Washington/Peking - Mohutné investice do čínské armády hrozí zvrátit rovnováhu sil v regionu a mohou podnítit Peking, aby se pokusil zabrat sporná území u svých hranic. Tvrdí to zpráva Pentagonu, ze které citovaly zahraniční agentury.
Čína se proti tomuto nařčení okamžitě ohradila.
"Tato zpráva vydaná americkou stranou pokračuje v přehánění údajné hrozby přestavované čínskou armádou," citovala agentura AFP mluvčího čínského ministerstva zahraničí Čchina Kanga, který vyzval Spojené státy, aby s vydáváním takových zpráv přestaly, a "zabránily tak dalšímu zhoršení oboustranných vojenských vztahů."
Expandující armáda
Ty v poslední době procházejí těžkým obdobím. Peking vojenské rozhovory na pět měsíců pozastavil kvůli prodeji amerických zbraní Tchaj-wanu a obnovil je teprve před měsícem.
Už týden nato se ale obě armády opět dostaly do sporu - tentokrát kvůli průzkumné misi americké vojenské lodi v blízkosti čínských břehů.
Pentagon nyní odhaduje, že Peking ročně vynakládá na své ozbrojené síly 105 až 150 miliard dolarů (2 až 3 biliony korun), tedy dvojnásobek toho, co dával před deseti lety.
"Rychlost a rozsah vojenské transformace Číny v posledních letech vzrostly," stojí podle agentury AP ve zprávě, která si všímá nákupu moderních zbraní zahraniční výroby, investic do nových vojenských technologií a dalekosáhlých armádních reforem.
Také upozorňuje na "rozvratné vojenské technologie", například rušičky satelitního signálu a sestřelení vlastního satelitu před dvěma lety.
Tchaj-pej a Peking
Peking nyní údajně transformuje své síly v armádu schopnou vítězit v krátkých válkách proti technologicky sofistikovaným oponentům.
Za nejpravděpodobnější oblast konfliktu považuje Pentagon Tchaj-wanskou úžinu.
Vztahy mezi Tchaj-wanem a Čínou jsou sice nyní na nejlepší úrovni od té doby, co se čínští nacionalisté na konci čtyřicátých let po prohraném souboji s komunisty stáhli z pevniny a vytvořili z ostrova de facto nezávislý stát.
Zpráva však hovoří o tom, že Peking může své nové vojenské schopnosti využít, aby tlačil ostrovní politiky ke sjednocení.
Obavy má i Manila
Neklid z možného překreslování hranic v regionu pod čínskou režií sdílejí s Američany a Tchajwanci ještě přinejmenším Filipínci.
Tamní Kongres tento měsíc přijal nový zákon o státní hranici, v němž do výčtu teritorií pod správou Manily zahrnul i část Spratlyových ostrovů, na Filipínech nazývaných Kalayyan (Svoboda).
Na celé, prakticky neobydlené, souostroví ležící v Jihočínském moři, kde se mají nacházet bohatá naleziště ropy, si přitom činí nárok i Peking, který ostrovům říká Nan-ša čchün-tao (Ostrovy jižních písků) a který jednostranný krok filipínské strany obratem odsoudil.
Na ostrovy či okolní vody si činí nárok také Brunej, Vietnam a Malajsie.
