Pozorovatelé OBSE objevili v Donbasu ruské vojáky

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 4. 8. 2015 14:10
Moskva oznámila, že informaci ověřuje. Kyjev varoval, že může jít o informační provokaci ruských tajných služeb.
Podle Kyjeva na východě Ukrajiny operuje několik tisíc ruských vojáků.
Podle Kyjeva na východě Ukrajiny operuje několik tisíc ruských vojáků. | Foto: Reuters

Kyjev/Moskva/Minsk - Monitorovací mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) narazila při prověrce zbrojních skladů doněckých povstalců na ruské výsadkáře.

S odvoláním na pravidelnou nedělní zprávu organizace to napsal ukrajinský tisk. Moskva reagovala, že informaci prověřuje, Kyjev varoval před unáhlenými závěry.

Bez insignií

Podle pozorovatelů OBSE se jeden z členů ozbrojené ochrany zbrojního skladu v doněcké povstalecké zóně představil jako příslušník šestnácté výsadkové brigády z ruského Orenburgu, uvedla agentura Unian.

Ve skladu povstalců byly uloženy těžké zbraně, které separatisté v souladu s mírovými dohodami z Minsku odsunuli z frontové linie. Sklady jsou podrobovány pravidelné kontrole OBSE.

Voják ani ostatní strážní, kteří měli rovněž přijít z Orenburgu, neměli podle OBSE na uniformách žádné známky příslušnosti k jakýmkoli ozbrojeným silám. Podobnou kamuflážní výstroj měli i ruští vojáci, kteří loni na jaře těsně před vyhlášením anexe okupovali ukrajinský Krym.

Může jít o provokaci, varuje Kyjev

Kreml na informaci OBSE reagoval rozpačitě, když ústy mluvčího Dmitrije Peskova oznámil, že zprávu evropských pozorovatelů zkoumá. Nicméně připomněl, že podobné zprávy se objevily už dříve, a to i z oficiálních zdrojů. Nikdy se ale podle jeho slov nepotvrdily. Pro další informace pak mluvčí odkázal novináře na ruské ministerstvo obrany.

Váhavě se ke zprávě OBSE postavil i Kyjev. Podle ukrajinských expertů v ruském Orenburgu žádná šestnáctá výsadková brigáda dislokována není.

Ukrajinské ministerstvo informací varovalo, že může jít o informační provokaci ruských tajných služeb, která má zpochybnit důvěryhodnost OBSE a ukrajinských médií.

Ukrajinští experti ale nevylučují, že může jít o šestnáctou samostatnou speciální brigádu ruské vojenské rozvědky GRU. Letos v květnu se v informacích ruských blogerů objevila zpráva, že dva příslušníci právě této brigády při operacích na východě Ukrajiny zahynuli.

Pat trvá dál. V Minsku k průlomu nedošlo

Bez výsledku mezitím skončily dvanáctihodinové intenzivní debaty diplomatů o ukončení ozbrojené konfrontace, které se konaly tradičně v běloruském Minsku.

Zasedání takzvané kontaktní skupiny podle běloruských médií přineslo dílčí úspěchy, hlavní problémy ale zůstávají nevyřešeny.

Zástupci samozvaných povstaleckých "republik" a diplomaté z Kyjeva a Moskvy se pokusili vyřešit zejména politickou stránku konfliktu, jejímž základem má být decentralizace státní správy a změny v ukrajinské ústavě.

Pokrok ale zatím rozhovory nepřinesly. Definitivní není ani znění dohody o odsunu těžké techniky z fronty, na němž se znepřátelené strany předběžně dohodly na minulé schůzce v červenci.

Podle zástupce Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Martina Sajdika, který jednání zprostředkuje, se podařilo pokročit v řešení problémů spojených se zásobováním Donbasu vodou a s obnovením železničního spojení s Luhanskou oblastí. Obě strany se údajně dohodly na postupu při likvidaci minových polí.

Zástupce doněckých radikálů v kontaktní skupině Denis Pušilin po jednání novinářům sdělil, že separatisté po únorovém podpisu mírových dohod propustili ze zajetí 317 Ukrajinců, ukrajinská armáda 287 povstalců. Vzbouřenci podle Pušilina drží ještě 45 zajatců a 17 z nich jsou ochotni vyměnit.

Podle ukrajinských médií má v úterý jednání kontaktní skupiny pokračovat. Povstalecká média ale tvrdí, že příští schůzka se uskuteční až koncem srpna.

 

Právě se děje

před 57 minutami

Schodek rozpočtu letos může stoupnout nad 400 miliard korun

Schodek státního rozpočtu letos vzroste podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové minimálně na 400 miliard korun ze schválených 320 miliard Kč. Uvedla to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Ekonomka a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská s tím souhlasila, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) to nevyloučila. Nová výše rozpočtového schodku s ohledem na dopady daňového balíčku bude podle ní stanoven koncem února nebo počátkem března.

"Nevím, řeknu to na přelomu února a března. Nemohu to vyloučit," uvedla v pořadu ČT Schillerová k možnosti, že se schodek vyšplhá nad 400 miliard korun. Podle ministryně financí ale nelze do rozpočtu pouze prostě započítat dopady daňového balíčku. Podle prosincového odhadu ministerstva financí by měl balíček snížit příjmy veřejných rozpočtů o 98,7 miliardy korun, z toho příjmy státního rozpočtu o 87,5 miliardy korun. Ministryně dnes však mluvila o dopadu 65 miliard korun na státní rozpočet

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

U břehů Turecka se potopila ruská nákladní loď, záchranáři se snaží pomoci asi 15 členům posádky

U tureckého pobřeží Černého moře se potopila ruská nákladní loď. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na turecká státní média. Záchranáři se nyní snaží pomoci asi 15 členům posádky, kteří uvízli na moři v trojici záchranných člunů.

Loď určená pro přepravu sypkého nákladu se potopila u pobřeží regionu Inkumu. Oběti na životech zatím nejsou hlášené a příčina neštěstí není jasná.

Guvernér turecké provincie Bartin Sinan Güner uvedl, že na záchraně námořníků se pracuje, počasí je však velmi špatné. V oblasti silně prší a sněží a fouká silný vítr.

Zdroj: ČTK
Další zprávy