Plasty se vracejí. Pandemie koronaviru zlevnila výrobu z ropy, recyklace se nevyplatí

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
9. 10. 2020 19:27
Než udeřila pandemie koronaviru, snažilo se mnoho zemí bojovat proti plastovému odpadu. Evropská unie přistoupila k rozhodnutí zakázat používání jednorázových kelímků a brček, v řadě zemí se přestaly používat igelitové tašky. Jenže hygienická opatření ke zpomalení šíření nákazy a levná ropa vrátily plast na jedno použití zpět do hry.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Shutterstock

V obchodech se kvůli šířící se nákaze covidem-19 rozdávají jednorázové rukavice, zboží je balené v sáčcích, vyrábějí se jednorázové roušky, které také částečně obsahují plast. 

Čína letos podle odhadů na základě první poloviny roku vyrobí více než 100 miliard roušek. Spojené státy vyprodukovaly během dvou měsíců takové množství lékařského odpadu, jaké jindy spotřebují za rok.

To ale ještě není ten největší problém. Plastového odpadu během pandemie vzniká víc hlavně proto, že jeho výroba zlevnila. Vyplývá to z analýzy agentury Reuters.

Takřka veškerý plast je vyrobený z ropy. Pandemie koronaviru a hospodářský útlum po ní snížily poptávku, což vedlo ke zlevnění a v důsledku toho klesly i ceny nového plastu. Výrobci pracující s recyklovaným plastem tomu nedokážou konkurovat. Zcela nový plast je tak levnější a dostupnější než ten recyklovaný.

Ropné společnosti investují do plastu

Firmy na recyklaci nebo výrobu produktů z recyklovaných plastů po celém světě se potýkají s ekonomickými ztrátami. Pro ropný průmysl navíc může výroba plastu fungovat jako záplata za ušlé zisky kvůli všeobecně klesající poptávce po palivu, kterou způsobuje například rozvoj elektrických vozidel. Londýnský think-tank zkoumající dopad změny klimatu na finanční trhy Carbon Tracker v září zjistil, že ropný a plynárenský průmysl plánuje v příštích pěti letech investovat několik set miliard dolarů právě do zařízení na výrobu plastu.

"V příštích několika desetiletích se očekává, že růst příjmů i počtu obyvatel povede k vyšší poptávce po plastech, které zvyšují bezpečnost, pohodlí a životní úroveň," cituje Reuters vyjádření mluvčí nadnárodní společnosti ExxonMobil.

Více vyrobeného plastu znamená také více odpadu, s jehož zpracováním si většina planety neví rady. Od vynalezení plastu v polovině minulého století se ho vyrobilo po celém světě 8,3 miliardy tun. Jen asi devět procent z něj se recyklovalo, o něco víc plastu se spálilo a zbytek, tedy stále několik miliard tun, zůstal na Zemi jako odpad.

Největší riziko představuje pro oceán, ve kterém už dnes plave několik ostrovů z plastového odpadu. Ještě horší je znečištění mikroplasty, drobnými plastickými částečkami, které nejsou pouhým okem vidět. Podle studie australské národní vědecké agentury CSIRO, která vyšla v pondělí, leží na mořském dně až 14 milionů tun mikroplastů.

Recyklace je finančně náročná a nově vyrobený plast může být až o polovinu levnější. Do roku 2018 polovina světa odvážela plastový odpad do Číny, ta ho ale před dvěma lety přestala přijímat. Od té doby nejen Evropa a Spojené státy musí řešit, jak s vlastním odpadem nakládat. Většině plastových výrobků trvá přirozeně stovky let, než se rozloží.

Evropa neumí recyklovat

Evropská unie stále z větší části spoléhá na vyvážení plastového odpadu, sama dokáže recyklovat jen polovinu.

Členské země už loni potvrdily novou směrnici zakazující plastové výrobky na jedno použití. V některých zemích se platí například zálohy na PET lahve, jsou zpoplatněny igelitové tašky v obchodech a existují země, kde jsou dokonce takové tašky postaveny úplně mimo zákon. Nejpřísnější tresty za používání igelitek platí v Keni, kde za jednu plastovou tašku hrozí jejímu majiteli vězení nebo vysoká pokuta.

Průmysl vyrábějící plast se tyto zákazy snaží zvrátit. Americký deník New York Times už v březnu na začátku celosvětové epidemie informoval o snahách sdružení obchodníků tohoto průmyslu (The Plastic Industry Association) lobbovat u zákonodárců a dosáhnout zrušení zákazu plastových tašek. Jako argument využívají právě pandemii koronaviru a to, že většina lidí teď mnohem více dbá na hygienu než na životní prostředí.

Video: Oceány jsou plné roušek a rukavic, ukázala rekordmanka v potápění

Moře je plné roušek a rukavic, varuje turecká potápěčka Sahika Ercumen. Může za to i vítr a déšť. | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Závěť britského prince Philipa bude tajná dalších 90 let, rozhodl soud

Závěť zesnulého prince Philipa, manžela britské panovnice Alžběty II., bude zapečetěná a tajná ještě nejméně 90 let, rozhodl dnes nejvyšší soud. Důvodem je ochrana "důstojnosti a postavení" královny, píše BBC News. Již více než století je v Británii zvykem, že po smrti vysoce postaveného člena královské rodiny jsou soudy požádány, aby zapečetily jejich závěti.

Philip, známý též jako vévoda z Edinburghu, byl s královnou ženatý více než 70 let. Brali se ještě předtím, než usedla na trůn. Vévoda zemřel ve věku 99 let letos v dubnu.

"Míra publicity, kterou by zveřejnění pravděpodobně přilákalo, by byla velmi rozsáhlá a zcela v rozporu s cílem zachovat důstojnost panovníka," uvedl v dnes zveřejněném verdiktu soudce Andrew McFarlane.

Stejným způsobem zapečetěných posledních vůlí členů britské monarchie existuje zhruba 30. Ve správě je má nejdéle sloužící soudce nejvyššího soudu se specializací na rodinné právo, jímž je právě teď Andrew McFarlane, vysvětluje BBC. Nejstarší ze závětí pochází od prince Františka z Tecku, mladšího bratra královny Mary, rozené Marie z Tecku. Nejnovější je závěť královny matky z roku 2002.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Futsalisté na MS podlehli Brazílii 0:4, s favoritem drželi krok jen poločas

Čeští futsaloví reprezentanti ve druhém utkání na mistrovství světa v Litvě podlehli favorizované Brazílii 0:4. Rekordní pětinásobní šampioni vstřelili všechny branky ve druhém poločase.

Svěřenci trenéra Tomáše Neumanna nenavázali na úvodní vítězství 5:1 nad Panamou, třetí utkání ve skupině D sehrají v neděli proti Vietnamu, který má na kontě také tři body. "Kanárci" jsou po dvou kolech stoprocentní a mají jistý postup.

Čeští hráči v Klajpedě první půli drželi s Brazilci krok, i když gólmana Gerčáka dvakrát zachránila branková konstrukce. Šance si ale vytvořil i Neumannův tým, ty největší zahodili Seidler se Slováčkem.

Jihoameričané už po přestávce potvrdili roli jasného favorita. Mezi 23. a 24. minutou se dvakrát trefil Ferrao, nejlepší futsalista světa za poslední dva roky. Gerčáka poté překonali ještě kapitán Rodrigo a těsně před koncem Marlon. Češi tak s Brazílií prohráli i poosmé v historii.

Do osmifinále turnaje projdou dvě nejlepší mužstva z šesti skupin a čtyři nejlepší celky na třetích místech. Čeští futsalisté na světovém šampionátu startují počtvrté, nejlepším výsledkem Neumannova výběru je osmé místo z roku 2004.

Mistrovství světa ve futsalu v Litvě:

Skupina D:

Brazílie - Česko 4:0 (0:0)

Branky: 23. a 34. Ferrao, 26. Rodrigo, 20. Marlon.

Sestava Česka: Gerčák (Němec) - Záruba, Slováček, Koudelka, D. Drozd - Homola, Vokoun, P. Drozd, Křivánek, Rešetár, Seidler, Holý, Vnuk. Trenér: Neumann.

Panama - Vietnam 2:3 (2:2)

1. Brazílie 2 2 0 0 13:1 6
2. Česko 2 1 0 1 5:5 3
3. Vietnam 2 1 0 1 4:11 3
4. Panama 2 0 0 2 3:8 0

Skupina C:

Šalamounovy ostrovy - Portugalsko 0:7 (0:3), Thajsko - Maroko 1:1 (0:1).

1. Portugalsko 2 2 0 0 11:1 6
2. Maroko 2 1 1 0 7:1 4
3. Thajsko 2 0 1 1 2:5 1
4. Šalamounovy ostrovy 2 0 0 2 0:13 0

 

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Ozonová díra je letos větší než Antarktida, výrazně se zvětšila v posledním týdnu

Ozonová díra nad jižní polokoulí je letos větší než obvykle a rozměry už přesahuje velikost Antarktidy. Uvedla to dnes evropská agentura pro sledování atmosféry Copernicus, podle níž se díra v ochranné vrstvě atmosféry výrazně zvětšila v posledním týdnu.

"Sledujeme poměrně velkou a potenciálně i hlubokou ozonovou díru," sdělil ředitel agentury Vincent-Henri Peuch. Zvětšování ozonové díry podle něj letos začalo běžně, podobně jako loni, kdy se však změnila v jednu z nejdéle trvajících za dobu měření.

Ozonová vrstva chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Nad Antarktidou se vytváří každoročně. Vědci nicméně doufají, že by mohla díky omezení škodlivých látek v nadcházejících desetiletích zcela zmizet. Situace se zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí.

Odborníci tvrdí, že se ozonová vrstva začíná obnovovat, ale zároveň dodávají, že bude zřejmě trvat do 60. let tohoto století, než z atmosféry zmizí škodlivé látky, podotkla agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy