Vatikán - Bývalý papež Pavel VI., který odsoudil v roce 1968 vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa, směřuje k blahořečení.

Nynější papež Benedikt XVI. zahájil ve čtvrtek proces jeho beatifikace vydáním dekretu, ve kterém uznal jeho "hrdinské ctnosti". Poté, co bude Pavlovi VI. dle římskokatolických pravidel přiznán zázrak, mohl by se blahoslaveným stát podle odhadů na podzim příštího roku.

Pavel VI., který stál v čele římskokatolické církve v letech 1963 až 1978, se zasloužil o její větší otevírání světu například iniciováním dialogu se světskou společností či jinými církvemi.

Byl znám také svým odporem vůči komunistickému bloku ve střední a východní Evropě, ve kterém tamější vlády pronásledovaly náboženské činitele a věřící.

Českého biskupa Štěpána Trochtu a arcibiskupa Františka Tomáška tajně jmenoval kardinály, kardinála Josefa Berana, známého odpůrce nacistů i komunistů dal pohřbít do krypty vatikánské baziliky mezi hroby papežů.

Krok před svatořečením

Pavel VI. se tak dočkal od církve pomalejšího uznání než mnohem populárnější Jan Pavel II., který se stal blahoslaveným už šest let po své smrti, v listopadu loňského roku.

Blahořečení je v římskokatolické církvi nezbytným krokem před svatořečením, tedy prohlášením za svatého. Na rozdíl od svatých se blahoslaveným nezasvěcují kostely.

Papež Jan Pavel II. kanonizoval během svého pontifikátu vůbec největší počet nových blahoslavených a svatých v dějinách církve. Kongregaci pro otázky svatořečení se proto někdy přezdívalo "továrna na svaté".

K získání posmrtných titulů je podle církve zapotřebí doložených zázraků. Většinou jsou blahoslaveným a svatým přisuzována údajně zázračná uzdravení lidí.