Papež jmenoval nové kardinály. Poprvé v historii církve je mezi nimi Afroameričan

ČTK ČTK
28. 11. 2020 20:15
Papež František ve Vatikánu jmenoval 13 nových kardinálů. Jedním z nich je washingtonský arcibiskup Wilton Gregory, který se stal prvním Afroameričanem, který bude zastávat tuto vysokou funkci v katolické církvi. Slavnost, na kterou se běžně sjíždějí tisíce hostů z celého světa, měla letos kvůli koronaviru komorní charakter.
Papež František jmenoval Wiltona Gregoryho kardinálem
Papež František jmenoval Wiltona Gregoryho kardinálem | Foto: Reuters

Papež František předal v sobotu novým kardinálům prsten a kardinálský červený biret. Šlo o biskupy z Afriky, Evropy, Asie a Latinské Ameriky. Dva asijští kardinálové kvůli koronavirové epidemii do Říma nepřijeli. Devět kardinálů je mladších 80 let - ti budou mít právo zasedat v konkláve při případné volbě nového papeže.

Pro Františka byla konzistoř, tedy shromáždění kardinálů, už sedmá od jeho jmenování papežem v roce 2013. Ze současných 128 možných členů papežského volebního sboru jmenoval František 57 procent. Osmnáct z jím jmenovaných pochází ze zemí, jež dosud nikdy zastoupení mezi kardinály neměly. Jak píše agentura Reuters, s každou konzistoří tak Argentinec František zvyšuje šanci na to, že jeho nástupce stejně jako on nebude z Evropy.

Běžně se sjíždějí na slavnost tisíce hostů z celého světa. Letos kvůli koronaviru si mohli nově jmenovaní kardinálové do baziliky svatého Petra kvůli epidemii pozvat každý maximálně deset hostů. Všichni, kdo byli v bazilice, až na Františka, měli roušky. Jmenovaní si je sejmuli jenom když poklekli před papežem. Podle agentury Reuters jediný Gregory tak neučinil. Byl jedním z několika nových kardinálů, kteří museli před sobotním jmenováním strávit ve Vatikánu deset dní v karanténě.

Arcibiskup Gregory upozornil, že papež "jmenoval kardinály ze zemí, které je předtím nikdy neměly, a evidentně chce, aby složení kardinálského sboru bylo odrazem velké různorodosti (katolické) církve". Nově jmenovaní kardinálové působí vedle Itálie, Vatikánu a USA také mimo jiné v Bruneji, Chile, Rwandě a na Filipínách.

Wilton Gregory se stal washingtonským arcibiskupem, což je nejprestižnější funkce v americké katolické církvi, loni v květnu. Ve funkci kritizoval prezidenta Donalda Trumpa za to, že zneužívá náboženství pro politické cíle, a podpořil protesty proti rasové diskriminaci.

S příštím americkým prezidentem Joem Bidenem, který bude po Johnu Kennedym teprve druhým americkým prezidentem katolického vyznání, chce čerstvý kardinál podle svých slov navázat dialog. Ohledně vztahu s příštím americkým prezidentem ale není katolická církev v USA jednotná, a to kvůli názorům Bidena na potraty, které nejsou v souladu s katolickou doktrínou.

Konzervativnější část amerických biskupů si v polovině listopadu vymínila vznik skupiny, která má vyřešit otázku, zda lze Bidena připustit k přijímání. Skupině předsedá detroitský arcibiskup Allen Vigneron, který je považován za jednu z hlavních osobností konzervativního křídla.

VIDEO: Papež František ucukává před políbením prstenu. 

Video: Reuters
 

Právě se děje

před 18 minutami

AfD připravuje v Drážďanech volební program, v ulicích jsou demonstranti

Německo, ale normální. S takovým sloganem vstupuje Alternativa pro Německo do kampaně před zářijovými parlamentními volbami. Kdo se jako volební lídr postaví do čela strany, která je označována za populistickou až krajně pravicovou, o tom rozhoduje na víkendovém sjezdu v Drážďanech 600 delegátů. Od rána se v saské metropoli konají demonstrace proti AfD, žádné střety s policií a ani násilnosti zatím hlášeny nejsou.

Očekává se, že lídři budou dva a že jedním z nich bude spolupředseda Tino Chrupalla, který patří k radikálnímu proudu. Hodně se hovořilo o Alici Weidelové, která spoluvede poslaneckou frakci strany ve Spolkovém sněmu. Ta dnes ale oznámila, že kandidovat nebude.

Vedle vnitřních třenic se AfD potýká s úbytkem příznivců na západě Německa. V březnových zemských volbách v Porýní-Falci a Bádensku-Württembersku strana přišla o třetinu voličů. Na východě Německa, konkrétně v Sasku, Sasku-Anhaltsku a Durynsku, zůstává AfD stále silná, dokonce se jí daří nové příznivce získávat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy