reklama
 
 

Čína má problém. Pětina její zemědělské půdy je zamořená

18. 4. 2014 20:43
Znečištění půdy dělá režimu vrásky. Může za něj hlavně rychlá industrializace země.

Peking - Se znečištěním v Číně nebojují pouze velká města, která nechvalně proslula smogovými opary. S těžkými problémy se potýká i čínský venkov.

Rozsáhlý sedmiletý výzkum napříč zemí ukázal, že pětina tamní zemědělské půdy je nadměrně zamořená.

Oficiální zpráva, zveřejněná na webu čínského ministerstva pro ochranu životního prostředí, zjištění označila za "neoptimistické".

Viníkem je rychlá industrializace

Za znečištěním půdy, které komunistickému režimu dělá vrásky už delší dobu, stojí zejména rychlá industrializace země, ale i zemědělství jako takové.

Nejčastějšími škodlivinami v zemině jsou kadmium, nikl a arzen.

Už loni Čína připustila, že v některých oblastech - zejména v blízkosti těžkých průmyslových závodů - se zvýšil výskyt rakoviny.

Vnitrostátní normy na přítomnost škodlivých látek podle provedených testů převyšuje více než 16 procent čínské půdy. U zemědělské půdy je to pak až 20 procent, cituje ze zprávy server The Guardian.

Zatímco zjištění ohledně kvality orné půdy jsou podle zprávy znepokojivá, ještě hůře jsou na tom opuštěné industriální zóny a těžební oblasti.

Velká část kontaminované půdy se přitom nachází v rozvinutých oblastech a regionech s těžkým průmyslem na východním pobřežní Číny. Problém s těžkými kovy ale mají i na jihozápadě země.

Sedm let, 100 000 vzorků

Během sedmiletého průzkumu, který prověřil přibližně 630 kilometrů čtverečních napříč celým státem, vědci otestovali na 100 000 vzorků.

"Lehké znečištění", tj. přítomnost dvakrát více škodlivin než povolují národní normy, vykazovalo téměř 70 procent z nich. Sedm procent vzorků pak potvrdilo "silné znečištění", tj. že normy byly překročeny více než pětkrát.

Zatímco znečištění vzduchu je o Číně známé, ozývají se hlasy, že kontaminovaná půda má na čínské obyvatelstvo horší dopady. Ministr půdy a zdrojů na sklonku loňského roku naznačil, že zamořeno je až 3,3 milionu hektarů zeminy, a to zejména v oblastech, kde se pěstuje obilí.

V lednu pak úřady naznačily, že kvůli zamoření by mohla být pozastavena produkce na milionech hektarů půdy, připomněl server.

Čína se už loni na podzim dohodla na pronájmu půdy za hranicemi. Na její nabídku pronajmout své území - přibližně o velikosti Belgie - kývla v září Ukrajina. Dohoda byla uzavřena na půl století. Zemědělci z říše středu chtějí na ploše tří milionů hektarů pěstovat plodiny a chovat prasata či skot.

autor: Kateřina Vítková | 18. 4. 2014 20:43

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama