


Pařížská prokuratura se z vlastní iniciativy začala zabývat podezřením z ruského vměšování namířeného proti prezidentským kandidátům Édouardu Philippovi a Gabrielu Attalovi, jakož i proti Raphaëlu Glucksmannovi, pravděpodobnému kandidátovi na prezidenta. V úterý to napsala agentura AFP.

Všichni jsou podle svých spolupracovníků terčem kritiky kvůli svému proukrajinskému postoji od ruské invaze zahájené v roce 2022.
Philippe byl pomlouván kvůli svému zdravotnímu stavu a Glucksmann kvůli své partnerce, novinářce Lée Salaméové, obviněné z uplácení médií za účelem podpory kandidatury jejího muže. Attal byl pak mimo jiné vylíčen jako člověk, který by mohl trpět Parkinsonovou chorobou.
Za dezinformačními kampaněmi může podle dřívějších zpráv AFP stát propagandistická síť Storm-1516, která je spojována s ruskou rozvědkou. I když tyto operace zůstaly podle zdroje z bezpečnostních kruhů téměř bez povšimnutí, jedná se o první akce, které od začátku volební kampaně přímo cílily na uchazeče o prezidentský úřad.
„Oddělení pro ochranu základních svobod zahájilo z vlastního podnětu vyšetřování ve věci zmíněných tří osob ještě předtím, než státní prokuratura dostala trestní oznámení. Prokuratura tato oznámení a oznámené skutečnosti v současné době prošetřuje,“ uvedl v úterý tento úřad.
Bývalý předseda francouzské vlády Attal podal 7. srpna trestní oznámení kvůli „zahraničnímu vměšování“ ze strany „ruských sítí“. Jeho právníci totiž na sociálních sítích viděli deepfaková videa, falešné videoreportáže či falešné titulní stránky novin. Glucksmann podal trestní oznámení 12. srpna s tím, že nelze dovolit, aby „Rusko prezidenta Vladimira Putina manipulovalo s prezidentskými volbami v příštím roce“.
První kolo prezidentských voleb se ve Francii uskuteční příští rok 18. dubna a případné druhé kolo 2. května.



Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů směřuje podle ministra pro sport Borise Šťastného (Motoristé) ke snížení schodku v návrhu rozpočtu pro příští rok a k dalším úsporám v následném závěrečném účtu. Koalice má podle něho předběžnou dohodu na některých opatřeních ve zdravotnictví a ve školství. Poslanec SPD Jan Hrnčíř předtím novinářům řekl, že jednání jsou konstruktivní a budou pokračovat.



Česká justice se vrací k jedné z největších privatizačních bolestí konce 90. let. Ani téměř po třiceti letech pachuť kolem prodeje Mostecké uhelné společnosti nezmizela. Dříve odsouzený uhlobaron Antonio Koláček teď prý chce přijít s důkazy, které pohled na privatizaci změní. A jej osvobodí.



Na území národního parku Šumava uniká do půdy plyn jedovatý plyn fosgen, sdělil iROZHLASU poslanec Filip Turek (za Motoristy). Původně tvrdil, že jde o yperit. Potvrdil informaci Českého rozhlasu, že látky unikají v oblasti Dobré Vody u Prášil na Klatovsku. O úniku toxických látek, které jsou pozůstatky po československé armádě, informoval ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).



V současnosti nepanují podmínky pro věcný dialog s USA o strategické stabilitě, uvedlo v pondělí podle agentury Reuters ruské ministerstvo zahraničí. Moskva tvrdí, že rozmístění amerických raketových systémů v Evropě včetně Norska by mohlo zničit všechny zbývající podmínky pro takové jednání.



Nový severokorejský ministr obrany Kim Song-ki v pondělí ostře odsoudil dvě vojenská cvičení Spojených států se spojenci a pohrozil případnou reakcí. Napsala to agentura Jonhap s odkazem na Kimovo prohlášení, které je první od jeho jmenování do funkce 29. srpna. KLDR označuje cvičení spojenců ve své blízkosti za agresivní a provokativní jednání a považuje je za nácvik invaze.