Waynesburg - Na začátku letošního roku navštívil Mike Sylvester středisko na přeškolování nezaměstnaných v pensylvánském Waynesburgu. Narazil tu na více než stovku různých programů - od počítačových kurzů až po ty pro budoucí pečovatele.
Sylvester si však vybral něco, co mu bylo blízké: kurz pro havíře.
"Myslím, že těžbu uhlí čeká renesance," říká třiatřicetiletý syn horníka.
Experti se shodují, že je v Pensylvánii nemožné oživit toto kdysi tradiční průmyslové odvětví. Snaha proměnit ekonomiku v regionu na východním pobřeží USA ale selhává. Kvůli škrtům v rozpočtu na nový fiskální rok, které plánuje Trumpova administrativa, přijdou navíc federální programy o nemalé částky.
Nový šéf Bílého domu chce na druhé straně zrušit zákony na ochranu životního prostředí, schválené předchozím prezidentem Barackem Obamou, a znovu více těžit uhlí.
"V prezidenta Trumpa vkládám velké naděje," říká Sylvester.
A podobně mluví i Sean Moodie a jeho bratr Steve, kteří v posledních dvou letech dobývali ze země břidličný plyn. V uhlí ale vidí dobrou příležitost vzhledem k politické situaci.
"Optimisticky očekávám, že uhlí zaručí práci ještě nejméně padesát let," říká Sean.
33 tisíc horníků bez práce
Přitom v uplynulých letech zanikly stovky uhelných elektráren. Poptávku po černém uhlí navíc v USA sráží levný břidličný plyn.
Od roku 2011 přišlo v okolí Apalačského pohoří, kde leží většina šachet, o práci přes 33 000 horníků. Objem těžby klesl na úroveň roku 1978.
V některých státech kolem Apalačského pohoří, jako je Západní Virginie a Kentucky, je hornictví úplně mrtvé kvůli vytěženým zdrojům. Nezaměstnaní havíři tak hledají práci v jiných odvětvích.
V jižní části sousední Pensylvánie je ale situace jiná a jen malá část horníků tu navštěvuje přeškolovací kurzy.
Jde tak o patovou situaci. Pensylvánští horníci doufají v oživení těžby a vzpírají se přeškolení. Nové firmy proto ale ani nezvažují, že by se přesunuly do této oblasti, protože vědí, že jim budou chybět kvalifikovaní zaměstnanci.
"Náš problém spočívá v tom, že tu ještě pořád je nějaké uhlí," řekl agentuře Reuters Robbie Matesic, výkonný ředitel odboru hospodářského rozvoje okresu Greene County. Právě tady leží i zmíněné město Waynesburg.
Já jsem horník a kdo je víc
Horníci ale mají pádné důvody, proč vkládají své naděje do Trumpa a nechtějí se vzdát své profese.
Během přeškolovacích programů nedostávají žádnou mzdu a nemají ani zaručené, že pak seženou místo v novém oboru. A navíc byli podle agentury Reuters havíři v USA vždy dobře placení.
Dříve byl americký těžký průmysl životně závislý na kvalitním pensylvánském antracitu a horníci si zvykli na určité postavení v rámci dělnických profesí.
Podobně jako v komunistickém Československu byla v hornických regionech USA vždy zajištěna práce a havířské povolání se dědilo z otce na syna.
Obrat nastal s přesouváním těžkého průmyslu do zemí třetího světa, zejména do Číny a Indie.
Musíme se dívat do budoucna
V Pensylvánii se v červnu otevřel jeden z mála dolů za poslední roky. Těžbu u města Sommerset obnovila společnost Corsa Coal a práci díky tomu našlo 70 horníků.
Podobně otevřela další svou šachtu v Bailey společnost Consol Energy. Nabízí ale hodinovou mzdu ve výši pouhých třinácti dolarů, což je polovina toho, co si kdysi vymohly hornické odbory.
Nová pracovní místa v hornictví mají v prvé řadě zajistit produkci pro zahraniční výrobce koksu - nevznikla kvůli domácí poptávce po uhlí.
Agentura Reuters tak cituje analytiky, podle kterých je zahraniční zájem o americké uhlí jen dočasný. Zmenší se, až zmizí problémy s těžbou v Austrálii.
"Byznys s uhlím se ustálil, ale stav z minulosti se už nevrátí," říká Blair Zimmerman, čtyřicetiletý bývalý horník, který je nyní policejním radou v okrese Greene County. "Musíme se dívat do budoucna."
Horníci kurzy nechtějí
Pensylvánský úřad práce získal od roku 2015 v rámci Obamova federálního programu na přeškolování bývalých horníků dva miliony dolarů. Stát ale stále naráží na problém, jak smysluplně využít i tuto relativně malou sumu.
Například v oblasti Greene County a Washingtonu se do přeškolovacích kurzů přihlásilo jen 120 zájemců. Cíle byly přitom mnohem vyšší - okolo 700.
"Nezaměstnaní horníci nepřijdou, ani když tu dostanou zadarmo najíst," říká Dave Serock, ředitel místního školicího střediska, který je sám bývalým havířem.
Vedení Greene County by rádo do okresu přitáhlo velké společnosti, jako je Amazon nebo Toyota. Místa by pak na výrobních linkách a ve skladech našly tisíce lidí.
Jak ale připouští sám Zimmerman, bez kvalifikované pracovní síly sem žádná větší firma nepřijde.
Dlouhá historie těžby
Potřeba těžit uhlí se v Pensylvánii poprvé projevila v roce 1790, kdy se domácnostem i řemeslníkům začalo nedostávat palivového dříví, neboť lesy v okolí měst a vesnic byly z velké části zdevastovány těžbou.
První důl tu byl otevřen v roce 1813 v Beaver Meadows.
S rozvojem železnic v šedesátých letech 19. století byla už Pensylvánie schopna zásobovat antracitem i vzdálená velká města jako Filadelfie a New York.
Ještě v roce 1997 se v Pensylvánii těžilo 73 milionů tun vesměs méně kvalitního uhlí ročně, protože antracit byl již vytěžen. Od té doby objem těžby ustavičně klesal až na současných 50 milionů tun.
