Papež svolal biskupy, řeší osud křesťanů z území islámu

Martin Novák Martin Novák
10. 10. 2010 15:28
Synod se má i za přítomnosti židů a muslimů zabývat exodem křesťanů z Blízkého východu
Siluety kostela a mešity v Ramalláhu na Západním břehu Jordánu, nedaleko Jeruzaléma.
Siluety kostela a mešity v Ramalláhu na Západním břehu Jordánu, nedaleko Jeruzaléma. | Foto: Reuters

* Papeže trápí fakt, že na Blízkém východě křesťanů ubývá * Z Iráku odcházejí kvůli válce, podobně jako před lety z Libanonu * Vatikán chce dialog s muslimy, ale také více tolerance ke křesťanům v islámských zemích

Řím - Křesťanů na Blízkém východě ubývá. Z oblasti, kde se jejich víra zrodila, odcházejí z nejrůznějších důvodů.

Kvůli lepším ekonomickým vyhlídkám v Evropě či severní Americe, kvůli válkám, kvůli rostoucím neshodám s muslimy či kvůli hrozbě, kterou pro ně představují militantní islamisté.

Papež svolal na neděli do Vatikánu dvoutýdenní Synod biskupů, který se má zabývat situací křesťanů na Blízkém východě a udělat něco pro to, aby kdysi velké komunity zcela nevymizely.

Kromě mnoha katolických i jiných kleriků se synodu účastí také rabín z Jeruzaléma a muslimští náboženští činitelé z Íránu a Libanonu. Podle Rádia Vatikán se zúčastní významného shromáždění téměř dvě stovky duchovních.

"Pokud bude současný trend pokračovat, křesťanství na Blízkém východě zanikne," tvrdí římskokatolický kněz Chalíl Samír z Bejrútu, který se zúčastní synodu.

Ve většině islámských zemí sice většina muslimů akceptuje existenci křesťanských komunit a nemá s ní problém, radikální extremisté si ale křesťany někdy vybírají za cíl svých teroristických útoků.

K několika výbuchům před kostely nebo přímo ke střelbě na křesťanské věřící došlo v uplynulých letech v Iráku nebo Pákistánu, v devadesátých letech minulého století také v Egyptě.

Mnoho křesťanů odešlo z Libanonu během tamní občanské války v letech 1975 až 1990. Stále však v zemi představují zhruba třetinu obyvatel a podle ústavy musí být libanonským prezidentem křesťan.

Z Iráku po roce 2003 odešla podle odhadů téměř polovina z původního počtu téměř 900 tisíc křesťanů. Kvůli válce, násilí a nejistotě z toho, jaká budoucnost Irák čeká.

Sektářské násilí se sice týkalo hlavně sunnitských a šíitských muslimů, ale obětí střelby a atentátů byli jinověrci také.

Počet křesťanů v některých zemích
Autor fotografie: Michal Žák

Počet křesťanů v některých zemích

 

  • Izrael a Záp. břeh Jordánu - 200 tisíc
  • Jordánsko - 150 tisíc
  • Irák - 900 tisíc (od roku 2003 jich ubývá)
  • Turecko - 85 tisíc
  • Írán - 130 tisíc
  • Libanon - 1,5 milionu
  • Sýrie - 850 tisíc
  • Egypt - 8 milionů
  • Pákistán - 2,8 milionu

Z Izraele a západního břehu Jordánu také míří už po mnoho let proud křesťanů na západ. Mizí i z Jeruzaléma a v Betlémě - Ježišově rodišti - dnes tvoří už jen zhruba třetinu obyvatel.

V Egyptě představují Koptové asi deset procent populace, někteří si ale stěžují, že projevů netolerance ze strany muslimů v posledních letech přibývá. Hlavně kvůli ekonomickým problémům země.

"Většina muslimů je tolerantních a umírněných, ale ochraňuj nás Bůh, pokud se hospodářská situace v Egyptě bude dál zhoršovat. Fundamentalisté nabízejí lidem peníze, když se k nim připojí," řekl agentuře Reuters zlatník Saláh Šafík, koptský křesťan z Káhiry.

Křesťané ze zemí v Perském zálivu na vatikánském synodu chtějí podporu pro své úsilí vybudovat více kostelů. Například v  Kuvajtu nebo Spojených arabských emirátech.

Saúdská Arábie jako jediná muslimská země na svém území veřejné praktikování jiné víry nepovoluje. Její přední duchovní to obhajují tím, že jde o posvátnou půdu s největšími svatyněmi islámu v Mekce a Medíně a proto tam nemohou být symboly a stavby jiných náboženství, podobně jako ve Vatikánu nejsou mešity.

Egyptští koptští křesťané na bohoslužbě v Káhiře.
Egyptští koptští křesťané na bohoslužbě v Káhiře. | Foto: Reuters

Nicméně předloni saúdský král navštívil papeže Benedikta XVI., věnoval mu dary a začalo se hovořit o tom, že Saúdská Arábie svůj postoj možná zmírní.

Synod může mít důsledky i pro evropskou debatu o soužití s muslimy. V poslední době se množí diskuse o tom, zda by evropské země, které poskytují práva a svobody muslimům, také měly trvat na stejných právech a svobodách pro křesťany v islámských  zemích.

Římskokatolická církev začala dialog s islámem v roce 1965, byl to jeden ze závěrů převratného Druhého vatikánského koncilu. Od té doby má církev speciální úřad pro vztahy s islámským světem.

Papež Jan Pavel II. pak byl vůbec první hlavou církve, která navštívila mešitu. V roce 2001 tak učinil v Damašku.


 

Právě se děje

Další zprávy