Trabanty obležená hranice. Uprchlíci z NDR líčí, jak před 30 lety utíkali na Západ

Helena Truchlá Helena Truchlá
Aktualizováno 24. 8. 2019 15:40
Akce, která se konala v srpnu 1989 na hranicích mezi socialistickým Maďarskem a Rakouskem, sice nesla název piknik, o jídlo ale nešlo. Grilování mařil déšť a stovky východních Němců, kteří se zde shromáždili, navíc mnohem víc zajímalo plánované tříhodinové otevření hranice mezi komunistickým blokem a Západem. Událost nakonec přispěla k pádu železné opony a v pondělí si ji připomněla německá kancléřka Angela Merkelová a maďarský premiér Viktor Orbán. 
Východoněmečtí uprchlíci na maďarsko-rakouské hranici v roce 1989
Východoněmečtí uprchlíci na maďarsko-rakouské hranici v roce 1989 | Foto: ČTK

Hranici měla překročit jen vybraná delegace, nakonec ale 19. srpna a několik dní poté utekly na západ stovky lidí. Doufali, že se jim podaří přes stále prostupnější maďarskou hranici přejít za svobodou do Rakouska a odtud dál do západního Německa.

Odchod bezmála sedmi stovek občanů Německé demokratické republiky (NDR) během tří hodin se stal největším hromadným útěkem od vztyčení Berlínské zdi v roce 1961.

Ministři zahraničí Rakouska a Maďarska Alois Mock a Gyula Horn stříhají hraniční dráty.
Ministři zahraničí Rakouska a Maďarska Alois Mock a Gyula Horn stříhají hraniční dráty. | Foto: ČTK

Jednou z uprchlic byla také tehdy jednadvacetiletá Konstanze Hillová z Drážďan. Chtěla se stát lékařkou, kvůli původu rodičů jí ale východoněmecký režim zakázal studovat. "Chtěla jsem dělat to, co jsem si sama vybrala. Takže ne jadernou technologii ani učitelství ruštiny a hudební nauky," popisuje deníku Aktuálně.cz dnes jednapadesátiletá žena.

Hillová se nakonec v NDR vyučila zahradnicí, sen nastoupit na medicínu ji ale neopustil. Po úspěšném útěku na západ lékařství skutečně vystudovala a po sjednocení Německa se vrátila zpět do Drážďan, kde pracuje jako radioložka. 

Na západ Hillovou táhl také její stejně starý partner, Hans-Ulrich Fissenewert, původem ze západního Německa. Potkali se na zájezdu v Sovětském svazu, dva roky si dopisovali, a když se na konci 80. let jako jedenadvacetiletí potkali v Praze, rozhodli se začít spolu žít.

Konstanze Hillová
Konstanze Hillová | Foto: Conradia Dresden

V létě roku 1989 odjeli na dovolenou do Maďarska. Tam potkali celou řadu východních Němců, čekajících na příležitost k útěku na západ. "Já jsem o tom četl v našich západoněmeckých novinách, že se hranice uvolňuje. Napadlo mě, že by to mohlo být řešení i pro nás. A tak jsme to zkusili, nakonec celkem třikrát," vzpomíná Fissenewert. Poprvé to bylo 17. srpna.

"To nás zastavili v hraničním pásmu. Pak jsme se v kempu u Šoproně dozvěděli o Panevropském pikniku, to bylo o dva dny později," pokračuje. "Všude tam stála spousta aut z NDR. Pro někoho, kdo nechápal politiku komunismu, to byl šok něco takového vidět," líčí po třiceti letech Fissenewert. 

Byla jsem naživu

Východní Němci jako místo pro pokojnou demonstraci formou pikniku vybrali hraniční úsek mezi obcemi Sankt Margarethen na rakouské straně a Sopronkőhida na maďarské. Pár ale na místo dorazil příliš pozdě. "Už bylo po všem," vypráví Fissenewert. O přechod hranice se přesto pokusili, jeho partnerku ale zadrželi maďarští pohraničníci.

"Byli přátelští, chovali se korektně. Dali nám najíst a napít. Ve vazbě nás vyslechli. S dalšími ženami - muži byli jinde - jsme si vzájemně vyměnily zkušenosti a popřály si hodně štěstí," vzpomíná Hillová, která věděla, že při třetím neúspěšném pokusu o útěk by ji deportovali zpět do východního Německa. A tomu se chtěla za každou cenu vyhnout.

Východoněmečtí uprchlíci na maďarsko-rakouské hranici.
Východoněmečtí uprchlíci na maďarsko-rakouské hranici. | Foto: Profimedia.cz

"Strach jsem ale už neměla, byla jsem naživu. Snažila jsem se připravit na to, že dlouho neuvidím svou rodinu. A svůj domov možná už nikdy v životě," popisuje, nad čím před útěkem přemýšlela. Tehdy ji ani nenapadlo, že by se celý východní blok mohl ještě tentýž rok na podzim rozpadnout.

Páru se nakonec podařilo hranici překročit v noci z 21. na 22. srpna nedaleko obce Fertőrákos. "Já jsem se pak vrátil ještě jednou do Maďarska - pro západního Němce to nebyl problém. Vyzvedl jsem naše auto, přejel zpět do Rakouska a odtud jsme pokračovali do Německa," říká Fissenewert s tím, že atmosféra byla napjatá. "Měli jsme informace, že by pohraničníci neměli střílet, ale samozřejmě že jsem se bál," dodává.

Do jaké míry pohraničníci věděli, že jim během takzvaného pikniku budou přímo před očima nelegálně překračovat hranici stovky lidí, se dodnes historici přou. 

Ve stejnou noc, kdy utekli Fissenewert a Hillová, zemřel na hranici mezi Maďarskem a Rakouskem šestatřicetiletý východní Němec, mladý architekt Kurt-Wener Schulz. Jeho smrt byla podle historiků jedním z faktorů, který maďarskou vládu nakonec přiměl hranici otevřít úplně. A dodnes bývá označován za poslední oběť studené války v Evropě. 

Test pro Gorbačova

Panevropský piknik maďarskému režimu přesně před 30 lety posloužil jako zkouška tolerance Sovětského svazu vedeného Michailem Gorbačovem. Okolnosti, které vedly k tomu, že se neformální shromáždění vůbec konalo, jsou ale nejasné

Nápad piknik uspořádat pocházel nejspíš od německého konzervativního poslance Evropského parlamentu Otty von Habsburka, syna posledního rakousko-uherského císaře. 

Habsburk v té době stál v čele organizace nazvané Panevropská unie. Ta vznikla ještě před druhou světovou válkou se záměrem prosadit politické a hospodářské sjednocení evropských národů - a jako symbolické uskupení existuje dodnes.

Tichou podporu akci vyjadřovaly nejspíš i tajné služby západní Spolkové republiky Německo. Někteří z organizátorů pikniku vzpomínají na zaměstnance západoněmecké ambasády v Budapešti, kteří mezi občany NDR shromážděnými v hlavním městě šířili letáky s pozvánkou. 

Za maďarskou stranu se na organizaci happeningu podílely opoziční spolky, podporoval ho ale i tamní režim, v té době ztělesňovaný reformními komunisty. Jedním z nich byl i premiér Miklos Németh. Ten v rozhovoru pro agenturu AFP popisuje, jak se již na konci roku 1988 rozhodl poškozený a stále méně funkční plot na západní maďarské hranici neobnovovat. 

Nešlo přitom jen o vysoké náklady na údržbu. "Bylo to v našem zájmu reformních zemí jako Polsko nebo Maďarsko - oslabit staré, skutečně ortodoxní komunistické režimy," je přesvědčen bývalý premiér. 

"Na konci ledna 1989 jsem oznámil rakouskému kancléři Franzi Vranitzkému, že plot se začne demolovat," popsal v rozhovoru. Odstraňování železné opony probíhalo s tichým souhlasem lídra SSSR Gorbačova, se kterým Németh jednal v Moskvě. "V půlce dubna jsme odstranili čtyřkilometrový úsek plotu," dodal Németh.

Otevřeme hranice

Místo bylo navíc na dohled od československých hranic, aby zároveň kromě Sovětů vyzkoušeli i reakci zdejších politiků. Informace o bourání železné opony se rychle rozšířila a do Maďarska se začali sjíždět východní Němci, toužící se dostat na západ. Hranice mezi východním a západním Německem byla v té době ještě zcela neprostupná. 

Odstraňování hraničních zábran postupovalo tak rychle, že když se na konci června 1989 setkali maďarský a rakouský ministr zahraničí, aby ostnatý drát v jednom místě přestřihli symbolicky společně, museli nejprve kus hranice znovu postavit. "Na konci srpna jsem se potkal s (západoněmeckým kancléřem, pozn. red.) Helmutem Kohlem. Řekl jsem mu, že až už nebudeme moct pečovat o tolik (východoněmeckých, pozn. red.) lidí, otevřeme hranice," uzavírá Németh. 

Východních Němců se v Maďarsku nakonec během léta a podzimu shromáždilo několik desítek tisíc. Po 11. září 1989, kdy Maďaři hranice skutečně otevřeli, odešli na západ. Devátého listopadu - jen 82 dní po Panevropském pikniku - definitivně padla Berlínská zeď, symbol i fyzická hranice oddělující západ a východ Německa. 

Video: Zneužívá se odkaz listopadu 1989, říká Strejček 

Je zjevné, že demonstrují frustrovaní lidé, svůj názor by měli raději vyjádřit ve svobodných volbách, říká Ivo Strejček. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy