Piráti se vrátili do Karibiku. Místní rybáři se děsí venezuelských gangů, loví jen v noci a u břehu

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
18. 8. 2018 20:01
Karibik zažívá novou éru pirátů. Ekonomická a politická krize ve Venezuele způsobila, že moře je pro místní rybáře nebezpečnou zónou, kde vládne anarchie a násilí.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Caracas - Rybářská loď s dvaceti muži na palubě plula 50 kilometrů od pobřeží Guyany v Karibském moři, když se k ní přiblížilo cizí plavidlo. Vypadalo to jako běžná situace - nejspíš další rybáři, možná potřebují pomoc. Pak si však posádka všimla, že postavy na blížící se lodi mají přes obličej šátek a v rukách drží mačety.

Na únikový manévr bylo v té chvíli už pozdě. Piráti rybáře na palubě polili vařícím olejem, zbili je a vyhodili do moře. S lodí uprchli. Z dvacetičlenné posádky přežilo jen pět lidí.

Setkání s novodobými piráty z Karibiku popsal agentuře Reuters letos v dubnu jeden z přeživších, sedmačtyřicetiletý Deonarine Goberdhan. Na moři se plaví už třicet let, takovou brutalitu ale do té doby podle svých slov nezažil. Ve vodě čekal několik hodin, než ho zachránila jiná rybářská loď. "Jen jsem se snažil udržet hlavu nad hladinou a modlil se," vzpomínal později.

Útoků pirátů v Latinské Americe přibývá závratným tempem. Podle aktuální studie v rámci projektu Oceans Beyond Piracy stoupl jejich počet loni oproti předchozímu roku o 163 procent. Za posledních 18 měsíců se takové případy objevují ve vodách u pobřeží Hondurasu, Nikaraguy nebo Haiti. Nejvíce pirátů ale řádí u Venezuely.

Kolabující stát se potýká s hyperinflací. Jeho obyvatelé nemají peníze a k dispozici nejsou ani základní suroviny, za které by je případně mohli utratit. Jídlo, lékařská péče a léky jsou vzácností.

Rybáři na karibském pobřeží si díky lovu dokážou alespoň jídlo obstarat sami. Jejich úlovky se ale právě proto stávají cílem lupičů.

Lodě vykrádá i pobřežní stráž

Piráti, kteří si nezadají s barbarstvím svých předků ze 17. století, však necílí jen na ně. Venezuela se pod vládou socialistického prezidenta Nicoláse Madura stala zkorumpovaným státem plným násilí a obyvatel, kteří jsou nuceni do zoufalých činů.

Pirátům navíc reálně nehrozí ani žádný trest. Podle amerického magazínu Newsweek v zemi roste podezření, že zločinci jsou napojeni na státní úředníky. Platy venezuelských policistů a členů armády jsou zase tak nízké, že po pirátech nepátrají.

Dokonce sama pobřežní stráž má ve zvyku obsadit zakotvené lodě a po posádce požadovat peníze nebo potraviny. Pod podmínkou anonymity to americkému listu Washington Post přiznal jeden strážník.

Obchodní lodě proto často kotví mnohem dál od břehu a ve snaze, aby nebyly vidět, zhasínají v noci veškerá světla. Ani to jim ale nepomáhá. Před měsícem došlo k přepadení nákladní lodi venezuelské společnosti Conferry. Ozbrojení maskovaní muži svázali posádku a z lodi odnesli veškeré jídlo a elektroniku.

Po pašerácích i piráti

Prezidentu Madurovi se nedaří udržet si kontrolu nad celým územím. Tisíce Venezuelců denně překračují hranice do okolních států.

Ty mají strach ale i z venezuelských pirátů. Například ostrovní stát Trinidad a Tobago se nachází jen několik kilometrů od pobřeží Venezuely a už od 90. let má potíže s pašeráky drog. V poslední době se ale k marihuaně a kokainu přidaly také zbraně nebo exotická zvířata.

"Někdy se tihle Venezuelané snaží vyměnit zbraně a zvířata za jídlo," popsal pro deník Washington Post jeden z místních rybářů. Ti ve strachu z pirátů raději loví blíž u břehu, a pokud to jde, tak v noci. "To, co tady vidíme - pašeráctví a pirátství - je výsledkem politického a ekonomického kolapsu Venezuely," cituje americký list senátora z Trinidadu a Tobaga Roodala Moonilala.

Video: Prezident Nicolás Maduro přežil údajný atentát dronem

Mohutná rána a panika. Výbuch při Madurově projevu zachytila televize | Video:
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 22 minutami

Vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech

Vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech, vedle energetických firem a bank půjde ještě o jedno odvětví. Novinářům to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Neuvedl ale, o který sektor jde. O možném zavedení daně z neočekávaného zisku vláda musí podle něj rozhodnout do 10. září.

"Ještě zvažujeme jedno odvětví. Vedle těch dvou, o kterých se ví," řekl Stanjura. Příští týden bude vláda jednat o dani s Národní ekonomickou radou vlády. Výsledek debaty nechtěl předjímat. "Ještě jsme se nerozhodli, včetně mě. Kdybych to považoval (zavedení daně) za něco, co není v pořádku, říkal bych to od počátku. Jsme schopni se shodnout na tom, že v některých odvětvích vznikají mimořádně vysoké zisky díky vnějším okolnostem. To je základní myšlenka takzvané windfall tax. Určitě to není sektorová daň," dodal.

Zdroj: ČTK
před 23 minutami

Ministerstvo financí pro letošek zlepšilo odhad růstu ekonomiky na 2,2 procenta

Ministerstvo financí v nové makroekonomické predikci pro letošní rok zlepšilo odhad růstu ekonomiky na 2,2 procenta a pro příští rok odhad zhoršilo na 1,1 procenta. V předchozí dubnové prognóze úřad čekal letos růst ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok o 3,6 procenta. Novou prognózu dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Loni hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 3,5 procenta.

Zároveň by letos měla podle MF průměrná inflace činit 16,2 procenta a příští rok by měla klesnout na 8,8 procenta. V dubu úřad počítal pro letošek s inflací 12,3 procenta a pro příští rok 4,4 procenta. Během zbytku letošní roku by se podle MF měla inflace přiblížit až ke 20 procentům.

"Ruská agrese na Ukrajině rozpoutala nebezpečný makroekonomický koktejl klesajícího výkonu evropských ekonomik a rostoucí inflace. Pokud jde o očekávanou technickou recesi, tedy mezičtvrtletní pokles HDP dvakrát po sobě, to samo o sobě není tragédií. Daleko problematičtější je inflace, která je vedle zajištění dostatku dostupných energií pro naše domácnosti a firmy hlavním ekonomickým problémem, se kterým se musíme vypořádat," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

Česko při průměrných teplotách v zimě vystačí s plynem zhruba do srpna

Pokud přestane proudit plyn z Ruska do Evropy, je Česká republika s kapacitami plynu, které má zajištěné, schopna při běžných průměrných teplotách pokrýt zcela bezproblémově chod domácností a firem zhruba na 11 měsíců, tedy do srpna příštího roku. Počítá se přitom s požadovanými úsporami spotřeby plynu ve výši 15 procent. Novinářům to dnes řekli ředitel odboru hospodářské politiky ministerstva financí (MF) David Prušvic a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Dostatek plynu v ČR pro všechny je podle ministerstva realistickým předpokladem. Počítá se přitom s využitím všech zajištěných kapacit plynu. Jde například o naplněné zásobníky plynu přímo v České republice, ale i zajištěnou kapacitu pro zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku, který by měl pokrýt až třetinu roční spotřeby plynu v ČR. Využít je možné také plyn ze státních hmotných rezerv. "Pokud by byla silnější zima, tak se to samozřejmě zkracuje o pár měsíců, nicméně to jsou ty měsíce letní, to není až tak dramatické," uvedl Prušvic.

Zdroj: ČTK
Další zprávy