Papež zpřístupní vatikánské archivy z 2. světové války, židovské organizace to vítají

ČTK ČTK
Aktualizováno 4. 3. 2019 18:18
Vatikán zpřístupní archivy z doby úřadování papeže Pia XII., který bývá někdy kritizován za to, že nedokázal dost důrazně vystoupit proti nacistickému vyhlazování Židů. Papež František v pondělí oznámil, že archivy zpřístupní 2. března 2020, informovala agentura Reuters s tím, že zprávu už přivítal americký židovský výbor, podle něhož otevření pomůže objektivně zhodnotit činnost církve za holokaustu.
Papež František.
Papež František. | Foto: Reuters

Po otevření archivů z doby pontifikátu papeže Pia XII. (1939-1958) volaly dlouhá léta právě zejména židovské organizace s tím, že je potřeba, aby se role katolických hodnostářů během války vyjasnila.

Podle mnohých z nich papež Pius XII. během války jako morální autorita zklamal, protože před holokaustem zavíral oči. Otevřeně ho za to kritizoval například židovský nositel Nobelovy ceny za mír Elie Wiesel. Vatikán kritiku papeže Pia XII. odmítá s tím, že papež se v zákulisí snažil vyvíjet diplomatickou aktivitu za záchranu lidských životů.

Zprávu už přivítalo izraelské ministerstvo zahraničí, památník Jad vašem či americký židovský výbor, podle něhož tento krok pomůže objektivně zhodnotit činnost církve za holokaustu.

Papež František své rozhodnutí vysvětlil mimo jiné tím, že církev se historie nebojí. Uvedl také, že doufá, že tím přispěje k objektivnímu historickému posouzení "skvělých momentů tohoto papeže, i okamžiků velkých těžkostí i těžkých rozhodování". Druhý březen příštího roku zvolil jako den otevření archivu záměrně: připadne na něj totiž 144. výročí narození Pia XII. a 81. výročí jeho zvolení papežem.

Vatikán obvykle otevírá archivy až 70 let po konci pontifikátu daného papeže, připomněla agentura AP. Pius XII. přitom zemřel až v roce 1958. V tomto případě ovšem byl činěn velký společenský nátlak, aby byly dokumenty zpřístupněny dříve, zejména kvůli tomu, že někteří lidé, kteří přežili holokaust, jsou stále naživu.

Otevření archivů z doby války ocenil Izrael i památník holokaustu Jad vašem. "Máme radost z tohoto rozhodnutí a doufáme, že (Vatikán) umožní přístup ke všem relevantních archivům," uvedl mluvčí izraelského ministerstva zahraničí. Podle památníku Jad vašem otevření archivů k Piu XII. umožní "objektivní a otevřené bádání… ve vztahu k chování Vatikánu a obecně katolické církve během holokaustu".

Podle ředitele Centra Simona Wiesenthala Efraima Zuroffa je důležité najít odpověď na dvě otázky: "První je, jaké informace Vatikán ve vztahu ke zločinům holokaustu měl, a druhou, kdy se tyto informace dostaly k Piovi XII." Sám Zuroff je přesvědčený, že papež měl poměrně přesné informace o osudu Židů v zemích pod nacistickou vládou, a to v relativně raném stádiu holokaustu.

Po otevření archivů z doby války dlouho volal mimo jiné americký židovský výbor (AJC), který rovněž Františkovo rozhodnutí přivítal. "Je obzvlášť důležité, aby experti z předních institucí připomínajících holokaust z Izraele a USA objektivně a co možná nejlépe zhodnotili historické záznamy nejhoršího období (dějin), aby potvrdili jak nedostatky, tak statečné úsilí z období šoa (holokaustu)," napsal agentuře Reuters David Rosen z vedení AJC.

Otevřená kritika Pia XII. se silně rozhořela za éry předchozího papeže Benedikta XVI., který otevřel cestu ke svatořečení tohoto pontifika. Papež František dnes naznačil, že podle něj otevření archivů Piovi XII. na cestě k prohlášení za svatého neuškodí. Jeho předchůdce na papežském stolci byl totiž podle něj v minulosti "kritizován s řadou předsudků a přehánění".

 

Právě se děje

před 48 minutami

Tunisko nejspíš čekají předčasné volby, potvrdil tamní prezident

Tuniský prezident Kaís Saíd potvrdil záměr vypsat předčasné volby v případě, že nová vláda nezíská důvěru. Sestavením kabinetu je momentálně pověřený někdejší ministr financí Iljás Fachfách, kterého Saíd navrhl v lednu poté, co jeho předchozího kandidáta parlament neschválil. Informovala o tom agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nejlepšími sportovci roku jsou Messi, Hamilton a Bilesová

Držiteli trofeje Laureus pro nejlepší sportovce minulého roku jsou argentinský fotbalista Lionel Messi, britský pilot formule 1 Lewis Hamilton a americká sportovní gymnastka Simone Bilesová. Ta obhájila loňské prvenství, ocenění označované za sportovního Oscara poprvé získala už v roce 2016. Messi s Hamiltonem, kteří v mužské části ankety dostali stejný počet hlasů, zvítězili poprvé.

Hamilton, jenž se loni pošesté stal mistrem světa F1, převzal trofej od bývalého francouzského fotbalového trenéra Arsénea Wengera. Messi, který je v dvacetileté historii ankety prvním vítězným zástupcem kolektivního sportu, ani Bilesová se dnešního vyhlášení v Berlíně nezúčastnili.

Bilesová na loňském světovém šampionátu rozšířila sbírku zlatých medailí o dalších pět, v 22 letech už má na kontě rekordních 19 titulů. V anketě dostala přednost před americkou lyžařkou Mikaelou Shiffrinovou, jamajskou sprinterkou Shelly-Ann Fraserovou-Pryceovou, japonskou tenistkou Naomi Ósakaovou, americkou fotbalistkou Megan Rapinoeovou a americkou běžkyní Allyson Felixovou.

Mezi muži se do finálové nominace dostali kromě Messiho s Hamiltonem i keňský maratonec Eliud Kipchoge, španělský tenista Rafael Nadal, španělský motocyklový jezdec Marc Márquez a americký golfista Tiger Woods.

V kategorii Návrat roku zvítězila německá pilotka formule 3 Sophia Flörschová, která se po těžkém zranění páteře dokázala vrátit k závodění. Za průlom roku byl oceněn kolumbijský cyklista Egan Bernal, vítěz Tour de France. Týmem roku jsou jihoafričtí ragbyoví mistři světa, nejlepší v akčních sportech je americká snowboardistka Kim Chloeová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy