


Pařížská policie vyšetřuje více než sto obvinění ze zneužívání dětí ve školách. Vyšetřování probíhá v desítkách mateřských a základních škol i v dalších institucích. Oběťmi mají údajně být i tříleté děti. Rodičovská sdružení si stěžují, že na podezření upozorňovala roky, ale nebyla brána vážně.

Podle nejvyšší pařížské státní zástupkyně Laure Beccuauové probíhá ve francouzském hlavním městě „vyšetřování v 84 mateřských školách, asi dvaceti základních školách a přibližně deseti jeslích“, uvedl francouzský list Le Monde.
Podle více než stovky obvinění, která pařížská policie prošetřuje, se měli školní dozorci na dětech dopouštět špatného zacházení, fyzického násilí i znásilnění, a to během obědových přestávek, poledního spánku a mimoškolních aktivit.
Školní dozorci jsou dospělí, kteří mají na starosti děti například během obědů, přestávek a různých mimoškolních aktivit, přičemž někdy tráví s dětmi více času než učitelé. Najímá je radnice nebo místní úřady, často bez odborného výcviku a jen na dočasné či hodinové smlouvy, vysvětluje britský deník The Guardian.
Na rozdíl od jiných evropských zemí je ve Francii povinné vzdělávání od tří let, což v praxi většinou znamená docházku dětí do mateřské školy. Školní dozorci jsou tak každodenní součástí života dětí od tří do jedenácti let.
Obvinění zahrnují případy, kdy dozorci děti například tahali za vlasy, odpírali jim jídlo, nutili je jíst až do zvracení nebo je napadali či znásilňovali.
Právník Louis Cailliez, který zastupuje dvě pařížské rodiny, podal v únoru trestní oznámení kvůli údajným znásilněním z roku 2025. V jednom případě měla být tříletá dívka znásilněna dozorcem ve škole. V jiném případě měl být tříletý chlapec znásilněn dozorcem, který byl na jeho školu přeřazen poté, co se objevily stížnosti na jeho násilné chování vůči dětem.
Francouzský investigativní server Mediapart pak například upozorňuje na případ, kdy byl jeden školní dozorce obviněn z několika případů napadení, ale po odložení kauzy pouze přešel do jiné školy, kde byl následně znovu obviněn z dalšího zneužívání dětí.
Cailliez pro Guardian označil sektor školních dozorců ve Francii za „katastrofu“ a „národní pohromu“.
Nový starosta Paříže Emmanuel Grégoire uvedl, že on sám byl v dětství sexuálně zneužíván školním dozorcem. Prohlásil, že v systému existuje „zásadní dysfunkce“, a v polovině dubna spustil plán v hodnotě 20 milionů eur (zhruba 500 milionů korun), který má zjednodušit nahlašování případů. Profesionalizaci sektoru Grégoire označil za svou „naprostou prioritu“.
„S těmito incidenty se zacházelo jako s izolovanými případy, přestože ve skutečnosti ukazují na systémové riziko, a možná dokonce i na systémový kodex mlčení,“ řekl Grégoire minulý měsíc francouzskému deníku Le Monde.
Mezi lednem a dubnem pařížská radnice postavila mimo službu již 78 školních dozorců, z toho 31 podezřelých ze sexuálního zneužívání.
Guardian cituje představitele rodičovského sdružení SOS Périscolaire, které shromažďuje svědectví k probíhajícímu vyšetřování. Podle něj se jedná o problém celé Francie, nejen Paříže. Na problém přitom rodiče podle deníku upozorňovali už roky.



Janovský soud udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zahynulo 43 lidí. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l´Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal 12 let vězení. Z více než 50 obžalovaných jich janovský soud uznal vinnými 32.



Ukrajinské útoky na rafinerie a problémy na trhu s palivy dál zvyšují tlak na ruský rozpočet, který už zatěžují rekordní válečné výdaje i slabší příjmy z ropy. Schodek už v polovině roku překonal celoroční plán a Kreml začal hledat nové zdroje příjmů.






Ukrajina má nového premiéra. Poslanci parlamentu ve čtvrtek schválili do čela vlády dosavadního šéfa energetické společnosti Naftogaz Serhije Koreckého. Kdo je 48letý krizový manažer, který má zemi provést jedním z nejtěžších období války?



Jedna devadesátiletá žena chodila doma ve svetru a tvrdila, že venku rozhodně nemůže být 35 stupňů. Jiní senioři byli nezvykle unavení, přestávali jíst a pili méně než obvykle. „Přehřátí kolikrát ani nevnímají,“ říká ředitelka terénní pečovatelské služby Hana Janů. Zkušenost z Nového Města na Moravě ukazuje problém, který podle odborníků během vln veder ohrožuje miliony lidí v Evropě.