Washington - Současný papež sice cestuje podstatně méně než jeho předchůdce, návštěvy věřících po celém světě však k pontifikátu neodmyslitelně patří, a tak se Benedikt XVI. cestám zcela vyhnout nemůže.
V úterý před půlnocí středoevropského času přiletěl papež na svou vůbec první návštěvu Spojených států. Narozdíl od svého předchůdce Jana Pavla II. nepolíbil po přistání americkou půdu.
Ve Washingtonu ho na letišti osobně uvítal prezident George Bush. V Bílém domě bude papeže očekávat na devět tisíc hostů, půjde tak o jednu z vůbec největších uvítacích ceremonií, jaké kdy sídlo amerického prezidenta zažilo.
Americký prezident se s papežem už setkal - navštívil jej ve Vatikánu loni v červnu. Kromě jiného spolu i tentokrát zřejmě budou hovořit o válce v Iráku.
- Dále čtěte: Papež chystá rehabilitaci Martina Luthera
Vatikán je od počátku proti ní a odmítl ji zdůvodňovat křesťanským konceptem tzv. spravedlivé války. Tedy války vedené v sebeobraně a na ochranu životů.
Na druhé straně papež ocenil už dříve Bushe za ochotu pomáhat Africe a řešit izraelsko-palestinský problém.
Pro Benedikta XVI. je na USA potěšitelné, že křesťanství tam hraje větší úlohu ve veřejném životě i v politice než je tomu v mnohem sekulárnější Evropě. I Bush se často odvolává na Boha a je zaníceným věřícím.
Prezident je papežovi blízký i svými názory na potraty, výzkum kmenových buněk nebo sňatky homosexuálů.
"Tomuto papeži dělá velkou starost ztráta víry a věřících v Evropě. V USA je situace jiná. Všechny hlavní větve křesťanství - katolická, protestantská i pravoslavná - jsou zde mnohem vitálnější a vlivnější než v Evropě," citoval deník Los Angeles Times teologa Thomase Rausche z katolické univerzity v Kalifornii.
- Přečtěte si: Vatikán stanovuje hříchy moderní doby
V USA se hlásí k římskokatolické církvi přibližně pětadvacet procent populace. Z toho třetinu tvoří Američané hispánského (respektive latinskoamerického) původu. Mezi katolíky mladšími čtyřiceti let tvoří Hispánci dokonce celou polovinu.
Sám Bush je protestant, stejně jako všichni dosavadní američtí prezidenti. Jedinou výjimkou a jediným katolíkem v Bílém domě byl John Fitzgerald Kennedy.
Bude to teprve podruhé, kdy se vůdce největší křesťanské církve světa objeví v Bílém domě. Poprvé a naposled tam byl v roce 1979 Jan Pavel II. na pozvání Jamese Cartera.
Benedikt XVI. kromě návštěvy Bílého domu odslouží také dvě velké mše pod širým nebem a pomodlí se na newyorském Ground Zero. V místě, kde 11. září 2001 zahynuly při teroristickém útoku téměř tři tisíce lidí.
Podle vyjádření Vatikánu se bude modlit za to, aby ,,srdce a mysli těch, kteří překypují nenávistí, vyplnila láska".
Hlava katolické církve také promluví na Valném shromáždění OSN. Tam chce všechny vyzvat ke snaze o mír a respektování lidských práv.
