Papež navštívil uprchlíky na Lesbu. Někteří klečeli, jiní plakali, dvanáct jich odvezl s sebou

ČTK ČTK
Aktualizováno 16. 4. 2016 19:46
Papež František při několikahodinové návštěvě uprchlického tábora na řeckém ostrově Lesbos vyzval spolu s představiteli pravoslaví, aby se mezinárodní společenství zasadilo o ochranu lidských životů a o pomoc běžencům. S sebou do Říma vzal tři syrské muslimské rodiny o celkem dvanácti lidech, šest z nich jsou děti. Běženci při setkání s Františkem plakali či před ním poklekli, další zase drželi transparenty, na kterých se dožadovali svobody.
Papeže Františka zdraví migranti z uprchlického tábora na ostrově Lesbos
Papeže Františka zdraví migranti z uprchlického tábora na ostrově Lesbos | Foto: Reuters

Atény - Papež František v sobotu ráno přiletěl na řecký ostrov Lesbos, kde společně s konstantinopolským patriarchou Bartolomějem I. a arcibiskupem aténským Hieronymem II. navštívil uprchlický tábor.

Papežovu návštěvu uprchlického tábora Moria provázely silné emoce. Běženci při setkání s ním plakali či před ním poklekli, další zase drželi transparenty, na kterých se dožadovali svobody.

Papež v projevu vyzval evropské představitele, aby na uprchlickou krizi odpověděli způsobem, který by byl hoden lidskosti.

"Doufáme, že svět těmto scénám tragédie a zoufalství věnuje pozornost a odpoví na ně způsobem, který bude hoden našemu společnému lidství," řekl František. Běžencům, kteří uvázli na Lesbu, pak vzkázal, že nejsou opuštění. Vyzval je také, aby neztráceli naději.

Papež František s konstantinopolským patriarchou Bartolomějem I. (vpravo) a arcibiskupem aténským Hieronymem II (vlevo)
Papež František s konstantinopolským patriarchou Bartolomějem I. (vpravo) a arcibiskupem aténským Hieronymem II (vlevo) | Foto: Reuters

Běženci mu vyprávěli své příběhy

Při setkání s běženci mu mnozí z nich vypověděli svůj příběh, jiní propadli v pláč, další zase poklekli. Děti předaly papeži obrázky, které namalovaly. Jednu z dívek za její výtvor obzvláště ocenil. "Bravo, bravo," řekl. Obrázek poté předal svému doprovodu s tím, aby ho nepřehýbali, protože si ho chce vystavit na svém pracovním stole.

Do tábora Moria odjel papež bezprostředně po příletu, doprovází ho konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I., arcibiskup aténský Hieronym II. a také řecký premiér Alexis Tsipras.

Hieronym II. prohlásil, že katoličtí i pravoslavní církevní představitelé mají stejný odmítavý postoj ke snižování lidské hodnoty uprchlíků."Naneštěstí to není poprvé, co kritizujeme politiky za to, že tyto lidi zavedli do slepé uličky," řekl aténský arcibiskup. Dodal, že v kritice hodlají pokračovat, dokud znevažování lidských bytostí bude pokračovat.

Všichni tři církevní předstvitelé podepsali společné prohlášení, v němž vyzývají mezinárodní společenství k ochraně lidských životů a k soucitu s uprchlíky.

Do Říma se vrátil s dvanácti uprchlíky

Do Říma se papež vrátil se třemi rodinami uprchlíků na palubě svého leteckého speciálu. Vatikán v oficiálním prohlášení podle agentury AP upřesnil, že rodiny jsou muslimské, pochází ze Sýrie a že je tvoří celkem 12 lidí, z toho šest jsou děti.

Nejvyšší představitel římskokatolické církve novinářům řekl, že rozhodnutí vzít s sebou 12 syrských uprchlíků bylo "čistě humanitární" gesto, nikoli politický čin. Dodal, že tuto myšlenku mu vnuknul před pouhým týdnem jeden z vatikánských činitelů. Okamžitě ji vzal za svou, protože zcela odpovídala poselství o lidskosti, které chtěl svou cestou na Lesbos předat.

Všichni přicestovali do Řecka ještě před začátkem platnosti dohody mezi Evropskou unií a Ankarou, která počítá s vyhošťováním migrantů připlouvajících na řecké ostrovy nelegálně. Podporu běženců převezme Vatikán, zpočátku se ale o ně bude starat církevní komunita Sant Egidio.

Řecká vláda později oznámila, že František si přepravu běženců přál. Komentátoři papežovo gesto považují za ukázku jeho soucitu s uprchlíky a také jako kritiku politiky uzavírání evropských hranic.

Papež během letu do Řecka označil nynější běženeckou krizi za nejhorší humanitární katastrofu od konce druhé světové války. "Je to odlišná cesta. Cesta poznamenaná smutkem," řekl papež o návštěvě řeckého ostrova. "Uvidíme mnoho lidí, kteří trpí, kteří nevědí, kam jít, a kteří musí utíkat. Navštívíme také hřbitov, kterým je moře. Tolik lidí v něm zahynulo... toto mám na srdci během této cesty," dodal.

Na ostrově Lesbos je nyní asi 4 100 běženců, většinu z nich čeká vyhoštění do Turecka na základě ujednání, které Evropská unie s Ankarou uzavřela. V celém Řecku je pak přes 53 000 uprchlíků.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 minutami

Centrum afghánského Kábulu zasáhla silná exploze. K výbuchu došlo poblíž diplomatické čtvrti

Centrum afghánského hlavního města Kábulu dnes podle svědků zasáhla silná exploze. K výbuchu došlo poblíž diplomatické čtvrti a rušného náměstí s tržištěm, kde stojí řada vládních budov včetně prezidentského paláce, stejně jako řada kanceláří mezinárodních médií a humanitárních agentur, informovala agentura Reuters. Zatím není jasné, zda si výbuch vyžádal nějaké oběti a nepřihlásila se k němu žádná z ozbrojených skupin.

V posledních měsících se po celé zemi vyostřil konflikt mezi afghánskými vládními silami a radikálním hnutím Tálibán, které získalo kontrolu nad značnou částí území.

Afghánská vláda a zástupci Tálibánu vedou rozhovory v katarském Dauhá, které ale zatím příliš nepokročily kupředu. Zvláštní americký vyslanec pro afghánské rozhovory Zalmay Khalilzad dnes prohlásil, že Tálibán žádá v mírových rozhovorech "lví podíl na moci" v rámci jakéhokoli politického urovnání situace.

"V tuto chvíli žádají lví podíl na moci v budoucí vládě a odvolávají se na vojenskou situaci, tak jak ji nyní vidí," řekl Khalilzad v online konferenci Aspenskému bezpečnostnímu fóru.

O situaci v Afghánistánu dnes jednal také americký ministr zahraničí Antony Blinken během telefonátu s afghánským prezidentem Ašrafem Ghaním. Oba představitelé se shodli na nutnosti urychlit afghánské mírové rozhovory a odsoudili pokračující útoky Tálibánu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na americké ministerstvo zahraničí.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 13 minutami

Boeing kvůli závadě odložil plánovaný start zkušebního letu kosmické lodi Starliner

Společnost Boeing kvůli závadě odložila plánovaný start druhého zkušebního letu kosmické lodi CST-100 Starliner k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Plavidlo bez posádky mělo vzlétnout ve 13:20 východoamerického času (19:20 SELČ). Informovala o tom agentura Reuters

Inženýři Boeingu odhalili během příprav "známky neočekávané polohy ventilů" v pohonném systému lodi, uvedla společnost v prohlášení. Podle Boeingu byl problém objeven při kontrolách systémů lodi po několika bouřích, které region zasáhly.

"Jsme zklamáni dnešním výsledkem a potřebou odložit start Starlineru," uvedl šéf kosmického programu společnosti Boeing John Vollmer. Dodal, že týmy Boeingu a americké vesmírné agentury NASA zajistí bezpečný průběh mise, i kdyby jim to mělo trvat delší dobu.

NASA později informovala, že start zkušebního letu bude pravděpodobně přesunut na středu 4. srpna ve 12:57 východoamerického času (18:57 SELČ).

Zdroj: ČTK
Další zprávy