvolnit tlak na Írán, aby zastavil svůj jaderný program,"  uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Rúhánímu je čtyřiašedesát let a aktivní byl už v revoluci proti šáhovi, která v roce 1979 nastolila islámskou republiku. Později působil jako hlavní  íránský vyjednavač při mezinárodních rozhovorech o jaderném programu.

USA, Evropská unie a Izrael Teherán podezřívají ze snahy vyrobit atomovou bombu, podle Íránců  jejich program slouží výhradně k mírovým účelům a nebude zastaven. Je velmi nepravděpodobné, že by Rúháního  vítězství  na tomto stanovisku něco změnilo.

 

Právě se děje

před 38 minutami

Maďarský zákon, který zakazuje úřední změnu pohlaví, přezkoumá ústavní soud

Soud v Miskolci (Miškovci) požádal maďarský ústavní soud o přezkoumání zákona, jenž zakazuje transgenderovým osobám změnit si v oficiálních dokladech jméno a pohlaví. Informuje o tom agentura AP s odvoláním na maďarskou nevládní organizace Háttér, která se zabývá ochranou práv LGBT (leseb, gayů, bisexuálů a transgenderových osob).

Soud v Miškovci tak vyhověl signatářům petice, kteří tvrdí, že zmíněný zákon porušuje ústavní právo na lidskou důstojnost a soukromý život. Podle AP má nyní ústavní soud na přezkoumání zákona 90 dní.

Autoři zákona, který maďarský parlament schválil letos v květnu, tvrdí, že "biologické pohlaví" člověka určují od narození chromozomy a nemůže být tudíž změněno. Proto je podle nich nezbytné aplikovat stejná pravidla v úředních dokladech. Kritici upozorňují, že zákon bude v důsledku znamenat větší diskriminaci transgenderových osob.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Policie odložila kauzu známek, kvůli níž skončil ministr Kremlík

Policie odložila kauzu tendru na elektronické dálniční známky, kvůli níž v lednu skončil ve funkci ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Odložení případu ale ještě přezkoumá státní zastupitelství. Na webu to ve středu uvedla Česká televize na základě informací Vrchního státního zastupitelství v Praze. Trestní oznámení podával premiér Andrej Babiš (ANO), který zakázku na známky označoval za předraženou.

"Věc byla policejním orgánem odložena," řekl nyní ČT státní zástupce Marek Bodlák. Pražské Vrchní státní zastupitelství však rozhodnutí policie ještě prověří. "Spisový materiál dosud nebyl kompletně přezkoumán," uvedl Bodlák.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) v lednu oznámil, že IT části systému elektronických dálničních známek, včetně e-shopu a mobilní aplikace, vytvoří firma Asseco Central Europe. Systém měla také firma následně čtyři roky provozovat a celkem měla od státu dostat 401 milionů korun. Zakázka byla vedena v utajovaném režimu a nebyla vyhlášena klasická veřejná soutěž. Kritizovali to opoziční poslanci, a poté i premiér uvedl, že je zakázka předražená a SFDI o ní vládu neinformoval. Zakázka byla zrušena, Babiš navrhl odvolání Kremlíka a kvůli tendru podal trestní oznámení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy