Peklo na zemi. Ženy vězněné sektou Boko Haram promluvily

Petr Jemelka Petr Jemelka
4. 5. 2015 13:21
Kamenování, bití i válcování obrněnými auty. Islamisté unesené ženy a dívky masakrovali do posledních minut před osvobozením.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Abuja - Už slyšely střelbu zachránců, kteří jim spěchali na pomoc. Věděly, že utrpení, které jsou fanatici z islamistické sekty Boko Haram schopni páchat ve jménu svého přesvědčení, už brzy skončí.

Přesto unesené ženy a dívky do poslední chvíle netušily, zda přežijí.

Teroristé totiž mladé Nigerijky bezcitně masakrovali, dokud mohli.

Pobíjeli je jen proto, že se odvážily studovat, což - podle nejpřísnějšího výkladu koránu - smějí jen muži, nebo prostě proto, že je zajali a považovali za své otrokyně.

Některé, mnohdy ještě nezletilé dívky ozbrojenci Boko Haram na poslední chvíli ukamenovali, jiné rozdrtili obrněnými auty a další nechali prchat na podminovaná místa.

Přeživší unesené to všechno musely zblízka sledovat. 

Teprve několik dní po osvobození se některé z nich odvážily promluvit s reportérem agentury Associated Press. Tady je jejich svědectví.

V první řadě nám nezbývá než se modlit za ty z nás, které to nepřežily.

"V první řadě nám nezbývá než se modlit za ty z nás, které to nepřežily," začíná své vyprávění sedmadvacetiletá Lami Musaová, která se přes všechna prožitá zvěrstva před pěti dny stala matkou zdravého miminka.

Lami je jednou z 275 rukojmích, které nigerijská armáda z rukou islamistů minulý týden osvobodila. Kvůli prožitému traumatu je - stejně jako další osvobozené - stále v péči lékařů.

Sňatek s vrahem

Před tím, než ji vojáci zachránili, ji islamisté chystali na nucený sňatek s mužem, jenž před pár měsíci zavraždil jejího manžela a otce jejího dítěte.

"Unesli mě proto, abych se stala ženou jednoho z jejich velitelů. Když přišli na to, že jsem těhotná, řekli mi, že jsem otěhotněla s bezvěrcem, kterého už popravili, a že se budu vdávat hned po porodu," vzpomíná Liama na začátek pekla, do něhož byla uvržena před pěti měsíci. 

Může hovořit o štěstí v neštěstí. Vojáci ji na rozdíl o ostatních násilím provdaných žen zachránili noc po porodu.

"Když se ozvala střelba, únosci nám řekli, že se přesouvají a že máme jít s nimi. Odmítly jsme," líčí žena z nemocničního lůžka s obvazy kolem kotníků. Po mučení stále nemůže chodit bez pomoci a každý krok jí působí útrpnou bolest. 

"Začali po nás házet kameny. Držela jsem svou dceru v náručí a instinktivně se ji snažila ochránit," popisuje. Zvládla to. Své dítě vlastním tělem ochránila před téměř jistou smrtí.

Hororové chvíle neskončily ani poté, co do tábora dorazila armáda, vzpomíná další osvobozená žena Salamatu Bulamaová.

Okolo deseti zajatkyň se podle ní ukrylo do křoví a ozbrojenci z Boko Haram, kteří je spatřili, je přejeli obrněným transportérem. Další dívky, jež Salamatu znala jménem, teroristé zastřelili na útěku.

Naše dítě nepřežilo. Co jen řeknu manželovi?

Jelikož armáda neměla dost míst v nákladních autech, musely dívky, které byly po mučení schopny chůze, pěšky skrz podminovaný les. Řada z nich proto zemřela při cestě do bezpečí.

Salamatu byla unesena spolu se svým dvouletým dítětem. Kojenec ale v otřesných podmínkách nepřežil. "Co mám teď říct manželovi?" ptá se sama sebe otřesená dívka a při rozhovoru s reportérem AP jí po tvářích stékají slzy. Manžel je ale - stejně jako muži dalších unesených - s velkou pravděpodobností už dávno mrtvý.

Další přeživší Bintě Ibrahímové je teprve šestnáct let. Na rozdíl od svých dvou sester nemohla před islamisty včas utéct, protože - ač sama muslimka - vzala pod ochrannou ruku tři křesťanské sirotky a nechtěla je nechat na pospas Boko Haram.  

Ukrývala se proto s nimi v lesích. "Kvůli nedostatku jídla byly tak slabé, že nemohly chodit. Miluji je jako své vlastní," vysvětluje a přikládá si ruku na srdce, aby tím vyjádřila, že lidský soucit je silnější než náboženské rozdíly.

 

Právě se děje

před 43 minutami

Praha najímá manažery Krupauera a Grosse pro přípravu koncertního sálu

Pražský magistrát uzavře manažerskou smlouvu se dvěma externími členy komise pro stavbu koncertního sálu na Vltavské, architektem Martinem Krupauerem a Martinem Grossem, který vlastní produkční společnost a zároveň je spoluzakladatelem Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze. Do 30. června 2021 budou připravovat projekt, pro nějž nyní vzniká studie proveditelnosti. Manažeři mají pobírat odměnu 1600 korun za hodinu, součástí jejich práce budou studijní cesty kvůli sběru informací o obdobných stavbách. Celková cena za služby obou manažerů nepřesáhne dva miliony korun.

Praha chce na podobu nové filharmonie vypsat architektonickou soutěž, konkrétní rozhodnutí o stavbě padne na základě výsledků studie proveditelnosti. Zastupitelé nedávno schválili pořízení změny územního plánu. Stavba koncertního domu se sálem pro zhruba 2000 posluchačů by podle dřívějších odhadů měla stát přibližně čtyři miliardy korun, přesnější odhad vzejde ze studie. Budova filharmonie by mohla stát v roce 2032.

Zdroj: ČTK
Další zprávy