Pavel: V Česku jsem velel, v NATO hledám shodu mezi všemi

Jan Gazdík Jan Gazdík
Aktualizováno 5. 8. 2015 10:22
Jak se "velí" v Severoatlantické alianci? A jak se spolupracuje s jejím generálním tajemníkem? Šéf Vojenského výboru NATO Petr Pavel odhaluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz zákulisí své nové práce.
Petr Pavel
Petr Pavel | Foto: DVTV

Brusel – "Odvykám si velet a rozkazovat. Namísto toho musím dovést osmadvacet aliančních zemí ke konsensu," říká v pokračování prvního velkého rozhovoru předseda Vojenského výboru NATO generál Petr Pavel. Do nejvyššího vojenského postu v NATO nastoupil před měsícem. Svého šéfa - generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga - pak charakterizuje jako brilantního diplomata s vytříbeným smyslem pro humor. A zamýšlí se i nad tím, jak v tak vlivné funkci nepodlehnout kouzlu moci a nezblbnout.

Aktuálně.cz: Počítám, že výsadkáře, který prošel velmi dramatickými momenty ve válce v bývalé Jugoslávii anebo se zúčastnil spojeneckých operací, jen tak něco nerozhází. Nicméně přesto: Jak obtížný je pro vás odchod do čela Vojenského výboru NATO? Jak to "přeoralo" váš život?

Petr Pavel: Není to zase až natolik zásadní změna, jak by se mohlo zdát. Jako náčelník českého generálního štábu jsem většinu problémů, jimiž se nyní v Alianci zabývám, znal. I když ne samozřejmě tak detailně. Až dosud jsem se pohyboval především v národním prostředí, avšak nyní se jedná o zcela jiný typ práce.

Náčelník generálního štábu totiž velí, zatímco v Alianci jednám - hledám shodu - s osmadvaceti představiteli zemí (tedy i s tím českým), kteří rozhodují o vývoji v NATO. Tohle je naprosto zásadní rozdíl. Nejsem tedy tím, kdo stanovuje, jak co bude, kdo rozděluje úkoly a nakonec po diskusi rozhodne, kdo a jak bude věci dělat. Jsem zde naopak člověkem, který musí osmadvacet států Aliance dovést ke společnému rozhodnutí. Už zkrátka nejsem v pozici velitele, jehož musí všichni poslouchat, nýbrž v roli manažera, který vede ty ostatní ke konsensu.

A.cz: Existuje recept na to, aby se člověku ve vysokém postavení (a váš post patří k těm nejvyšším) nezatočila hlava, nezachutnala mu moc? Nebyl byste ostatně prvním a určitě ani posledním, koho by to dostalo. A vy jste nyní druhým mužem nejmocnějšího politicko-vojenského uskupení. Jak se tedy ubránit opojení mocí? Lidově řečeno - aby člověk nezblbnul.

Snad už se mohu považovat za muže ve zralém věku, který se už tak moc nemění a jemuž proto zblbnutí hrozí méně. Nepodlehl jsem kouzlu moci až dosud, takže by mě to nemělo potkat ani v čele Vojenského výboru NATO. Beru tuhle funkci s velkou pokorou. Člověk se neustále učí a já jsem vděčný za to, že mohu působit v prostředí, kdy se učím od osmadvaceti států s jejich unikátní sadou zkušeností, historickým a kulturním zázemím. A učím se nejen od vojáků, ale i nejvyšších představitelů aliančních zemí.

Tohle nahlédnutí do prostředí, v němž se tvoří dějiny, je pro mě velmi důležitá a mimořádně zavazující životní zkušenost. Proto se budu i nadále držet nohama pevně na zemi. A určitě se nenechám strhnout opojením, o němž hovoříte.

Nejde kromě toho jen o mě, ale také o ocenění role České republiky a její armády v NATO. Tak to zkrátka je. Pokud by bylo Česko outsiderem, nikdy bych se nestal předsedou Vojenského výboru NATO.

Šéf NATO? Bourá klišé o severských podivínech

A.cz: Pokud vás nová práce tolik naplňuje a zřejmě i zavazuje, je v ní vůbec místo pro soukromí?

Nikdy jsem neměl ambici dosáhnout nejvyšších postů. Ono se ani nedá naplánovat, že se chcete stát předsedou Vojenského výboru NATO. Závisí to na velmi mnoha faktorech, které nemůžete ovlivnit. Vždyť i samotná volba předsedy výboru představiteli dvaceti osmi zemí NATO nemá nikdy předem jasný výsledek.

Samozřejmě že jde o velmi prestižní post, který dost - vlastně víc než dost - ovlivňuje i můj osobní život. Ale s tím jsem do toho šel. Práce mi zabírá stejně času jako funkce náčelníka generálního štábu. Tedy od rána do večera, víkendy často nevyjímaje. Vás asi ale zajímá i názor manželky. Pokud tedy mohu mluvit za ni, tak si na to už zvykla. Když mi proto zbude nějaký čas, tak ho plně věnuji své rodině, která pro mě hodně znamená.

A.cz: Promiňte, ale nabízí se otázka - že z toho všeho už asi víc zešedivět nemůžete?

To určitě ne. Až tu budu za tři roky končit, tak budu možná rád, když mi nějaké šediny na hlavě alespoň zůstanou.

A.cz: Jak se vám spolupracuje s vaším šéfem - generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem? A jaká je to vlastně osobnost?

Máme nastaveny poměrně úzké pracovní vztahy. Jde o mimořádně zkušeného politika, k němuž mám velký respekt. Velmi si cením jeho schopnosti naslouchat, řídit důležitá politická jednání, ale i snahy porozumět složitým problémům. Sympatický je mi i jeho specifický smysl pro humor. A pokud to mohu posoudit, respektuje rovněž on mě. Jens Stoltenberg má mimochodem respekt ke všem generálům jako k vojenským partnerům. Bez ohledu na to, ze které země pocházejí.

A.cz: V čem spočívá Stoltenbergův specifický humor?

Obecná představa o seveřanech (Stoltenberg je Nor - pozn. red.) je, že jde o jakési málomluvné podivíny. Tohle klišé ovšem Stoltenberg při jednáních zcela bourá, ať již neobyčejnou bystrostí, či vtipnou poznámkou, kterou občas odlehčí často náročná jednání.

Že porozumím Rusku? Nemám na to patent

A.cz: Je to nicméně vůbec poprvé, kdy se v čele Vojenského výboru NATO ocitl někdejší voják Varšavské smlouvy, jenž se jako výsadkář připravoval na válku s Aliancí. Takže neodolám otázce: Hraje to ve vaší práci či v komunikaci s partnery vůbec nějakou roli? Z některých komentářů dokonce vyplývá, že právě nyní (v době války na Ukrajině) jde o vaši velkou výhodu, protože máte přečtené uvažování ruských generálů.

Nepochybně šlo o jeden z faktorů, který byl při mé volbě posuzován. Alespoň státy na východní straně Aliance to chápou tak, že budu schopen porozumět motivům, záměrům i potřebám Ruska. Na druhé straně bych nepřeceňoval svou schopnost nahlédnout do ruského uvažování. Od kontaktu s ruským prostředím uplynulo přece jen hodně času. Navíc jsem byl jako výsadkář zařazen na dost nízkou taktickou úroveň. Proto si nemohu dělat patent na to, že rozumím tomu, jak uvažují současní ruští generálové.

A.cz: Když už jsme u generálů. Říká se, že konfliktní doba si žádá bojové generály, a nikoliv vojáky, kteří si vyseděli kariéru v kancelářích. Jste tedy vojákem vhodným k řešení bojových situací?

Tohle nechci hodnotit. Každá zkušenost je pro funkci předsedy Vojenského výboru NATO užitečná. Ať již jde o zkušenosti z působení v mezinárodních štábech, z bojových operací, anebo z důležitých politicko-vojenských jednání.

A.cz: Stojíte v čele Vojenského výboru NATO, který tvoří náčelníci generálních štábů. Jaké jsou vlastně vaše pravomoci či vztah k velitelům strategických aliančních uskupení? 

Asi máte na mysli dvě strategická vojenská velitelství. Přesněji vrchního velitele aliančních sil v Evropě Philipa Breedlova a velitele strategického velitelství pro transformaci v Norfolku Jeana-Paula Palomérose. Oba tito velmi zkušení velitelé jsou mými nejbližšími vojenskými partnery. Jako předseda Vojenského výboru NATO jim ale nevelím. Úlohou Vojenského výboru NATO je mimo jiné i "překládání" politických směrnic do řeči vojáků. Tedy do řeči jasných úkolů, které zmínění strategičtí velitelé rozpracovávají pro další, jim podřízená velitelství.

První část rozhovoru s Petrem Pavlem: Pro NATO je Islámský stát větší hrozba než Rusko

 

Právě se děje

před 22 minutami

Italský Senát těsně vyslovil důvěru vládě premiéra Conteho, který přestál i pondělní hlasování Poslanecké sněmovny

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Tucet členů národních gard USA bylo postaveno mimo službu

Tucet příslušníků amerických národních gard, kteří měli ve středu posílit bezpečnost inaugurace zvoleného prezidenta Joea Bidena, bylo postaveno mimo službu. Stalo se tak po prověrkách, které mimo jiné zkoumaly možné vazby na krajně pravicový extremismus. Podle Reuters to řekli představitelé Pentagonu.

Mluvčí Pentagonu uvedl, že se prověrky nezabývaly jen možnými vazbami na extremistické skupiny.

Jeden příslušník gard byl postaven mimo službu kvůli znepokojivým textovým zprávám, zatímco jiný byl nahlášen úřadům telefonicky. Reuters to sdělil generál v čele úřadu národní gardy Daniel Hokanson.

Do Washingtonu míří na inauguraci, která se uskuteční ve středu, asi dvaapůlkrát více členů národní gardy než v minulých letech. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) přitom posuzoval jejich profil ještě nad rámec obvyklých prověrek, jimiž prochází standardně všichni členové ozbrojených sil USA. Zjišťoval mimo jiné, zda některý z nich v minulosti nečelil obviněním v případu spojeném s terorismem. Dříve dnes ministr obrany Christopher Miller řekl, že americké úřady nemají informace o tom, že by při inauguraci "hrozila hrozba zevnitř".

před 39 minutami

Basketbalistky USK schytaly v Eurolize debakl

Basketbalistky ZVVZ USK Praha podlehly v domácí "bublině" v hale na Královce v utkání 4. kola Evropské ligy Fenerbahce Istanbul vysoko 70:99 a nedokázaly soupeři oplatit porážku 70:77 z prosincového turnaje v Turecku. O udržení naděje na postup do březnového čtvrtfinále bude hrát tým trenérky Natálie Hejkové ve čtvrtek od 19:00 proti Lyonu, který má stejně jako Fenerbahce o bod více než Pražanky.

V celku vítěze tři hráčky předvedly dvacetibodový střelecký výkon - Kayla McBrideová (26), Alina Jagupová (23) a Cecilia Zandalasiniová (20). Z domácího týmu se nejvíce dařilo Kateřině Elhotové s 19 body.

Pražanky se musely obejít bez americké opory Alyssy Thomasové a držely s tureckým celkem krok jen do osmé minuty, kdy byl stav ještě 13:18. Pak ale Fenerbahce uhrálo osmibodovou šňůru a naděje domácího výběru se postupně začaly rozplývat.

Problémy jim dělaly hlavně McBrideová s Jagupovovou a do poločasové přestávky šly suverénky české basketbalové scény s mankem 27:59. Na začátku třetí čtvrtiny prohrávaly i nejvyšším rozdílem v utkání o 33 bodů. Slabou náplastí mohlo být pro USK, že třetí i čtvrtou čtvrtinu těsně vyhrál a také se těsně ubránil stovce inkasovaných bodů.

Evropská liga basketbalistek - 4. kolo:

Skupina B (Praha - hala Královka):

USK Praha - Fenerbahce Istanbul 70:99, Gdyně - Lyon 76:79

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Nymburk prošel do osmifinále LM z druhého místa

Basketbalisté Nymburka podlehli v závěrečném 6. kole základní skupiny B tureckému celku Tofas Bursa 97:103 a postoupili do osmifinálové fáze Ligy mistrů ze druhého místa. Soupeř pořadí v tabulce ovládl, francouzský Dijon i přes výhru na Kypru nad Keravnosem klesl při shodném zisku 10 bodů vinou nejhoršího skóre ze vzájemných zápasů na nepostupovou třetí příčku v minitabulce tří týmů.

Soupeře pro osmifinálovou skupinu se tým trenéra Orena Amiela dozví při losování 2. února. Další sérii zápasů začne šestnáctinásobný český šampion přesně o měsíc později.

Úvod utkání patřil Omaru Prewittovi, který se rozehrál dvěma trojkami, za čtyři minuty měl na kontě 12 bodů a zařídil vedení 15:8. Nymburk v první čtvrtině vedl i o deset bodů, ale Tofas bojující o klíčovou výhru se ve druhé části přiblížil i na dva.

Domácí už ale soupeře do vedení v první polovině utkání nepustili. Na rozdíl od něj hráli s jistotou, že jim při shodě okolností vezme postup jen porážka téměř o 60 bodů. Nymburk dokonce ke konci druhé čtvrtiny podruhé v utkání unikl i do desetibodového náskoku.

Touha Tofasu po play off ale vyústila ve třetí desetiminutovce v obrat. Týmy se pak přetahovaly o nejtěsnější vedení. Domácí šli ještě do vedení 87:82, ale soupeř odpověděl sedmibodovou šňůrou a vybojoval vítězství. Zařídil ho 27 body Tomislav Zubčič. Domácím nestačilo Prewittových 24 bodů.

Basketbalová Liga mistrů - 6. kolo:

Skupina B:

ERA Nymburk - Tofas Bursa 97:103 (30:26, 57:52, 78:79)

Nejvíce bodů: Prewitt 24, Hruban 17, Dalton 15 - Zubčič 27, Akoon-Purcell 23, Christon 19. Fauly: 21:30. Trestné hody: 41/31 - 28/19. Trojky: 14:10. Doskoky: 38:33.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Kandidát na ministra zahraničí USA Blinken: Čína je největší diplomatickou výzvou Spojených států

Čína je bezpochyby největší diplomatickou výzvou pro USA ze všech světových zemí. Na slyšení v Senátu to dnes řekl kandidát na ministra zahraničí v nastupující administrativě Joea Bidena Antony Blinken. Naléhavou zodpovědností USA je podle něj zabránit Íránu v nabytí jaderných zbraní, k návratu Spojených států k jaderné dohodě s Teheránem z roku 2015 však podle něj v blízké budoucnosti nedojde.

Dosluhující prezident Donald Trump podle Blinkena učinil správně, když zaujal tvrdý postoj vůči Číně, protože ta pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga začala dávat jasně najevo svou asertivitu a snahu stát se vůdčí světovou velmocí. Kandidát na funkci šéfa diplomacie však vyjádřil nesouhlas s Trumpovou strategií.

"Musíme čelit Číně z pozice síly, ne slabosti," řekl Blinken, což podle něj znamená "spolupracovat se spojenci, a ne je pomlouvat, podílet se na chodu mezinárodních institucí a vést je, namísto toho, abychom z nich ustupovali". Kandidát na ministra zahraničí rovněž prohlásil, že podle jeho názoru existuje základ pro vybudování takového postoje vůči Číně, s nímž budou souhlasit zástupci obou hlavních politických stran.

USA jsou podle něj připraveny vrátit se k jaderné dohodě světových mocností a Íránu o omezení íránského jaderného programu (JCPOA), od které Trump odstoupil. Podmínkou je však to, aby Teherán začal znovu respektovat závazky, které mu dohoda ukládá. "Od toho jsme ještě daleko," poznamenal.

Zdroj: ČTK
Další zprávy