Venezuelský parlament má dva předsedy, Spojené státy gratulovaly opozičnímu Guaidóovi

ČTK ČTK
Aktualizováno 6. 1. 2020 13:39
Venezuelský parlament, ovládaný čtyři roky opozicí, má po svém nedělním zasedání dva předsedy. Autoritářský režim prezidenta Nicoláse Madura totiž na nedělní volbu nového šéfa parlamentu nepustil opozici, a vládní strana tak dosadila do čela zákonodárného sboru poslance Luise Parru.
Juan Guaidó.
Juan Guaidó. | Foto: Reuters

Luis Parra byl do loňska členem opozice, ale kvůli korupci byl z jejích řad vyloučen. Opozice a řada zemí regionu, včetně USA, i šéf diplomacie EU ale uznávají dál předsedou parlamentu Juana Guaidóa, jehož tytéž země už rok považují za prozatímního prezidenta Venezuely.

Šéf americké diplomacie Mike Pompeo Madurův režim odsoudil za nelegitimní pokus převzít moc nad parlamentem. "Gratuluji Juanu Guaidóovi ke znovuzvolení předsedou venezuelského Národního shromáždění a odsuzuji neúspěšný pokus bývalého Madurova režimu potlačit vůli demokraticky zvoleného parlamentu," uvedl americký ministr zahraničí.

Také například Kolumbie, Bolívie, Chile, Ekvádor či Brazílie oznámily, že neuznávají za šéfa parlamentu Parru. Generální tajemník Organizace amerických států (OAS) Luis Almagro kritizoval Madurův režim, že demokratické volbě nového předsedy zabránil násilím.

Opozice dosazení Parry označila za "parlamentní puč", protože podle ní se neuskutečnilo řádné hlasování a nebylo dosaženo potřebného kvóra. Opoziční poslanci se do budovy obklopené policejním kordonem nedostali.

Guaidó se pokusil i přelézt plot, policisté mu v tom ale zabránili. Po několika hodinách uspořádala opozice zasedání v redakci opozičního deníku El Nacional a potvrdila v křesle šéfa Národního shromáždění Guaidóa.

Sjednocení venezuelské opozice

Nedělní události podle analytiků citovaných serverem BBC Mundo nyní opět sjednotily venezuelskou opozici, kterou po dlouhodobém rozdělení stmelil loni v lednu Guaidó a která se znovu začala rozpadat loni v létě. Důvodem byla frustrace z toho, že ani masové protimadurovské demonstrace z počátku loňského roku a široká mezinárodní podpora Guaidóovi nepřinesly pád režimu. Maduro zůstal u moci díky tomu, že si represemi i úplatky udržel na své straně velení armády, ačkoli několik tisíc vojáků, včetně desítek důstojníků, mu poslušnost odmítlo. Pokud ale neemigrovali, skončili ve vězení.

Po selhání rozhovorů zástupců opozice s představiteli Madurovy vlády, které se vedly loni v létě v Oslu a na Barbadosu, uzavřela část opozice dohodu s vládní stranou, jejíž poslanci se poté vrátili do parlamentu. Na jeho činnosti se poslanci Madurovy socialistické strany přestali podílet poté, co v roce 2016 nejvyšší soud, ovládaný příznivci Madura, označil všechna rozhodnutí parlamentu za nelegitimní. V roce 2017 si Madurova vláda ustavila de facto vlastní parlament (Ústavodárné shromáždění).

Podle serveru ALnavío se vládní poslanci do parlamentu vrátili i kvůli nedělní volbě nového vedení parlamentu, která je součástí Madurovy strategie vyhrát letošní parlamentní volby. Nové vedení tak podle serveru ALnavío s pomocí přeběhlíků od hlavní opoziční koalice má pomoci ovládnout nové složení Národní volební komise, která pak vyhlásí parlamentní volby.

 

Právě se děje

Další zprávy