Panenská příroda pokrývá už jen tři procenta povrchu. Rychlý úbytek vědce překvapil

Jana Václavíková Jana Václavíková
4. 5. 2021 19:17
Nedotčená příroda ubývá. Podle vědců pokrývá už pouhá tři procenta povrchu planety. K její likvidaci přispívají také automobilky, které používají na výrobu sedaček kůži zvířat ze stád chovaných v Amazonii, kde pak dochází k rychlejšímu odlesňování. Server Aktuálně.cz přináší dubnový přehled novinek o klimatu.
Amazonie.
Amazonie. | Foto: Reuters

Jak velká část zemského povrchu zůstává nedotčená člověkem? Předchozí data založená na satelitních snímcích uváděla, že "čistou" přírodu najdeme na 20 až 40 procentech povrchu planety. Nová studie, která použila mapy ukazující poškození životního prostředí a úbytek zvířat, však toto číslo upravuje na pouhá tři procenta.

Tato místa se nachází v tropických lesech Amazonie a Konga, v určitých částech Sibiře a Kanady a na Sahaře. Do zkoumání nebyla zahrnuta pouze Antarktida, píše britský deník The Guardian

"Velká část životního prostředí, kterou vnímáme jako nedotčenou, postrádá původní druhy, protože je lidé vylovili nebo zmizely kvůli invazivním druhům a nemocem," vysvětluje vedoucí studie Andrew Plumptre. "Je to děsivé, protože to ukazuje, jak ojedinělá jsou místa jako chráněné území Serengeti, které má funkční a skutečně nedotčenou přírodu," dodává.

Sedačky jako důvod ke kácení deštných pralesů

Jedno z těch nedotčených míst, která rychle mizí, je amazonský deštný prales. K jeho odlesňování přispívá nejen politika brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, ale také evropské automobilky a konkrétně kožené sedačky. Kůže na ně totiž pochází z velké části právě z Brazílie, která má nejpočetnější stáda na světě. Právě kvůli chovu dobytka se ale pralesy kácí. 

Podle zjištění norské nadace Rainforest Foundation Norway je možné spojit korporace Volkswagen, BMW, Daimler, PSA a Renault s odlesněním nejméně 1,1 milionu hektarů Amazonie za poslední dva roky. Svůj podíl má zřejmě i Česko. V loňském a předloňském roce bylo z hlediska objemu obchodu největším vývozcem autosedadel na planetě. 

Zákony na snížení emisí 

S kácením lesů se uvolňují do ovzduší emise oxidu uhličitého. V dubnu se k zakročení proti nim zavázala Evropská unie - přestože o jejich snižování mluvili političtí lídři už dříve, od dubna je zavazuje zákon. "Evropský klimatický zákon je zákonem všech zákonů," prohlásil portugalský ministr životního prostředí João Pedro Matos Fernandes. 

Legislativu podpořilo i Česko, které dříve vystupovalo proti. Jeho postoj k řešení klimatické krize se stal také předmětem žaloby, kterou na stát podal spolek Klimatická žaloba ČR. Pokud u soudu uspěje, bude muset stát aktivně problém řešit.  

Konec krátkých letů

Francouzští politici v dubnu schválili zákon, který má také omezit emise. Shodli se na zákazu krátkých domácích letů, které dokáže nahradit jízda vlakem dlouhá až dvě a půl hodiny. Zákonodárci doufají, že jim krok pomůže dosáhnout cíle snížit emise do roku 2030 o 40 procent v porovnání s hodnotou v roce 1990, píše agentura Reuters

Malba, která dokáže čistit vzduch

S emisemi se bojuje i v Praze. Společný projekt firmy Nike a internetového obchodu s obuví Footshop nechal vytvořit v Holešovicích nástěnnou malbu vytvořenou z ekologických barev obsahujících minerální látky. Když na ně dopadnou sluneční paprsky, dojde k fotokatalýze, při které se rozloží škodliviny v ovzduší a přemění se na bezpečné molekuly soli.

Malba s názvem We Share The Same Future (Sdílíme stejnou budoucnost), kterou vytvořil kanadský umělec David Strauzz, dokáže pohltit údajně až 88 procent škodlivin. 

Pěstování klidně i na poušti

Kousek od malby se můžete v pražském Vnitrobloku podívat na to, jak může vypadat pěstování budoucnosti. Český start-up GreeenTech zde představuje technologii zvanou hydroponie, která umožňuje pěstování bez půdy a s úsporou až 95 procent vody. Rostliny totiž rostou v živném roztoku, který se dá přizpůsobit potřebám jednotlivých plodin a urychluje jejich vývoj. Technologii společnost představí i na letošní výstavě EXPO 2020 v Dubaji. 

Start-up GreeenTech pěstuje v živném roztoku. Ušetří tak až 95 procent vody.
Start-up GreeenTech pěstuje v živném roztoku. Ušetří tak až 95 procent vody. | Foto: GreeenTech

Co když dojdou fosilní paliva?

Možností, jak se chovat k planetě šetrněji, se zabývá také americký odborník na klima a fosilní paliva Richard Heinberg. "Před koncem století už nebudeme využívat fosilní paliva, a to z jednoho ze dvou důvodů - buď kvůli klimatickému aktivismu a snahám o zabránění klimatické změně, nebo proto, že nám dojdou," vysvětluje pro Aktuálně.cz. "Nemáme žádný plán, co bude dál. Alternativní zdroje energie, které máme, nejsou schopné nám poskytnout takový život, jaký nyní žijeme. Musíme přijít na způsob, jak si vystačit s menším množstvím energie," dodává.

Až se do tohoto bodu lidstvo dostane, budou se podle něj různé strany a státy vzájemně obviňovat. "Na vině je ale každý z nás, protože jsme postavili život na fosilních palivech a na lži, že vždy můžeme mít něco víc. Lidé budou muset obětovat svůj životní styl," myslí si odborník. Více o Heinbergovi a pocitech, jaké v něm klimatické změny vyvolávají, si můžete přečíst v článku níže. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 minutami

Skupina evropských zemí se dohodla s USA na dani z digitálních služeb

Rakousko, Británie, Francie, Itálie, Španělsko a Spojené státy se dohodly, že místo svých národní daní z digitálních služeb přejdou k nové globální daňové dohodě. Země to oznámily ve společném prohlášení. Národní daně z digitálních služeb kritizoval Washington, tvrdil, že jsou zaměřené na americké firmy, a hrozil zavedením odvetných opatření.

Evropské země souhlasily, že zruší své národní daně z digitálních služeb v souladu s dohodou o nových pravidlech pro mezinárodní zdanění firem. Na té se na počátku tohoto měsíce dohodlo téměř 140 zemí.

V rámci dojednaného kompromisu Spojené státy souhlasily s tím, že upustí od navrhovaných obchodních odvetných opatření zaměřených proti těmto zemím. Washington odvetná opatření zdůvodňoval tím, že daně jsou nespravedlivé a diskriminují americké společnosti, napsala agentura Reuters.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na počátku měsíce oznámila, že mezinárodní komunita dosáhla dohody, která zajistí, že nadnárodní podniky budou od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent. Domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP).

Dohoda má zajistit, že velké podniky budou odvádět spravedlivou část daní všude, kde podnikají a vytvářejí zisky. OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v hodnotě přes 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vlivem zdražování energií může přibýt 100 tisíc domácností s nadměrnými výdaji za bydlení, míní expert

Kvůli zdražování energií by mohlo přibýt v Česku kolem 100 tisíc domácností, které mají nadměrné náklady na bydlení a vydávají na ně přes dvě pětiny svého příjmu. Jejich celkový počet by se tak mohl dostat na 550 tisíc. Problém s nadměrnými výdaji by tedy měla zhruba každá osmá domácnost v zemi. Výsledky ve čtvrtek na semináři o zkušenostech se sociálním bydlením přestavil analytik iniciativy Za bydlení Jan Klusáček.

Iniciativa vydala před nedávnem zprávu o vyloučení z bydlení. V Česku je kolem 4,5 milionu domácností. Nadměrné náklady za přiměřené bydlení má podle Klusáčka asi desetina z nich. V těchto domácnostech by mohlo žít přes 800 tisíc lidí. "Když se ceny energií zvýší o čtvrtinu, přibude 100 tisíc domácností s nadměrnými náklady. Nebude jich tak kolem 450 tisíc, ale už 550 tisíc. A nesporně se to stane," řekl Klusáček.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Německé strany začaly formálně jednat o koalici, kancléře chtějí volit na Mikuláše

Němečtí sociální demokraté (SPD), Zelení a liberálové (FDP) chtějí koaliční smlouvu o budoucí vládě vypracovat do konce listopadu, uvedli zástupci těchto politických uskupení. Ve čtvrtek formálně začínají koaliční vyjednávání. Volbu nového spolkového kancléře plánují v týdnu od 6. prosince.

Příští středu začnou fungovat pracovní skupiny zabývající se jednotlivými tématy. Současnou šéfku německé vlády Angelu Merkelovou má na tomto postu nahradit Olaf Scholz z SPD. Kancléře volí poslanci Spolkového sněmu (Bundestagu), potřebná je většina všech členů této komory parlamentu.

Volby v Německu se konaly 26. září a těsně zvítězila SPD s 25,7 procenta hlasů, druhá skončila konzervativní unie CDU/CSU s 24,1 procenta hlasů. Rozhodující slovo v dalším politickém vývoji připadlo dvěma menším stranám, FDP a Zeleným, které by byly schopné sestavit koalici jak se sociálními demokraty, tak s křesťanskými demokraty.

Minulý pátek členové možné budoucí koalice uzavřeli sondážní rozhovory, během kterých nezávazně zjišťovali, co je spojuje a co naopak rozděluje. Stanovili si priority pro své možné vládní působení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy