Pinochet: Voják, vůdce, psanec

Red Zah, ČTK
10. 12. 2006 21:08
Santiago de Chile - Na jedné straně tisíce mrtvých politických oponentů, na druhé ekonomická prosperita a spolupráce se Západem ve studené válce.
Augusto Pinochet - září 2003, 30. výročí puče.
Augusto Pinochet - září 2003, 30. výročí puče. | Foto: Reuters

Bývalý chilský diktátor Augusto Pinochet patří k nejkontroverznějším politickým vůdcům druhé poloviny 20. století.

"Zachránili jsme zemi před komunismem," zdůvodnil Pinochet puč, jímž 11. září 1973 svrhl prezidenta Salvadora Allendeho. Poté rozpustil parlament, zakázal politické strany, zavedl cenzuru a uvěznil tisíce svých levicových odpůrců.

"Každý, kdo se slovem nebo skutkem postaví na odpor armádě plnící své povinnosti, bude na místě zastřelen," zněl pokyn vládní junty, v jejímž čele stál tehdy vrchní velitel armády Pinochet. V červnu 1974 se navíc prohlásil nejvyšším vůdcem státu a v prosinci téhož roku se stal prezidentem.

Pinochet a někdejší bolívijský diktátor Hugo B. Suarez.
Pinochet a někdejší bolívijský diktátor Hugo B. Suarez. | Foto: Reuters

Poklidný důchod narušili Britové

Nejvyšší úřad si Pinochet dále pojistil ústavou z roku 1980, která mu kromě toho pro jeho činy zajistila imunitu křeslem doživotního senátora. Takže i po březnu 1990, kdy opustil úřad hlavy státu, a po březnu 1998, kdy odešel z vrchního velení pozemních vojsk, si bezstarostně užíval penze.

Teprve v říjnu 1998 mu pooperační rekonvalescenci v Londýně narušil španělský soudce Baltasar Garzón, který ho obvinil z vražd španělských občanů během jeho režimu; britská policie exdiktátora zatkla.

Spustila se vlna dalších žalob, po Španělsku požádaly o vydání Pinocheta také Francie, Švýcarsko a Belgie. Po roce a půl domácího vězení však britská justice rozhodla propustit Pinocheta ze zdravotních důvodů a ten se tak vrátil do Chile. Tehdy se Pinochetem začaly zabývat i chilské soudy.

Většina stíhání byla zastavena

Kvůli špatnému zdraví, mimo jiné pokročilé demenci, bylo ovšem jeho stíhání zastaveno například v kauze operace Kondor, během níž v 70. letech vojenské režimy šesti zemí jižní Ameriky koordinovaly odstraňování svých levicových odpůrců.

Oběťmi těchto akcí se stalo na 30 000 lidí, nejvíce Chilanů. Stíhání Pinocheta zastavil soud dříve i v kauze "karavana smrti", kterou v roce 1973 tvořily vojenské skupiny, jež unesly a popravily přes 70 vůdců opozice.

Pinochet o tom údajně věděl a později nařídil věc nevyšetřovat. Letos v červenci však soud tento případ znovu otevřel.

Zbaven imunity byl Pinochet loni pro případ operace Colombo (zavraždění více než stovky levicových aktivistů v roce 1975) a pro případ daňových úniků a falšování dokladů.

Augusto Pinochet a někdejší chilský prezident Allende
Augusto Pinochet a někdejší chilský prezident Allende | Foto: Reuters

Trestní oznámení padla i v Česku

Podle obžaloby převedl za 25 let na soukromé účty do zahraničí 27 milionů dolarů, přitom na platu a dietách si za život údajně vydělal asi milion. Deset milionů dolarů prý získal za zprostředkování prodeje zbraní.

Několik trestních oznámení bylo na Pinocheta podáno i v Česku začátkem června 1994, kdy zde pobýval ještě jako vrchní velitel pozemních sil chilské armády na pozvání společnosti Omnipol. Oznámení však byla natolik nekonkrétní, že na jejich základě nešlo zahájit trestní stíhání.

Ekonomové Pinochetovi přiznávají zásluhu na zlepšení ekonomické situace Chile, které začátkem sedmdesátých let stálo na pokraji hospodářského kolapsu a bylo zmítána vlnou stávek.

Přestát se mu za pomoci chilských žáků amerického ekonoma Miltona Friedmanna podařilo i světovou hospodářskou recesi následující po druhém "ropném šoku" v roce 1979.

 

Právě se děje

Další zprávy