Plasty se vracejí. Pandemie koronaviru zlevnila výrobu z ropy, recyklace se nevyplatí

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
9. 10. 2020 19:27
Než udeřila pandemie koronaviru, snažilo se mnoho zemí bojovat proti plastovému odpadu. Evropská unie přistoupila k rozhodnutí zakázat používání jednorázových kelímků a brček, v řadě zemí se přestaly používat igelitové tašky. Jenže hygienická opatření ke zpomalení šíření nákazy a levná ropa vrátily plast na jedno použití zpět do hry.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Shutterstock

V obchodech se kvůli šířící se nákaze covidem-19 rozdávají jednorázové rukavice, zboží je balené v sáčcích, vyrábějí se jednorázové roušky, které také částečně obsahují plast. 

Čína letos podle odhadů na základě první poloviny roku vyrobí více než 100 miliard roušek. Spojené státy vyprodukovaly během dvou měsíců takové množství lékařského odpadu, jaké jindy spotřebují za rok.

To ale ještě není ten největší problém. Plastového odpadu během pandemie vzniká víc hlavně proto, že jeho výroba zlevnila. Vyplývá to z analýzy agentury Reuters.

Takřka veškerý plast je vyrobený z ropy. Pandemie koronaviru a hospodářský útlum po ní snížily poptávku, což vedlo ke zlevnění a v důsledku toho klesly i ceny nového plastu. Výrobci pracující s recyklovaným plastem tomu nedokážou konkurovat. Zcela nový plast je tak levnější a dostupnější než ten recyklovaný.

Ropné společnosti investují do plastu

Firmy na recyklaci nebo výrobu produktů z recyklovaných plastů po celém světě se potýkají s ekonomickými ztrátami. Pro ropný průmysl navíc může výroba plastu fungovat jako záplata za ušlé zisky kvůli všeobecně klesající poptávce po palivu, kterou způsobuje například rozvoj elektrických vozidel. Londýnský think-tank zkoumající dopad změny klimatu na finanční trhy Carbon Tracker v září zjistil, že ropný a plynárenský průmysl plánuje v příštích pěti letech investovat několik set miliard dolarů právě do zařízení na výrobu plastu.

"V příštích několika desetiletích se očekává, že růst příjmů i počtu obyvatel povede k vyšší poptávce po plastech, které zvyšují bezpečnost, pohodlí a životní úroveň," cituje Reuters vyjádření mluvčí nadnárodní společnosti ExxonMobil.

Více vyrobeného plastu znamená také více odpadu, s jehož zpracováním si většina planety neví rady. Od vynalezení plastu v polovině minulého století se ho vyrobilo po celém světě 8,3 miliardy tun. Jen asi devět procent z něj se recyklovalo, o něco víc plastu se spálilo a zbytek, tedy stále několik miliard tun, zůstal na Zemi jako odpad.

Největší riziko představuje pro oceán, ve kterém už dnes plave několik ostrovů z plastového odpadu. Ještě horší je znečištění mikroplasty, drobnými plastickými částečkami, které nejsou pouhým okem vidět. Podle studie australské národní vědecké agentury CSIRO, která vyšla v pondělí, leží na mořském dně až 14 milionů tun mikroplastů.

Recyklace je finančně náročná a nově vyrobený plast může být až o polovinu levnější. Do roku 2018 polovina světa odvážela plastový odpad do Číny, ta ho ale před dvěma lety přestala přijímat. Od té doby nejen Evropa a Spojené státy musí řešit, jak s vlastním odpadem nakládat. Většině plastových výrobků trvá přirozeně stovky let, než se rozloží.

Evropa neumí recyklovat

Evropská unie stále z větší části spoléhá na vyvážení plastového odpadu, sama dokáže recyklovat jen polovinu.

Členské země už loni potvrdily novou směrnici zakazující plastové výrobky na jedno použití. V některých zemích se platí například zálohy na PET lahve, jsou zpoplatněny igelitové tašky v obchodech a existují země, kde jsou dokonce takové tašky postaveny úplně mimo zákon. Nejpřísnější tresty za používání igelitek platí v Keni, kde za jednu plastovou tašku hrozí jejímu majiteli vězení nebo vysoká pokuta.

Průmysl vyrábějící plast se tyto zákazy snaží zvrátit. Americký deník New York Times už v březnu na začátku celosvětové epidemie informoval o snahách sdružení obchodníků tohoto průmyslu (The Plastic Industry Association) lobbovat u zákonodárců a dosáhnout zrušení zákazu plastových tašek. Jako argument využívají právě pandemii koronaviru a to, že většina lidí teď mnohem více dbá na hygienu než na životní prostředí.

Video: Oceány jsou plné roušek a rukavic, ukázala rekordmanka v potápění

Moře je plné roušek a rukavic, varuje turecká potápěčka Sahika Ercumen. Může za to i vítr a déšť. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 11 minutami

Prezident Čadu Idriss Déby zemřel na frontové linii. Zemi povede jeho syn

Zemřel prezident Čadu Idriss Déby, který byl 11. dubna zvolen na další prezidentský mandát. Oznámila to armáda. Její mluvčí citovaný agenturou AFP oznámil, že prezident zemřel na následky zranění, jež utrpěl o víkendu na severu země, kde armáda bojuje s povstalci.

Právě dnes na základě předběžných výsledků vyhlásili Débyho vítězem prezidentských voleb. Osmašedesátiletý politik tak získal už šestý mandát. Armáda uvedla, že nejvyšší funkci dočasně přebírá Débyho syn Mahamat Kaká.

Členové jeho kampaně v pondělí oznámili, že se prezident vydal na frontu, aby se připojil k armádním oddílům, jež bojují proti teroristům. Armáda v pondělí oznámila, že s Frontou pro změnu a svornost v Čadu (FACT) bojuje od 11. dubna a že v bitvách přišlo o život 300 rebelů a pět vojáků.

Povstalci, kteří působí v libyjském pohraničí, ve volební den napadli pohraniční post a začali postupovat jižně do Čadu.

Déby se dostal k moci v roce 1990 a patřil k nejdéle vládnoucím prezidentům na kontinentě.

"S velkou bolestí Čaďanům oznamujeme, že dnes, v úterý 20. dubna 2021 zemřel prezident Déby," sdělil armádní mluvčí Azem Bermandoa Agouna.

před 1 hodinou

Za prodej potravin dvojí kvality bude hrozit pokuta. Zákon podepsal Zeman

Za prodej potravin dvojí kvality v tuzemských obchodech bude hrozit pokuta až 50 milionů korun. Počítá s tím novela zákona o potravinách, kterou v úterý podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Zákaz prodeje se týká výrobků zaměnitelných za jiné výrobky v ostatních zemích EU, ale s podstatně odlišným složením. Výjimky budou muset být odůvodněny a spotřebitel o nich bude muset být informován.

"Čeští spotřebitelé nebudou spotřebiteli druhé kategorie," komentoval to již dříve ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Na dodržování zákazu dvojí kvality bude dohlížet Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

Podepsaná novela vzbudila během svého projednávání v Parlamentu pozornost hlavně kvůli snaze části poslanců prosadit do ní povinné kvóty na prodej vybraných tuzemských potravin v obchodech. Zastánci argumentovali například zvýšením potravinové soběstačnosti. Odpůrci naproti tomu varovali před možným zdražením a nedostatkem. Kvůli návrhu hrozila Evropská komise Česku žalobou. Sněmovna nejprve kvóty na návrh poslanců SPD do novely vložila, ale pak je na návrh Senátu opět vyřadila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy