Betlém - Den poté, co se Vatikán poněkud zmateně pustil do obhajoby papežovy minulosti za nacistického Německa, setkal se Benedikt XVI. s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem a rozhodně se postavil za vytvoření nezávislého palestinského státu.
Samotná idea svrchované palestinské domoviny se po sestavení nové izraelské vlády povážlivě otřásá. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se k ní totiž veřejně odmítá zavázat.
Palestinský stát ano
„Pane prezidente, Svatá stolice podporuje právo vašeho lidu na suverénní palestinskou domovinu v zemi vašich praotců, bezpečnou a žijící uvnitř mezinárodně uznaných hranic a v míru s vašimi sousedy," prohlásil papež stojící po Abbásově boku.
„Vím, jak moc jste trpěli a i nadále trpíte v důsledku nepokojů, které tuto zemi zachvacují již po desítky let. Moje srdce je se všemi rodinami, které ztratily tak mnoho," dodal Benedikt s tím, že později navštíví také palestinský tábor, kde žijí uprchlíci z války s Izraelem v roce 1948.
Papež ve středu ráno odsloužil mši v Betlémě v sousedství chrámu Narození Páně, na jeho dalším itineráři je kromě uprchlického tábora Aida také návštěva nemocnice starající se o sirotky a děti zasažené izraelsko-palestinským konfliktem. Později odpoledne bude rovněž jednat s palestinským prezidentem.
Zdi místo mostů
Ten se ve středu tvrdě opřel do izraelské politiky, která udržuje na Západním břehu stovky vojenských kontrolních stanovišť a barikád, které zamezují Palestincům v pohybu.
„V této svaté zemi jsou lidé, kteří pokračují se stavěním separujících zdí místo mostů," postěžoval si papežovi. „Jsme svědky všech typů oprese, tyranie a vyvlastňování země vůči všem arabským občanům - muslimům i křesťanům."
Podle odhadu Palestinské akademické společnosti pro výzkum mezinárodních otázek tvoří křesťané tři procenta palestinské populace Západního břehu a Gazy, zbytek jsou muslimové.
Problémy v Izraeli
Papežovu návštěvu Izraele, kam se přesunul v pondělí ze sousedního Jordánska, poznamenaly také kontroverze ohledně jeho minulosti i údajně nedostatečného odsouzení holokaustu v izraelském památníku věnovaném jeho obětem v úterý.
Papež byl coby teenager členem Hitlerjugend, což bylo v tehdejším Německu povinné, a později byl vojákem Wehrmachtu, ze kterého však zběhl. Mluvčí Vatikánu Federico Lombardi ve snaze papeže hájit před obviněním z údajných dřívějších pronacistických sympatií nejprve v úterý jeho členství v Hitlerově mládežnické organizaci popřel, následně však musel svá slova vzít zpět.
Někteří přední židovští učenci i komentátoři v izraelském tisku si také stěžovali na to, že papežova slova pronesená v památníku holokaustu Jad Vašem prý nebyla dostatečně adresná a emotivní.
Mnozí židé nemohou Benediktovi stále zapomenout jeho lednové rozhodnutí zrušit exkomunikaci britského biskupa Richarda Williamsona, který zpochybňuje množství Židů zabitých v planových komorách za druhé světové války. Vatikán si údajně nebyl těchto jeho názorů vědom a následně se od nich rezolutně distancoval.
