Papež zbavil imunity francouzského nuncia podezřelého ze sexuálního obtěžování

ČTK ČTK
8. 7. 2019 20:59
Vatikán zbavil diplomatické imunity svého papežského velvyslance ve Francii, který je podezřelý ze sexuálního obtěžování. Čtyřiasedmdesátiletého arcibiskupa Luigiho Venturu tak bude moci vyslechnout prokuratura. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na francouzské ministerstvo zahraničí. Ventura obvinění několikrát popřel.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Francouzské úřady zahájily předběžné vyšetřování Ventury letos v lednu poté, co byl diplomat obviněn, že opakovaně sexuálně obtěžoval mladého muže na novoroční ceremonii pařížské radnice. Do poloviny března byla proti diplomatovi podána čtyři trestní oznámení. Přinejmenším ve třech případech papežův velvyslanec čelí obvinění, že sahal svým obětem na zadek. Osahávání v některých případech opakoval, anebo dělal jiná nevhodná gesta.

Ventura vykonává funkci nuncia ve Francii již téměř deset let. Vzhledem k jeho imunitě ho místní úřady zatím nemohly vyslechnout. Předtím, než jej tehdejší papež Benedikt XVI. jmenoval svým vyslancem v Paříži, vykonával Ventura stejnou funkci pro Pobřeží slonoviny, Burkinu Faso a Niger, a následně i pro Chile a pro Kanadu.

Mluvčí Vatikánu Alessandro Gisotti zbavení diplomatické imunity označil za "výjimečné gesto, které potvrzuje ochotu nuncia od počátku a o vlastní vůli plně spolupracovat s francouzskou spravedlností".

Gisotti dodal, že Vatikán čekal, než skočí předběžná fáze vyšetřování, a o svém rozhodnutí informoval Paříž minulý týden.

Ventura je třetím vatikánským diplomatem, který byl v posledních letech obviněn ze sexuálních přečinů. Loni byl bývalý vatikánský diplomat Carlo Alberto Capella odsouzen k pětiletému vězení za držení a šíření dětské pornografie. Bývalý polský arcibiskup a papežský nuncius Józef Wesolowski byl v roce 2013 obviněn ze zneužívání chlapců a držení dětské pornografie. Před koncem procesu Wesolowski zemřel.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 16 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy