Trabanty obležená hranice. Uprchlíci z NDR líčí, jak před 30 lety utíkali na Západ

Helena Truchlá Helena Truchlá
Aktualizováno 24. 8. 2019 15:40
Akce, která se konala v srpnu 1989 na hranicích mezi socialistickým Maďarskem a Rakouskem, sice nesla název piknik, o jídlo ale nešlo. Grilování mařil déšť a stovky východních Němců, kteří se zde shromáždili, navíc mnohem víc zajímalo plánované tříhodinové otevření hranice mezi komunistickým blokem a Západem. Událost nakonec přispěla k pádu železné opony a v pondělí si ji připomněla německá kancléřka Angela Merkelová a maďarský premiér Viktor Orbán. 
Východoněmečtí uprchlíci na maďarsko-rakouské hranici v roce 1989
Východoněmečtí uprchlíci na maďarsko-rakouské hranici v roce 1989 | Foto: ČTK

Hranici měla překročit jen vybraná delegace, nakonec ale 19. srpna a několik dní poté utekly na západ stovky lidí. Doufali, že se jim podaří přes stále prostupnější maďarskou hranici přejít za svobodou do Rakouska a odtud dál do západního Německa.

Odchod bezmála sedmi stovek občanů Německé demokratické republiky (NDR) během tří hodin se stal největším hromadným útěkem od vztyčení Berlínské zdi v roce 1961.

Ministři zahraničí Rakouska a Maďarska Alois Mock a Gyula Horn stříhají hraniční dráty.
Ministři zahraničí Rakouska a Maďarska Alois Mock a Gyula Horn stříhají hraniční dráty. | Foto: ČTK

Jednou z uprchlic byla také tehdy jednadvacetiletá Konstanze Hillová z Drážďan. Chtěla se stát lékařkou, kvůli původu rodičů jí ale východoněmecký režim zakázal studovat. "Chtěla jsem dělat to, co jsem si sama vybrala. Takže ne jadernou technologii ani učitelství ruštiny a hudební nauky," popisuje deníku Aktuálně.cz dnes jednapadesátiletá žena.

Hillová se nakonec v NDR vyučila zahradnicí, sen nastoupit na medicínu ji ale neopustil. Po úspěšném útěku na západ lékařství skutečně vystudovala a po sjednocení Německa se vrátila zpět do Drážďan, kde pracuje jako radioložka. 

Na západ Hillovou táhl také její stejně starý partner, Hans-Ulrich Fissenewert, původem ze západního Německa. Potkali se na zájezdu v Sovětském svazu, dva roky si dopisovali, a když se na konci 80. let jako jedenadvacetiletí potkali v Praze, rozhodli se začít spolu žít.

Konstanze Hillová
Konstanze Hillová | Foto: Conradia Dresden

V létě roku 1989 odjeli na dovolenou do Maďarska. Tam potkali celou řadu východních Němců, čekajících na příležitost k útěku na západ. "Já jsem o tom četl v našich západoněmeckých novinách, že se hranice uvolňuje. Napadlo mě, že by to mohlo být řešení i pro nás. A tak jsme to zkusili, nakonec celkem třikrát," vzpomíná Fissenewert. Poprvé to bylo 17. srpna.

"To nás zastavili v hraničním pásmu. Pak jsme se v kempu u Šoproně dozvěděli o Panevropském pikniku, to bylo o dva dny později," pokračuje. "Všude tam stála spousta aut z NDR. Pro někoho, kdo nechápal politiku komunismu, to byl šok něco takového vidět," líčí po třiceti letech Fissenewert. 

Byla jsem naživu

Východní Němci jako místo pro pokojnou demonstraci formou pikniku vybrali hraniční úsek mezi obcemi Sankt Margarethen na rakouské straně a Sopronkőhida na maďarské. Pár ale na místo dorazil příliš pozdě. "Už bylo po všem," vypráví Fissenewert. O přechod hranice se přesto pokusili, jeho partnerku ale zadrželi maďarští pohraničníci.

"Byli přátelští, chovali se korektně. Dali nám najíst a napít. Ve vazbě nás vyslechli. S dalšími ženami - muži byli jinde - jsme si vzájemně vyměnily zkušenosti a popřály si hodně štěstí," vzpomíná Hillová, která věděla, že při třetím neúspěšném pokusu o útěk by ji deportovali zpět do východního Německa. A tomu se chtěla za každou cenu vyhnout.

Východoněmečtí uprchlíci na maďarsko-rakouské hranici.
Východoněmečtí uprchlíci na maďarsko-rakouské hranici. | Foto: Profimedia.cz

"Strach jsem ale už neměla, byla jsem naživu. Snažila jsem se připravit na to, že dlouho neuvidím svou rodinu. A svůj domov možná už nikdy v životě," popisuje, nad čím před útěkem přemýšlela. Tehdy ji ani nenapadlo, že by se celý východní blok mohl ještě tentýž rok na podzim rozpadnout.

Páru se nakonec podařilo hranici překročit v noci z 21. na 22. srpna nedaleko obce Fertőrákos. "Já jsem se pak vrátil ještě jednou do Maďarska - pro západního Němce to nebyl problém. Vyzvedl jsem naše auto, přejel zpět do Rakouska a odtud jsme pokračovali do Německa," říká Fissenewert s tím, že atmosféra byla napjatá. "Měli jsme informace, že by pohraničníci neměli střílet, ale samozřejmě že jsem se bál," dodává.

Do jaké míry pohraničníci věděli, že jim během takzvaného pikniku budou přímo před očima nelegálně překračovat hranici stovky lidí, se dodnes historici přou. 

Ve stejnou noc, kdy utekli Fissenewert a Hillová, zemřel na hranici mezi Maďarskem a Rakouskem šestatřicetiletý východní Němec, mladý architekt Kurt-Wener Schulz. Jeho smrt byla podle historiků jedním z faktorů, který maďarskou vládu nakonec přiměl hranici otevřít úplně. A dodnes bývá označován za poslední oběť studené války v Evropě. 

Test pro Gorbačova

Panevropský piknik maďarskému režimu přesně před 30 lety posloužil jako zkouška tolerance Sovětského svazu vedeného Michailem Gorbačovem. Okolnosti, které vedly k tomu, že se neformální shromáždění vůbec konalo, jsou ale nejasné

Nápad piknik uspořádat pocházel nejspíš od německého konzervativního poslance Evropského parlamentu Otty von Habsburka, syna posledního rakousko-uherského císaře. 

Habsburk v té době stál v čele organizace nazvané Panevropská unie. Ta vznikla ještě před druhou světovou válkou se záměrem prosadit politické a hospodářské sjednocení evropských národů - a jako symbolické uskupení existuje dodnes.

Tichou podporu akci vyjadřovaly nejspíš i tajné služby západní Spolkové republiky Německo. Někteří z organizátorů pikniku vzpomínají na zaměstnance západoněmecké ambasády v Budapešti, kteří mezi občany NDR shromážděnými v hlavním městě šířili letáky s pozvánkou. 

Za maďarskou stranu se na organizaci happeningu podílely opoziční spolky, podporoval ho ale i tamní režim, v té době ztělesňovaný reformními komunisty. Jedním z nich byl i premiér Miklos Németh. Ten v rozhovoru pro agenturu AFP popisuje, jak se již na konci roku 1988 rozhodl poškozený a stále méně funkční plot na západní maďarské hranici neobnovovat. 

Nešlo přitom jen o vysoké náklady na údržbu. "Bylo to v našem zájmu reformních zemí jako Polsko nebo Maďarsko - oslabit staré, skutečně ortodoxní komunistické režimy," je přesvědčen bývalý premiér. 

"Na konci ledna 1989 jsem oznámil rakouskému kancléři Franzi Vranitzkému, že plot se začne demolovat," popsal v rozhovoru. Odstraňování železné opony probíhalo s tichým souhlasem lídra SSSR Gorbačova, se kterým Németh jednal v Moskvě. "V půlce dubna jsme odstranili čtyřkilometrový úsek plotu," dodal Németh.

Otevřeme hranice

Místo bylo navíc na dohled od československých hranic, aby zároveň kromě Sovětů vyzkoušeli i reakci zdejších politiků. Informace o bourání železné opony se rychle rozšířila a do Maďarska se začali sjíždět východní Němci, toužící se dostat na západ. Hranice mezi východním a západním Německem byla v té době ještě zcela neprostupná. 

Odstraňování hraničních zábran postupovalo tak rychle, že když se na konci června 1989 setkali maďarský a rakouský ministr zahraničí, aby ostnatý drát v jednom místě přestřihli symbolicky společně, museli nejprve kus hranice znovu postavit. "Na konci srpna jsem se potkal s (západoněmeckým kancléřem, pozn. red.) Helmutem Kohlem. Řekl jsem mu, že až už nebudeme moct pečovat o tolik (východoněmeckých, pozn. red.) lidí, otevřeme hranice," uzavírá Németh. 

Východních Němců se v Maďarsku nakonec během léta a podzimu shromáždilo několik desítek tisíc. Po 11. září 1989, kdy Maďaři hranice skutečně otevřeli, odešli na západ. Devátého listopadu - jen 82 dní po Panevropském pikniku - definitivně padla Berlínská zeď, symbol i fyzická hranice oddělující západ a východ Německa. 

Video: Zneužívá se odkaz listopadu 1989, říká Strejček 

Je zjevné, že demonstrují frustrovaní lidé, svůj názor by měli raději vyjádřit ve svobodných volbách, říká Ivo Strejček. | Video: Emma Smetana
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 minutou

Maďarská policie dopadla českého převaděče, vezl třicet Syřanů

Policejní hlídka ve městě Dunavecse v centrální části Maďarska v nočních hodinách objevila ve vozidle se slovenskou poznávací značkou řízeném českým občanem tři desítky Syřanů bez dokladů, kteří nemohli prokázat, že se v Maďarsku nacházejí legálně. Oznámila to v pátek maďarská policie na svém webu, na kterém zveřejnila také snímky z nitra dodávky plné uprchlíků.

Zatímco Syřany maďarské úřady po výslechu vyhostí, řidiče policie zadržela a chystá se požádat o uvalení vazby, protože je podezřelý z obchodování s lidmi. Za to mu může v případě odsouzení hrozit trest až pěti let vězení za normálních okolností, za přitěžujících až 15 let, dodala policie.

Zdroj: ČTK
před 4 minutami

Zaměstnanci italské Alitalie protestovali proti úbytku pracovních míst

Silnici mezi římským letištěm Fiumicino a metropolí dnes zablokovaly stovky protestujících. Vyzývali italskou vládu, aby zabránila zániku pracovních míst při přeměně ztrátové Alitalie na nové aerolinky ITA. Informovala o tom agentura Reuters. Protestující se usadili uprostřed silnice, policisté se štíty přihlíželi. Alitalia a další letecké společnosti musely zrušit přes 130 letů.

Ztrátová Alitalia činnost ukončí 15. října. Nástupnická ITA si podle odborů ponechá pouze 2800 z téměř 11 000 zaměstnanců Alitalie. Nástupnické aerolinky podle nich také nabízí méně štědrou pracovní smlouvu. Zaměstnanci Alitalie dále požadují, aby jejich podpora v nezaměstnanosti trvala pět let místo dojednaného jednoho roku.

Vyjednávání mezi leteckou společností ITA a odbory je nyní pozastaveno. "Vláda o tomto vyjednávání mlčí. Pro nás je zásadní proto, aby se zachovala pracovní místa," uvedly odbory v prohlášení.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy. Brabec to řekl novinářům.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy