Dauhá - Roztržka mezi zeměmi Perského zálivu pokračuje a dosud nepomáhají ani nabídky ústupků nebo dalších jednání.
Na jedné straně stojí Saúdská Arábie, která spolu se svými arabskými spojenci obvinila Katar z podpory terorismu a uvalila na něj ekonomickou blokádu.
Tento emirát, stojící na druhé straně, dostal ultimátum, které vypršelo v neděli v noci. Na jeho žádost ho ovšem spojenci v pondělí o dva dny prodloužili.
Právě v neděli v noci ale se saúdskoarabskými představiteli i katarským emírem telefonoval americký prezident Donald Trump. USA jsou důležitým spojencem zemí Perského zálivu, podle Bílého domu si jich Trump cení díky spolupráci v boji proti radikálům.
Pomocnou ruku nabízí i Kuvajt, další z bohatých ropných monarchií v Perském zálivu, který chce zprostředkovat diskusi mezi znesvářenými tábory.
Blokáda není problém
A právě v pondělí v Kuvajtu předal katarský ministr zahraničí Muhammad bin Abdar Rahmán Sání odpověď své země na saúdskoarabské požadavky. Saúdští Arabové a jejich spojenci o této reakci budou jednat ve středu.
Muhammad Sání ale už dříve prohlásil, že požadavky Saúdských Arabů jsou napsány tak, že je nelze přijmout, a Katar je připraven čelit možným důsledkům.
"Ekonomická blokáda Kataru pro zemi není problém," prohlásil podle amerického listu The New York Times další člen vládnoucího rodu Saíf bin Ahmed Sání. "Můžeme se vyrovnat s jejími finančními důsledky, aniž bychom museli sahat na své rezervy."
Katar je nejbohatší zemí na světě, měřeno podle hrubého domácího produktu (HDP) na hlavu. Je to hlavně díky vývozu zkapalněného plynu.
Jídlo putuje z Turecka a Íránu
Blokáda se momentálně týká byznysu, ale i potravin.
Sousední státy uzavřely pro katarská letadla svůj vzdušný prostor a ohlásily podobná omezení i pro lodě. Saúdská Arábie navíc zablokovala svoji pozemní hranici s Katarem. Ten tak musel začít dovážet potraviny například z Íránu a Turecka.
Aerolinky Qatar Airways si kvůli importu zeleniny do země objednaly nová nákladní letadla.
A jeden z katarských podnikatelů plánuje letecky dopravit čtyři tisíce krav, protože Katařanům nechutná mléko z Turecka.
Omezení se však zatím netýkají vývozu zemního plynu. Lodě s ním plují přes mezinárodní vody. Spojené arabské emiráty, podporovatel Saúdské Arábie, navíc vyrábějí 40 procent své elektrické energie z katarského plynu.
Předpokládá se, že Saúdští Arabové zatím nezasáhnou proti Kataru vojensky, ale ekonomické sankce ještě zpřísní. Omezí například mezibankovní platby a obchod s některými cennými papíry. Taky se pokusí srazit hodnotu katarské měny.
Silný Katar ale může krátkodobě udržet tlak na svoji měnu, uvedl deník Financial Times.
Přísné požadavky
Katar se nechce podmínkám Saúdských Arabů podvolit, protože jsou podle něj nastavené tak, aby omezily jeho suverenitu.
Mezi požadavky jsou podle britského listu The Guardian například omezení vztahů s Íránem a přerušení všech styků s radikálními islamistickými organizacemi, jako je Muslimské bratrstvo nebo libanonský Hizballáh. Ty země Zálivu označují za teroristické.
Katar má taky přerušit kontakty se všemi zástupci politické opozice v Saúdské Arábii, Spojených arabských emirátech, Egyptě a Bahrajnu.
A zbavit občanství všechny, kteří v těchto zemích porušili zákon.
Zároveň se má Katar "názorově sblížit" s ostatními zeměmi Perského zálivu ve vojenských, politických, sociálních a ekonomických otázkách. Spolu s tím po něm chtějí zaplatit škody "způsobené katarskou politikou".
A navíc má Katar zavřít televizi al-Džazíra a další média, například server Middle East Eye.
Země Zálivu by pak mohly po deset let kontrolovat dodržování stanovených podmínek.
Boj o moc na Blízkém východě
Katarští představitelé tvrdí, že jsou ochotni udělat ústupky. Všechny podmínky ale přijmout nemohou, protože by to pro ně prý znamenalo, že by se Katar vzdal nezávislosti.
Navíc by přišel o svou tvář, což by otřáslo vládnoucí dynastií.
Podle Saúdských Arabů Katar financuje teroristy a příliš spolupracuje s Íránem. Záminkou k obvinění Kataru se minulý měsíc staly údajné výroky katarského vládce, které měly podporovat Teherán a chválit radikální islamisty.
Nepřijetí většiny podmínek ultimáta by tak zase značilo ztrátu tváře Saúdské Arábie a ohrožení jejího postavení jako vůdce bloku arabských zemí, které zápasí s Íránem o vliv na Blízkém východě.
