Jezte ořechy a jen 14 gramů hovězího. Nová dieta má pomoci ke zdraví planety i lidí

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
18. 1. 2019 14:05
Jíst méně červeného masa, omezit cukry a naopak zařadit do jídelníčku více ovoce, zeleniny a ořechů. Kdo chce opožděně začít novoroční dietu, s touto pomůže kromě svého těla i planetě. Alespoň se to domnívá skupina vědců, kteří v nové studii doporučují lidstvu, aby se začalo stravovat podle takzvané planetární diety (v originále "planetary health diet").
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: iStock

"To, jaké jídlo jíme a jak ho vyrábíme, ovlivňuje zdraví lidí i planety. A momentálně to děláme opravdu špatně," říká jeden z autorů výzkumu Tim Lang z Londýnské univerzity. 

Rozsáhlou studii ve středu publikoval lékařský časopis The Lancet. Podílelo se na ní 37 vědců z 16 různých zemí světa.

O tom, že by lidé měli například snížit konzumaci masa, se v poslední době v souvislosti se stavem planety mluví často. Tato studie ale zřejmě jako první přichází s poměrně detailním rozvrhem, jak často a v jakém množství potraviny jíst. 

Jídelníček podle planetární diety je podle expertů vhodný pro všechny jedince starší dvou let. Doporučená gramáž potravin, kterou můžete vidět níže, je sestavena pro třicetiletého muže s hmotností kolem 70 kilogramů nebo ženu ve stejném věku s hmotností 60 kilogramů. Současně se počítá s tím, že jde o člověka s aktivním životním stylem. 

Denní příjem by se měl pohybovat kolem 2500 kalorií. V jídelníčku by nemělo chybět 250 gramů mléčných výrobků, 50 gramů ořechů nebo 300 gramů zeleniny. Červeného masa by člověk neměl průměrně denně pozřít více než 14 gramů, kuřecího masa může být na talíři o něco více - 29 gramů.

Příklad konkrétního týdenního jídelníčku při dodržování planetární diety pak sestavila novinářka Dale B. Sawaová pro deník The Guardian.

Obecně experti zdůrazňují, že je potřeba, aby se celosvětově snížila spotřeba červeného masa a cukru o více než 50 procent. Naopak konzumace ořechů, ovoce, zeleniny a luštěnin by se měla zdvojnásobit. Jídelní odpad je pak nutné zredukovat o 15 procent. 

Méně předčasných úmrtí

"Potřebujeme provést 'generálku', změnit potravinový systém na celém světě v dosud nevídaném rozsahu a individuálně v každé zemi podle toho, jaké v ní panují podmínky," vysvětluje Lang. 

Právě na rozdíly v jednotlivých regionech světa vědci taktéž poukazují. Zatímco například obyvatelé Severní Ameriky by měli podle studie snížit konzumaci červeného masa o 84 procent, v Evropě to stačí o 77 procent. V Severní Americe by měli také jíst šestkrát více fazolí a čočky, v Evropě zase patnáctkrát více ořechů. 

Doporučený denní příjem potravin v gramech

- má-li být denní příjem 2 500 kalorií: 

  • Ořechy: 50 g       
  • Ryby: 28 g
  • Zelenina: 300 g  
  • Ovoce: 200 g
  • Luštěniny: 75 g
  • Škrobová zelenina: 50 g
  • Vejce: 13 g
  • Červené maso: 14 g
  • Kuřecí maso: 29 g
  • Celozrnné výrobky: 232 g
  • Mléčné výrobky: 250 g
  • Přidané cukry: 31 g
  • Přidané tuky: 51,8 g

Nový způsob stravování pomůže podle odborníků nejen životnímu prostředí, ale také povede ke snížení výskytu některých nemocí, jako jsou třeba cukrovka, mozková mrtvice nebo srdeční choroby. Podle vědců by se s touto dietou mohlo každoročně předejít až zhruba 11 milionům předčasných úmrtí.

Autoři studie upozorňují, že změna v jídelníčku a zároveň v potravinářské produkci je nezbytná vzhledem k tomu, že celosvětově mají dvě miliardy obyvatel špatné stravovací návyky a velké množství lidí trpí podvýživou. Problém současně představuje i růst populace, která by v roce 2050 měla dosáhnout deseti miliard. 

"Stravování na světě se musí dramaticky změnit," říká odborník na výživu z americké Harvardovy univerzity Walter Willett, spoluautor studie.

Johan Rockström ze Stockholmské univerzity, který se na výzkumu také podílel, dokonce hovoří o revoluci. "Lidé v současnosti představují hrozbu pro životnost planety, což vyžaduje celosvětovou revoluci v zemědělství," uvádí Rockström.

Podobné středomořské dietě

Experti také zdůrazňují, že navrhují docela normální jídelníček, který by nemělo být příliš těžké dodržovat, protože v podstatě kopíruje tradiční stravování. Planetární dieta je podobná například té středomořské nebo okinawské, píše se ve studii. 

"Nemluvíme tady o stravování, během kterého budete trpět hlady. Mluvíme o způsobu stravování, které může být zdravé, chutné a přinášet radost," věří Willett. 

Richard Horton, který působí jako šéfeditor odborného časopisu The Lancet, se domnívá, že se otázce výživy nedostává od politiků dostatečné pozornosti. Minimálně ne ve stejné míře jako v případě nemoci AIDS, tuberkulózy nebo malárie, myslí si. I proto byla studie představena politikům ve více než 40 městech světa.

Někteří odborníci jsou ale na pochybách, že by se skutečně lidstvo dokázalo "přeučit" na nové stravovací zvyklosti. Například nutriční terapeutka Modi Mwatsamová z britské neziskové organizace Wellcome Trust se obává, že vzhledem k současnému stavu potravinové produkce není možné, aby lidstvo kupovalo potraviny podle tzv. planetární diety. Mwatsamová upozorňuje, že v některých zemích je například ve velké míře propagováno nezdravé jídlo. 

Video: Škodí smažený řízek životnímu prostředí? Experti spočítali, jaký oběd ubližuje planetě nejvíce

Vytvořili jsme databázi ingrediencí, u kterých jsme započetli všechny vstupy a výstupy jejich produkce, říká výzkumnice Dana Kapitulčinová. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy